50. týden, Vánoce, Vánoce, přicházejí

Ahoj přátelé a všichni ostatní, přeji pěkný předvánoční čas. Doufám, že jsou pro vás Vánoce spojeny s časem pěkným a že úsilí spojené s předvánočními starostmi za to bude stát. Nakonec jak říká klasik, "Velké věci stojí velké oběti" aneb "bez práce nejsou koláče". Já osobně mám Vánoce moc rád z několika důvodů: Je mi dobře s těmi, které mám rád a pak zažívám občas Boží blízkost. Pokud začneme trochu více přemýšlet o pointě Vánoc, musíme připustit, že Ježíš nepřišel na svět, aby nám tady bylo hezky a my se měli všichni rádi, ale hlavně aby nás zachránil. V Bibli se totiž píše, že mzdou hříchu je smrt a že my, každý člověk, jsme hříšníci. Ježíš přišel řešit otázku lidského hříchu a nechává nám v tom volnou ruku, zdali chceme nebo nechceme. Pro naši záchranu musíme říci jasné ANO, CHCI. S tím je pak spojeno několik klíčových bodů, bez kterých nemáme šanci. Jsou to: Přiznáme a vyznáváme Bohu, že jsme hříšníci, že je nám to líto, že ačkoliv nás Bůh chce zachránit a už zaplatil, čeká na naše ANO. Hříchy sami sebe odsuzujeme k zániku. Přijmi Ježíše jako svého zachránce a také jako svého PÁNA coby učitele, kterého budeš poslouchat, řekni mu to a v nebi, v knize života, se objeví tvoje jméno. Podle Bible je v nebi velká radost v kamžiku, kdy hříšník odsouzený k smrti (té biblické) je zachráněn svým ANO a Bůh už mu pak nebude počítat jeho hříchy. Takže šťastné a veselé, MK

Pokračujeme, 49. týden, předvánoční

Všechny pozdravuji. Přátelé, Vánoce se přiblížily a opět jako každoročně se možná pokusí připomenout nám jednu klíčovou věc.
Kdysi dávno jsem občas dostal upomínku z knihovny. Možná i Vánoce jsou takovou upomínkou, že se něco stalo a že my můžeme něco udělat, dokud je čas. Můžeme to vzít vážně, ale můžeme také Vánoce jenom předstírat, tvářit se, že se narodil, ale přitom v srdci toto ignorovat, tj. nevěřit tomu. Někdo přišel vysvobodit nás z prokletí smrti duše.
Bible o tom mluví toto:

18 Narození Ježíše Krista se událo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého. 19 Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají. 20 Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: „Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. 21 Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů. “ 22 To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka: 23 ‚Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel,‘ to jest přeloženo ‚Bůh s námi‘.

Jak přijmout milost od samotného Boha? Vyznat víru v Ježíše Krista, přiznat Bohu, že jsme vinni v mnohém a činit pokání, a volat k Bohu - Bože, ve jménu JKrista, smiluje se nad námi. Bez pokoření vůči Bohu zůstáváme v jeho očích skutečně zločinci, jenž o tom neví. Mimochodem, během Vánoc si zazpívejte doma koledy, můžete použít doprovodný klavír s texty ze stránek http://koledy2019.wz.cz/ Pěkný adventní čas přeje MK.

Pokračujeme, 48. týden - adventní

Přátelé, všechny vás pozdravuji. Posílám krátkou adventní úvahu.
Tak je tady advent, kolikátý už v našich životech? Kolik jich máme ještě před sebou? Co pro nás advent znamená? Tušíme ale hlavní pointu, nebo si jenom prohlížíme nerozbalený dárek aniž bychom věděli, co je uvnitř? Hodně, hodně let před Kristem čekalo lidstvo na Spasitele, který byl předpovězen. Měl přinést světu vysvobození z prokletí hříchů, které člověka odsuzují k zániku. A Spasitel přišel, zaplatil a tak vykoupil. V Adventu bychom si to měli připomínat a nad tím přemýšlet. Pak se nám nemusí stát, že se se Spasitelem jednou mineme. Můžeme se s Ním setkat skrze Ducha Svatého i v adventu či během Vánoc, musíme ale chtít a něco pro tu udělat. S tím souvisí, zdali jsme ochotní si na setkání udělat čas. Jsme? Není to jednoduché, protože nám nedochází, o jaké hodnoty se tady hraje. Kéž by nám to došlo a skutečně šli do toho. Přeji, abyste porazili sami sebe a o poklad vzácnější nade vše zabojovali tak, že tomuto tématu budete věnovat to nejdražší, co máte, to je váš čas. Mimochodem, zazpívejte si pár vánočních koled, doprovod s textem máte zde:
http://doprovody.wz.cz/
MK

Pokračujeme, 47. týden

Všechny pozdravuji. Přátelé, přemýšleli jste někdy o tom, že náš životní příběh je nám známý, co se týče minulosti, ale již méně známý, co se týče budoucnosti? Teď si představte, že by náš příběh již byl někde zaznamenám na videu od počátku až do konce. Pustili byste si ho? Jsem přesvědčen, že Bůh člověku odhaluje v Bibli naši budoucnost nějak takto: Odkrývá, proč se kolem nás děje, co se děje, proč jsme na světě, jak HO můžeme poznat, ale také co je před námi, pokud... Je tady jedno pokud, jelikož Bůh nechává volbu na nás a odkrývá souvislosti mezi volbou a jejím důsledkem. Zkrátka a dobře, důležité je, abychom si dobře vybrali životní cestu a šli po ní. Ačkoliv člověk podle Bible sám svou duši odsoudil ke smrti, má to totiž v povaze, Bůh mu nabízí očištění či spravedlnost vírou v Ježíše Krista. O tom je poselství Bible. Můžeme se zachránit tak, že uvěříme, že Bůh sám na kříži zaplatil za naši špatnost a tím nás vykoupil z určitého prokletí. Naši budoucnost nejen po smrti určíme vírou či nevírou v JK. Víra zachraňující však na nás nespadne z nebe, ta přijde ze slyšení. Pokud se s příběhem neseznámíme, nemáme šanci uvěřit a tak se ani zachránit. Přátelé, určitě do biblického studia investujte svůj volný čas, protože pokud je to pravda, zisk bude mít pro nás nekonečnou hodnotu. Pěkný týden, MK

Pokračujeme - 46. týden

Ahoj přátelé, jak jste prožili týden? Doufám, že hezky a rozumně. Žít rozumně je moc důležité, protože podle toho pak i vypadá náš život. Rozumný středoškolský student myslí během studia na maturitu a jeho trávený čas podle toho vypadá. Nechce totiž u zkoušek propadnout. Ví, že případný neúspěch by mu přinesl mnohé těžkosti v dalších letech. Naše rozumnost a na druhé straně naše lehkomyslnost a neznalost zákonitostí lidského života vygenerují za nějaký čas odlišné životní situace. Bible o tom hodně mluví. Obsahuje funkční návody na to, jak mít život pěkný, ale také návody, co je třeba, aby člověk sklízel za nějaký čas trpké ovoce. Kdo podle Bible bude sklízet trpké ovoce?
Člověk, jenž ruku natahuje a říká DEJ, DEJ a nedá nikomu nic,
člověk, který myslí jenom na sebe,
člověk bez lásky k druhým,
zloděj,
ten, kdo lže,
kdo dluží a nechce vracet,
ten, kdo má pusu dole svěšenou, když je požádán o pomoc a další.
Občas se někdo dostane do slepé životní uličky a ztratí naději, že se jeho úděl může změnit. Ve většině případů nechápe, že právě on je strůjcem svého neštěstí. Kdyby četl v Bibli Knihu Přísloví, možná by se nedostal tam, kam se dostal. Bible říká, že Bůh může změnit sebebeznadějnější situaci. Jak? Přiznáme si, že jsme sami strůjci svého neštěstí a škody způsobené naši sobeckosti a neláskou k bližním začneme řešit. Podle Bible nás čeká vzkříšení a pak Boží soud. Viníci budou odsouzeni k druhé smrti. Můžeme se to dočíst v Novém zákonu v knize Zjevení. Také je tam návod, jak být druhé smrti ušetřen. Pokud to nepodceníme, máme velkou šanci obstát. Můžeme to ale také vytěsnit z naší myslí stejně jako student může vytěsnit ze své hlavy svou maturitu. Tím vynese rozsudek nad svým dalším životem. Přeji všem, abyste v novém týdnu nepromarnili moc času blbostmi ale čas investovali do lepší vlastní budoucnosti.

45. týden - pokračujeme

Ahoj přátelé, pokračujeme. Co myslíte, kdyby se nám dnes zjevil sám Bůh, co by nám asi řekl? Je to zvláštní, ale ve většině případech Bůh čeká, až naše srdce po něm zatouží. Pak k nám začne mluvit. Občas skrze napsané biblické slovo. Možná by nám řekl: "čti Bibli". Já jsem se dnes dostal do zajímavého místa, o kterém vás chci informovat, možná, že je to zrovna slovo od Boha pro vás.
Ve 2. listu Korintským se píše:

Jsme totiž jakoby vůní kadidla (věřící křesťané), jež Kristus obětuje Bohu; ta vůně proniká k těm, kteří docházejí spásy, i k těm, kteří spějí k zahynutí.

Moje chápání: Kristus nás (věřící křesťany) vykoupil pro Boha a tak patříme Bohu. Nespějeme k záhubě, pokud věříme, že JKristus přišel a zaplatil smrtí - každý, kdo v něho věří, nezahyne. Zdali uvěříme či nikoliv, nechává na nás, protože jinak by Ježíš neřekl, abychom šli a kázali evangelium na odpuštění hříchů - pro naši záchranu. Všechny pozdravuji, Milan

44. týden, pokračujeme

Ahoj všichni, jestliže máte chvilku, přečtěte si pár myšlenek. Nerad bych si je nechával pro sebe a třeba někomu přinesou užitek.
Dnešní téma je "heslo = veslo".
Hrál jsem s děcky jednu hru a byla u toho velká sranda. Seděl jsem v otevřených dveřích mezi dvěma místnostmi a rukou jsem udělal závoru. Kdo chtěl projít, musel říci správné heslo. Kdo řekl VESLO, toho jsem pustil. Dva menší ve věku 2 let VESLO nějak řekli a tak jsem jim "závoru" otevřel, ten větší, pětiletý, ač heslo znal, pokusil se s menší či větší silou zábranu vždycky prorazit. Občas se mu to povedlo. Jsem jenom člověk. Když jsme si takto hráli, vzpomněl jsem si, že v Bibli, v Matoušově evangeliu je podobné podobenství o široké a úzké bráně. Ježíš tam říká:

Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí. Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá.

Zdá se mi, že je to výzva pro každého člověka. Jednou budeme stát před "Boží bránou" a vstoupí jenom ti, kteří budou znát správné heslo. To heslo souvisí s tím, zdali budeme před Bohem uznání jako "hříšník, který přijal Boží slitování", nebo jako "hříšník, který slitování nepřijal". Apoštol Pavel říká, že víra v Ježíše Krista je naše "heslo" do nebe. Jak jí však získat? Je jedna spolehlivá cesta: Investovat čas do studia alespoň Nového zákona a hledat tam zachraňující křesťanskou víru, tj. heslo do nebe. Bez práce totiž nejsou koláče. Přeji hodně zdaru a nalezení správného hesla k věčnému životu.

43. týden, nemoci těla a duše

Přátelé, už jste někdo z vás měli to potěšení navštívit známou nemocnici na Podlesí v Třinci, která je vyhlášena kvalitní léčbou nejen srdečních onemocnění? Já to potěšení měl tento týden a tak bych se s vámi rád podělil o některé moje postřehy a zkušenosti. Posledních pár měsíců mně podle mého laického závěru trápilo něco, co souvisí se srdcem a krevním oběhem. Byl asi pravý čas, aby se na to podívali experti z daného oboru a pokusili se problém najít, pokud možno tělo uzdravit a tak mě zachránit od smrti. Vyšetření mělo několik stupňů, tím posledním byla akce, kdy se do žíly vstříkne kontrastní kapalina a zobrazovací zařízení ukáže, stav tepen a cév? Výsledek? Problém či vada od narození - "nesprávně" vytvořená tepna či sval kolem tepny, který blokuje tok krve. Možnost prodloužení života pomocí léků a určitým životním stylem. Případná operace těžko proveditelná s velkým rizikem. Uvědomil jsem si několik věcí: Člověk se narodí a dříve nebo později ho začnou trápit různé nemoci, které ho nakonec připraví o život. Někoho dříve, někoho později. Délka života se dá ovlivnit, smrt zastavit nikoliv. Bible mluví o tom, že tělo od zahynutí zachránit nemůžeme, můžeme délku života prodloužit. Můžeme však zachránit naši lidskou duši. I ta je nemocná a nemoci jí způsobí časem smrt. Dá se jí však na rozdíl od těla zachránit. Nemocí lidské duše jsou trochu jiného druhu - Bible je označuje pojmem hříchy. Klíčem či návodem je Evangelium a Ježíšova záchranná akce na kříži. Jan Křtitel poté, co spatřil Ježíše přicházet k řece Jordán, řekl klíčovou větu: "Hle Beránek Boží, který snímá hříchy světa". Ano, Ježíš může člověčí duši uzdravit a tak jí od smrtí zachránit. Jak? Musíme se před Bohem pokořit, uznat sebe sama jako hříšníka a Ježíše přijmout jako svého zachránce a Pána života. Kéž bychom věnovali do záchrany našich duší stejné úsilí, jako do záchrany našich smrtelných těl. Před časem jsem slyšel příběh o křesťanech - moravských bratřích, kteří se plavili na moři. Přišla velká bouře a celá loď křičela hrůzou a strachem o své životy. Moravští bratří však měli jiný čas, zpívali radostně své křesťanské písně a byli plní radosti a pohody. Poté, co bouře ustala, se jich kdosi zeptal, jak mohli být tak klidní a v pohodě. Jejich odpověď byla: "Měli jsme před sebou pouze dvě možnosti a obě byly moc dobré. První: Kdyby se loď potopila, šli bychom do nebe, protože naše duše uzdravil před nějakým časem Ježíš. To by byla pro nás velká sláva. Druhá: Pokud bychom bouřku přežili, pak by se splnilo naše přání jít do světa kázat evangelium na odpuštění hříchů - toť je věc, která má pro člověka obrovský význam.

42. týden - pokračujeme

Přátelé, všechny vás pozdravuji a posílám pár vět. Doufám, že vás potěší a povzbudí. Trochu jsem dělal pořádek v papírech a do rukou se mi dostal lístek se slovy Jana Husa, podle mého klíčová slova povzbuzení a také připomenutí, o co v životě nakonec jde. Píše se tam:

Protož, věrný křesťane, hledaj pravdy, slyš pravdu, uč sě pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti: neboť pravda tě vysvobodí od hřiecha, od ďábla, od smrti dušě a konečně od smrti věčné, jenž jest odlúčenie věčné od milosti Božie...

O jaké pravdě Hus mluvil? Podle mého Hus ukazoval na Ježíše Krista, který má moc zachránit lidskou duši od smrti věčné. Apoštol Pavel říká, že Evangelium je mocí Boží k záchraně hříšníka. Evangelium je pro každého k mání v Novém zákoně (Bibli). Apoštol Petr píše ve svém 2. listu, že Pán nechce, aby někteří zahynuli, ale aby všichni došli pokání.

Mějte se krásně a hledejte pravdu - u Boha je určitě.

Není duchovno jako duchovno

39. týden, pokračujeme

Přátelé, všechny pozdravuji a zvu k přemýšlení nad níže uvedeným textem. Občas se podívám na nějaký dokument z II. světové války a raduji si z toho, že jsem těm hrůzám mohl být ušetřen, protože jsem se narodil hodně později. Co si myslíte, po čem toužil český, slovenský, moravský, polský lid během války? Asi po svobodě. S nacismem přišla na svět smrt a bezpráví a to nikdo nechce. Válka je jedno velké neštěstí. Podle Bible probíhá neviditelná válka skoro od počátku světa zde na Zemi v duchovním světě a v našich hlavách. Je to válka na život a smrt, válka mezi pravdou a lží, válka mezi dobrem a zlem. Prvně se bitva odehrává v lidských myslích. Pokud vyhraje "nepřítel" - tj. špatně se rozhodneme či máme "nemocné smýšlení", přicházejí do našich životů katastrofy. V evangeliu podle Matouše ve 13. kapitole je zajímavý text, Ježíš vysvětluje, co má nejvyšší hodnotu pro člověka:

"Království nebeské je jako poklad ukrytý v poli, který někdo najde a skryje; z radosti nad tím jde, prodá všecko, co má, a koupí to pole. Anebo je království nebeské jako když obchodník, který kupuje krásné perly, objeví jednu drahocennou perlu; jde, prodá všecko, co má, a koupí ji. Anebo je království nebeské jako síť, která se spustí do moře a zahrne všecko možné; když je plná, vytáhnou ji na břeh, sednou, a co je dobré, vybírají do nádob, co je špatné, vyhazují ven. Tak bude i při skonání věku: vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů."

Studium evangelia je hledání božího království. Co se tím dá získat: Přístup ke zdrojům lásky, dobroty, radosti a dalším podobným hodnotám zde na této Zemi a ve věčnosti život s Bohem nikoliv život daleko od Boha. Poměr délka života před smrti a po smrti je je jako kapka vody vůči oceánu. Někdy málo investujeme do života věčného a moc do života pozemského, který může skončit kterékoliv následující den. Mějte se všichni krásně nejen tady na Zemi ale i na věčnosti a nezapomeňte investovat do věčného života. Je to Biblický pohled a já věřím, že je to pohled Boží. Pozdravuje všechny MK.

O moci Boží

O klimatických změnách

Přátelé, slyšel jsem o studentských demonstracích na Slovensku proti změně klimatu. Pokud člověk někdy četl Bibli, tak musí dojít k závěru, demonstrace je jenom jedno velké nepochopení, o co jde. Doporučuji mrknout na toto video:

https://youtu.be/BnIv9ZGQnao

37. týden - pokračujeme

Přátelé, udělejte si pár minut a přemýšlejte se mnou nad jedním biblickým kouskem:

Marek 8, od 34. verše:

Zavolal (Ježíš) k sobě zástup s učedníky a řekl jim: „Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej. Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život? Zač by mohl člověk získat zpět svůj život? Kdo se stydí za mne a za má slova v tomto zpronevěřilém a hříšném pokolení, za toho se bude stydět i Syn člověka, až přijde v slávě svého Otce se svatými anděly.“

Během II. světové války a nejenom během ní se vyskytlo nemálo takových, kteří aby zachránili život druhým, sami svůj život položili. Ježíš dává radu učedníkům a já věřím, že to platí pro každého žijící člověka, abychom nasadili život pro Kristovou věc. Kristovou věcí je, aby se k lidem dostala zpráva o tom, že Bůh chce lidí ušetřit od následků hříchů. Bez Ano ze strany člověka to ale nejde. Za hříchy zaplatil JK. Vírou v Ježíšovu smrt za naše vykoupení bude člověk jednou ušetřen. Přeji, aby každý na světě slyšel příběh, jenž se odehrál před 2000 léty, aby uvěřil a tak zachránil svoji duši. Úkolem křesťanů je toto předávat okolí a doufat, že se občas někdo ze spánku probudí, že bude činit pokání ze svých hříchů a že přijme Ježíšovu smrt jako nástroj k vlastní záchraně.

Děkuji všem za zpětnou vazbu a přeji požehnaný a rozumně prožitý týden, M

36. týden, Je to o nás pro nás nebo není?

Ahoj, všichni, moc vás pozdravuji a posílám další kousek z biblického poselství. Přátelé, došel jsem k životnímu poznání či závěru, že přijde čas, kde se každý člověk ocitne v jedné ze dvou níže popsaných životních situací. Zdá se mi to klíčové. Po přečtení níže uvedeného článku už nikdo nebude moci se vymluvit, že mu to nikdo neřekl. V Lukášově evangeliu v 16. kap. je toto podobenství:

Byl jeden bohatý člověk, nádherně a vybraně se strojil a den co den skvěle hodoval. U vrat jeho domu lehával nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů, a toužil nasytit se aspoň tím, co spadlo se stolu toho boháče; dokonce přibíhali psi a olizovali jeho vředy. I umřel ten chudák a andělé ho přenesli k Abrahamovi; zemřel i ten boháč a byl pohřben. A když v pekle pozdvihl v mukách oči, uviděl v dáli Abrahama a u něho Lazara. Tu zvolal: "Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň špičku prstu ve vodě a svlaží mé rty, neboť se trápím v tomto plameni." Abraham řekl: "Synu, vzpomeň si, že se ti dostalo všeho dobrého už za tvého života, a Lazarovi naopak všeho zlého. Nyní on se raduje a ty trpíš. A nad to vše je mezi námi a vámi veliká propast, takže nikdo - i kdyby chtěl, nemůže odtud k vám ani překročit od vás k nám." Řekl: "Prosím tě tedy, otče, pošli jej do mého rodného domu, neboť mám pět bratrů, ať je varuje, aby také oni nepřišli do tohoto místa muk." Ale Abraham mu odpověděl: "Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají!" On řekl: "Ne tak, otče Abrahame, ale přijde-li k nim někdo z mrtvých, budou činit pokání." Řekl mu: "Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých."

Co k tomu dodat? pokud jsi jako křesťan zapsaný v knize života, měl bys nevěřícím kolem sebe říci: "Člověče, měj už konečně rozum a otevři Evangelium, začni ho studovat, volej k Bohu, aby ti otevřel "oči" a ty mohl uvěřit ve výkupné dílo Ježíše Krista za tvoje hříchy."

Pěkný týden přeje Milan.

35. týden - ještě máme šanci

Přátelé, všechny vás pozdravuji a posílám vám krátkou úvahu na téma "zachraň se, kdo můžeš!" Na světě bylo, je a bude vydáváno obrovské kvantum nejrůznější knih-návodů pro řešení podstatných i nepodstatných otázek lidského života. Některé pravdivé tj. fungující, jiné falešné, tj. nefungující. Jsme schopní se v tom zorientovat? Slyšte či čtěte můj pohled na věc - pokud se jedná o téma důležité pro naši existenci, měli bychom se o to pokusit, do studia jít a pravdě přijít na kloub. Bible je tak trochu výjimkou, píše se tam, že víra biblická čili pravdivost obsahu Bible lze získat studiem obsahu, to znamená, že čteme, studujeme, hledáme, a Bůh nás odmění. Odměnou je, že uvěříme pravdě a nebudeme věřit lži. O čem je tedy Bible? Je to návod, jak si zachránit duši. Také o tom, že Bůh existuje a že je poznatelný skrze Ježíše Krista pro každého, kdo chce a hledá. Také je tam návod, jak se dostat z beznadějné životní situace. A další. Zkrátka a dobře, nabízí velké poklady pro každého. Ježíš říká, abychom hledali především království nebeské a že pak nám bude přidáno všechno ostatní. Může se nám totiž stát, že naší lehkomyslností ztratíme jednou všechno. Mimochodem, pokud věříte v Boží existenci, co si myslíte, na co se nás Bůh jednou zeptá, pokud se nás Bůh jednou na něco zeptá? Hodně bychom chtěli, abychom se měli dobře tady v životě a aby se nám dařilo. Myslíte, že Bůh se nás zeptá? Jak ses měl? Asi nikoliv. Spíše nám ploží otázku "Cos udělal dobrého pro ty ostatní?, uvěřil jsi mému slovu?" a podobně. Přeji požehnaný týden, M

34. týden - pokračujeme

Přátelé, máte svoje životní cíle? Když jsem před časem položil studentům tuto otázku, řekl mi jeden srandista, že po škole počítá s úřadem práce a dál už nepřemýšlí. Asi máme různé životní cíle a ty se mění s věkem. Jiné cíle má 20-ti letý člověk, jiné penzista. Kdybychom však věděli, co bychom měli vědět, asi bychom náš žebříček rychle předělali. Podle Bible Bůh chce, aby každý člověk poznal pravdu, změnil směr své cesty a tak nezahynul. Jinde se píše, že cílem křesťanské víry je záchrana lidské duše. Ježíš řekl, abychom v životě hledali především království Boží a vše ostatní nám bude přidáno. Můj závěr je, že pokud neuděláme z naší strany vše pro záchranu naší duše, čeká nás velká katastrofa. Spasení se dá získat vírou křesťanskou, která přijde ze slyšení evangelia tj. že začneme Novému zákonu věnovat studijní pozornost. Jsme však lehkovážní stejně jako občas se lehkovážní řidiči prohánějí v autech po silnicích v podnapilém stavu. Nový zákon Bible nám ukazuje, o co v životě skutečně jde. Pokud to nezačneme brát vážně, nemáme šanci. Okamžikem naší smrti naše naděje skončí. Hodně k tomu mluví Ježíšova věta:

Jaký prospěch bude mít člověk, získá-li celý svět, ale svůj život ztratí?

Takže přátelé, opět chci povzbudit všechny, aby každý myslel na svou duši a dušičky svých bližních a udělal to, co je třeba, aby jednou obstál před Božím soudem.

33. týden - pokračujeme

Všechny pozdravuji a posílám krátké zamýšlení k veršům z Matoušova e., 7. kapitoly, kde Ježíš říká:

Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí. Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá.

Přátelé, mám pro vás i pro sebe dvě otázky:

1) Co tím autor chtěl říci?

2) Platí to pro dnešního člověka?

Můj pohled je tento: Máš lidský životní příběh je posloupnost příčin a následků. Někdy se rozhodneme moudře a cesta nás pak vede k vytouženému cíli, jindy se rozhodneme špatně a důsledky jsou pak neblahé. Ježíš nám doporučuje, abychom si vybrali cestu postavenou na tom, že budeme brát vážně Boha a Ježíše. Ačkoliv je to cesta trnitá a složitá (úzká), získáváme tím vzácný poklad, Bůh nás přijímá za členy své Boží rodiny. Široká cesta je cestou, kdy Boha a jeho slovo ignorujeme, důsledky jsou pak naše záhuba. Trochu je to podobné člověku, který se rozhodne na cestách ignorovat dopravní předpisy a myslí si, že z toho nebudou žádné následky. Jak jste si odpověděli vy?

109 - Milan Kantor a biblické poselství

Co tím autor chtěl říci

Přátelé, reaguji na častý nešvar některých pisatelů, kteří komentují různé texty nejenom biblické a "objevují" nový význam. Je to podle mého věc postrádající logické přemýšlení. Čtenář chce vědět, jak to myslel autor článku a nikoliv další čtenář. Skoro každý text se dá při určité snaze a fantazii vyložit různě, někdy za tím může být špatný záměr s cílem někoho obelhat. Jestliže budeme přemýšlet a chtít pochopit, co tím autor chtěl říci, pak máme velkou šanci to zjistit, jinak budeme na slepé koleji. Můžeme vymýšlet různé konspirační teorie na základě článku, který byl na počátku o něčem jiném. O Bibli je napsáno, že pouze Duch Boží nám odkryje pravý význam slova. Proto bychom měli Bibli studovat s modlitbou a raději se distancovat od nejrůznějších komentářů. Je to proto, že Duch Boží je autorem a nikoliv "komentátoři". Pokud např. napíše o něčem článek Milan Kantor, zveřejní ho na netu a pak se za nějaký čas objeví k tomu různé interpretace, má to logiku? Jenom Milan Kantor může zájemcům vysvětlit, co tím myslel.

32. týden, pokračujeme

Přátelé, potkal jsem souseda, vyprávěl mi krátce o tom, co ho zajímá. Zeptal jsem se ho, co zdali ho zajímá otázka Boží existence. Jeho odpověď byla: "Neviděl jsem ho, nezajímá mně to a nechci". Další už jsou jenom moje myšlenkové postřehy, které vám teď předávám. Jsou témata, která nás zajímají, a pak většina témat, která jdou mimo nás. Je to normální. Můžeme se na to však podívat jinak, pokud témata uspořádáme podle důležitosti do žebříčku. Potom věnujeme svou pozornost i tématům nepříjemným či nezajímavým. Existuje-li nějaké životně důležité téma a my ho ignoruje, jsme blázni. Když jsem ještě učil ve škole, občas jsem se setkal se studentem, který bral lehkovážně přípravu na maturitu. Pak maturita přišla, a byl to jeho konec. Otázka existence Boha souvisí s tím, zdali naše duše bude zachráněna pro věčný život nebo "zahyne". Smrtí každý přejde do nové existence a bude podle toho, jak jsme se za života k otázce Boha postavili. To je předmětem Bible - návod, jak zachránit lidskou duši. Tajemství či záchrana spočívá v tom, že pochopíme, proč přišel na svět Ježíš. Chce to náš čas a zájem. Pokud se nám to jeví věrohodné, máme se o to začít zajímat, protože jde o to, kde a jak budeme trávit věčnost. Porážku asi nikdo nechce.

31. týden, dohoníme, předhoníme

Ahoj přátelé, všechny pozdravuji. Trochu jsem nabral zpoždění, doufám, že ubíhající týden doženu a možná i předeženu. Měl jsem cíl exportovat každý týden jeden příspěvek. Nepovedlo se. Doženeme. Za vlády komunistů bylo občas slyšet, že komunistická společnost dožene a předežene tu kapitalistickou, výsledek byl však opačný, komunistická společnost nabírala čím dal tím větší zpoždění za společností kapitalistickou. Někdy to tak možná vypadá i s našimi životy, myslíme si, že víme, jak na to, uteče pár roků a jsme někde vzadu. Přemýšleli jste někde o tom, proč je kolem nás tolik lidí v tak těžkých složitých životních situacích? Bible říká, že naše nevědomost nás přivádí k úpadku či smrti. Každá věc chce zkrátka svoje a platí, že co člověk zasévá, to i sklízí. Nějak to funguje, nevíme však, jak. Víte o tom, že člověk dostal od Boha manuál k životu? Je to třeba kniha Přísloví (v Bibli). Najdeme tam velký balík moudrých rad do života od samotného Boha. Jenomže má to svoje ale, většinový člověk si nenechá mluvit nikým a natožpak Bohem do svého života. Výsledek či důsledek? Náš život nabírá "zpoždění". Žalmista říká v Bibli toto:

"Kde Hospodin nestaví, marně se namáhají jeho stavitelé."

Jinde se píše: "Dotazujte se Hospodina, a budete žít."

Přátelé, je tragické, že ačkoliv funkční návod na život je nám tak blízko, přesto volíme život bez Boha a pak sklízíme to, co sklízíme. Domácí úkol pro ty, kteří chtějí život lepší: Čtěme každý den kousek z Bible, také knihu Přísloví a mluvme k Bohu nějak takto: "Bože, ukaž mi správnou cestu či správný postup!" Možná budeme muset začít změnit mnohé naše postoje a možná nejenom to.

Přeji všem i sobě úspěšný 32. týden a také mnohé korekce ve svých myslích, od toho se totiž všechno odvíjí, váš MK

30. týden, o co v životě jde?

Přátelé, dnes začnu dotazem, co je v životě nejdůležitější? Asi bychom dostali mnoho různých odpovědí. Už škole si člověk rychle uvědomí, že vyhrává ten, kdo ví, mohli bychom říci, kdo zná pravdu na různé otázky. Souvisí to s věděním, např. souvisí průměrný věk člověka v určité zemi s úrovní medicíny v dané zemi? Víš? Žiješ! Nevíš? Jsi mrtvý. Mimochodem, občas vidím kolem sebe chodící mrtvoly. Bible člověku odkrývá jednu klíčovou informaci, máme bojovat o odpuštění našich hříchů skrze víru v Ježíše Krista. Dá se to říci jinak - máme bojovat o záchranu či spásu vlastní duše. Říká se tam, že jsme všichni odbočili z cesty života a vydali se na cestu smrti. Jsme zkrátka a dobře smrtelně nemocní hříchem. Slyšel jsem příběh, který se odehrál před mnoha léty, kdy jeden spoluřidič nákladního auta V3S měnil v převodovce olej a zapomněl dobře utáhnou uzavírací šroub. Když pak s autem vyjeli na kopec u Těšína, zjistili, že olej vytekl na silnici. Za pár minut jel po cestě motocyklista, na oleji uklouzl a zemřel. Hřích přináší smrt nejen duši, ale někdy i tělu. Občas za tím může být naše nedbalost. Závěr?

Hledejme to, co má pro člověka největší hodnotu, a tou je Bůh a spasení našich duší. Možná stačí otevřít Nový zákon.

29. týden - pokračujeme, jsem plevel nebo pšenice

Přátelé, doufám, že máte pár chvilek na přečtení mé krátké biblické úvahy. Moc zajímavá část je v Matoušově evangeliu 13. kap., kde Ježíš rozděluje lidi na pšenici a plevel. Pšenice je k užitku, plevel pak ke spálení. Píše se tam:

Předložil jim (Ježíš) jiné podobenství: „S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden člověk zasel dobré semeno na svém poli. Když však lidé spali, přišel jeho nepřítel, nasel plevel do pšenice a odešel. Když vyrostlo stéblo a nasadilo na klas, tu se ukázal i plevel. Přišli sluhové toho hospodáře a řekli mu: ‚Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Kde se vzal plevel?‘ On jim odpověděl: ‚To udělal nepřítel.‘ Sluhové mu řeknou: ‚Máme jít a plevel vytrhat?‘ On však odpoví: ‚Ne, protože při trhání plevele byste vyrvali z kořenů i pšenici. Nechte, ať spolu roste obojí až do žně; a v čas žně řeknu žencům: Seberte nejprve plevel a svažte jej do otýpek k spálení, ale pšenici shromážděte do mé stodoly.‘“

Trochu dále to pak vysvětluje:

Učedníci za ním přišli a řekli mu: „Vylož nám to podobenství o pleveli na poli!“ On jim odpověděl: „Rozsévač, který rozsívá dobré semeno, je Syn člověka (Ježíš) a pole je tento svět. Dobré semeno, to jsou synové království, plevel jsou synové toho zlého; nepřítel, který jej nasel, je ďábel. Žeň je skonání věku a ženci jsou andělé. Tak jako se tedy sbírá plevel a pálí ohněm, tak bude i při skonání věku. Syn člověka pošle své anděly, ti vyberou z jeho království každé pohoršení a každého, kdo se dopouští nepravosti, a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů. Tehdy spravedliví zazáří jako slunce v království svého Otce. Kdo má uši, slyš!“

Jsi na straně spravedlivých? Zazáříš jednou jako světlo.

28. týden - pokračujeme

Přátelé, všechny vás pozdravuji. Doufám, že se máte dobře a máte denně na srdci, že co člověk zasévá, bude jednou sklízet. Proč to připomínám vám i sobě? Protože mám sebe rád a stejně tak i vás. Jsem přesvědčen o tom, že stejně jako existují informace bezcenné, jsou i informace s velkou užitnou hodnotou. Někdy je však problém rozlišit zprávu pravdivou od lživé. Neměli bychom to však vzdávat a měli bychom se postavit k životu a hledání pravdy stejně zodpovědně jako dobrý soudce, který se snaží dobrat pravdy, proto vyslýchá množství svědků a studuje usilovně související materiály. Otázka, co člověka čeká a nemine, by měla být klíčová, v případě, že má člověk možnost volby. Bible má jednu důležitou informaci, řekl bych, že má hodnotu lidského života:

Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna (Ježíše), aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

Přátelé, došel jsem k závěru, že evangelium tj. příběh, který se odehrál před cca 2000, je vlastně takovým evakuační plánem pro záchranu každého člověka - vím, to už jsem říkal, ale... Je to moc důležité a tak stojí za to tohle stále opakovat. Podle Bible jsme totiž předem odsouzeni, k čemu? Za hřích je smrt ale... můžeme se zachránit. Naše životní realita je, že nás čeká maturita a my nejenom, že to nevíme, ale ani neznáme správné odpovědi na otázky, které přijdou.

Pokud tomu chcete více porozumět, začněte prosím číst Nový zákon, třeba od tohoto bodu:

http://bible.patroni.cz/index.php?id=26111

Je to všechno pravda, nebo není? Jsem přesvědčen, že je a dokonce jsem přesvědčen, že věrohodnost Bible se dá v dnešní době ověřit. Jak? Pečlivým studiem a o ověřování historie z jiných zdrojů. Také je možno použít méně bolestivý způsob ověření - že skutečně s upřímným srdcem začneme volat k Bohu, aby se nám nějakým způsobem ukázal. Mějte se krásně, pozdravuje Milan

27. týden - pokračujeme, o pravdě

Přátelé, co myslíte, co vám za nějaký čas přinese váš životní styl a váš způsob přemýšlení? Nějak to souvisí se schopností pochopit souvislosti mezi způsobem našeho myšlení a toho, co z toho za nějaký čas vzejde. Kdo zná správný postup a je ho schopný aplikovat do života, ten je budoucí vítěz. Kolem nás je mnoho poražených, přemýšleli jste o tom, kde se stala chyba? Bible má pro nás jeden tip, jak to nepokazit: "Kde nestaví Hospodin, marně se namáhají stavitelé." Bez Boha to nedopadne dobře. Dá se žít bez Boha? Dá. Jaká nás pak čeká budoucnost? V Bibli se píše, že neznalost člověku přivodí smrt. Chci povzbudit sebe i vás, abychom milovali pravdu, abychom byli sebekritičtí k vlastnímu poznání a hlavně abychom toužili poznat Boha a jeho cestu. Jeho cesta je cesta života, existuje samozřejmě i cesta smrti. Nakonec Ježíš řekl, že On je ta cesta, pravda a život. Ukazuje nám směr a říká, že není jiná cesta k Bohu než ta Jeho. Pokud tomu věříme a jedeme po ní, uvidíme za nějaký čas, zdali říkal pravdu. Pokud jeho cestu ignorujeme, stejně tak budeme za nějaký čas vědět, zdali měl či neměl pravdu. Existuji nějaké kontrolky, který nám hlásí, že jedeme v životě špatným směrem? Co myslíte? Moc záleží na naší víře, buď nám přinese časem více života, nebo smrt. Vyhrávat budou ti, kteří pravdu znali. Já jsem zvolil cestu Ježíšovu, jelikož věřím tomu, že tyto věci skutečně řekl on a že měl pravdu. Ocením vaše výhrady či nesouhlas, rád na ně budu reagovat, pěkné přemýšlení, M

26. týden, Ježíš vyučuje u moře

Přátelé, všechny pozdravuji. Posílám krátkou úvahu na téma Setba a 2 druhy sklizně. Setbou je zde míněno slovo či informace a sklizní zdali se slovo ujme a přinese člověku tj. tobě užitek či nikoliv.

V Matoušově evangeliu 13. kap. je zajímavý text:

I mluvil k nim mnoho v podobenstvích: "Vyšel rozsévač rozsévat. Když rozséval, padla některá zrna podél cesty, a přilétli ptáci a sezobali je. Jiná padla na skalnatou půdu, kde neměla dost země, a hned vzešla, protože nebyla hluboko v zemi. Ale když vyšlo slunce, spálilo je; a protože neměla kořen, uschla. Jiná zas padla mezi trní; trní vzrostlo a udusilo je. A jiná zrna padla do dobré země a dala užitek, některé sto zrn, jiné šedesát a jiné třicet. Kdo má uši, slyš!"

Ježíš mluví pravděpodobně o tom, jak různě může dopadnout lidský život přestože měl ty správné informace. Trochu níže Ježíš vysvětluje, co tím chtěl říci:

Vy tedy slyšte výklad podobenství o rozsévači. Pokaždé, když někdo slyší slovo o království a nechápe, přichází ten zlý a vyrve, co bylo zaseto do jeho srdce; to je ten, u koho se zaselo podél cesty. U koho bylo zaseto na skalnatou půdu, to je ten, kdo slyší slovo a hned je s radostí přijímá; ale nezakořenilo v něm a je nestálý: když přijde tíseň nebo pronásledování pro to slovo, hned odpadá. U koho bylo zaseto do trní, to je ten, kdo slyší slovo, ale časné starosti a vábivost majetku slovo udusí, a zůstane bez úrody. U koho bylo zaseto do dobré země, to je ten, kdo slovo slyší i chápe a přináší úrodu, jeden stonásobnou, druhý šedesátinásobnou, třetí třicetinásobnou."

Někde jinde v Bible je napsána věta: "Neuvěřili a proto zahynuli". Co myslíš, je to o nás a našich bližních?

25. týden, i dnes jsme v podobné situaci?

Přátelé, kdyby za vámi došel nějaký Boží prorok a chtěl by vám předat zprávy od samotného Boha, jak byste se k tomu postavili? Může se stát taková situace v dnešní době? Jsem přesvědčen, že může. Každý, kdo předává biblické poselství o záchraně lidstva Ježíšem, je oním Božím poslem. V Matoušově evangelium je zajímavý text, prosím, abyste nad ním zapřemýšleli. Můžeme totiž zabouchnout dveře před zprávou, jenž nás může zachránit od velkého životního debaklu. Evangelium je Boží mocí k naší záchraně. Na člověku je, aby se s tím velkým příběhem seznámil, pak může teprve uvěřit. Víra je pak naše vstupenka k odpuštění hříchů.V Matoušově evangeliu se píše:

Těchto dvanáct Ježíš vyslal a přikázal jim: "Na cestu k pohanům nevstupujte, do samařské obce nechoďte; jděte raději ke ztraceným ovcím z lidu izraelského. Jděte a kažte, že se přiblížilo království nebeské. Nemocné uzdravujte, mrtvé probouzejte k životu, malomocné očišťujte, démony vymítejte; zadarmo jste dostali, zadarmo dejte. Neberte od nikoho zlato, stříbro ani měďáky do opasku; neberte si na cestu mošnu ani dvoje šaty ani obuv ani hůl, neboť `hoden je dělník své mzdy´. Když přijdete do některého města nebo vesnice, vyptejte se, kdo z nich je toho hoden; u něho zůstaňte, dokud nebudete odcházet. Když vstoupíte do domu, řekněte: `Pokoj vám.´ A budou-li toho hodni, ať na ně přijde váš pokoj. Nebudou-li toho hodni, ať se váš pokoj vrátí k vám. A když vás někdo nepřijme a nebude chtít slyšet vaše slova, vyjděte ven z toho domu nebo města a setřeste prach svých nohou. Amen, pravím vám, lehčeji bude zemi sodomské a gomorské v den soudu, než tomu městu.

24. týden - pokračujeme, kdo za to může

Přátelé, určitě znáte tento biblický příběh (Evangelium podle Matouše):

Když odcházeli, přivedli k němu (Ježíši) němého člověka, posedlého zlým duchem. A zlý duch byl vyhnán a němý mluvil. Zástupy v údivu říkaly: "Něco takového nebylo v Izraeli nikdy vídáno." Ale farizeové říkali: "Ve jménu knížete démonů vyhání démony." Ježíš obcházel všechna města i vesnice, učil v jejich synagógách, kázal evangelium království a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu. Když viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýře. Tehdy řekl svým učedníkům: "Žeň je velká, dělníků málo." Proste proto Pána žně ať vyšle dělníky na svou žeň!"

Když se dnes podíváme do nemocnic, možná nás napadne, že kdyby dnes byl Ježíš mezi námi, rychle by se nemocnice vyprázdnily. Víte, že Ježíš zaslíbil těm, kteří v něho budou věřit, že bude mezi nimi a dokonce bude přebývat v nich a kamkoliv půjdou, půjde i On jako Duch svatý? Věřící křesťané mají "vyjít" a reprezentovat Boha na Zemi tj. dělat to, co dělat mají, tj. to, co dělal Ježíš, tak to čtu v Bibli. Bohužel jako křesťané v tomto selháváme. Měli bychom se někam dostat a přitom si myslíme, že už to máme. Nějak s tím souvisí náš osobní kontak s Bohem skrze Ježíše Krista. Jenom si o něm čteme, ale to je moc málo. Jsme pasívní, navíc se bojíme ztratit vážnost v očích těch, kteří často nevědí, že nevědí. Tak se v hledání povzbuzujme a hledejme v Bibli odpovědi na otázky lidské bídy, nemocí a zoufalství kolem.

Co určitě jednou přijde - článek - odkaz

http://neuveritelnaodhaleni.cz/clanky/navrat-krale-druhy-prichod-jezise-krista.html

23. týden, něco o nemocech

Přátelé, někdy slyším v médiích rozpravy o lidských nemocech a o hledání vhodných léků. V těchto dnech jsem zaslechl rozpravu o autismu. Společnost to velmi trápí a hledá se účinný lék. Jakou to má příčinu? Nemoci mají určitě příčiny různé, když se budeme 20 let krmit vepřovými uzenými koleny, asi nějaké nedobré důsledky přijdou. Nakonec každá naše činnost vygeneruje nějaké následky, ať už dobré či zlé. Když se odborníci baví o nemocech, často zapomínají na jednu klíčovou příčinu, tím je lidský hřích. Hřích je podle Bible např. to, že ignorujeme Boha, že nás To nezajímá a že si nenecháme mluvit do života nikým. Všechno víme a určujeme my, kdo má pravdu a také kdo je vedle jak ta jedle. Nebo otázka lidského charakteru a lidské špatnosti, může toto vygenerovat nějaké důsledky? Jsme trochu v podobné situaci, jako případ jednoho houbaře, jenž mu doktoři pumpovali po otravě žaludek a který na otázku, proč snědl muchomůrku zelenou, odpověděl: "jsem člověk svobodný, mohu si přece dělat co chci a nemám rád, když mi někdo mluví do života." V Matoušově Evangeliu můžeme číst tento příběh:

Přinesli k němu (Ježíši) ochrnutého, ležícího na lůžku. Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: "Buď dobré mysli, synu, odpouštějí se ti hříchy." Ale někteří ze zákoníků si řekli: "Ten člověk se rouhá!" Ježíš však poznal jejich myšlenky a řekl: "Proč o tom smýšlíte tak zle? Je snadnější říci `odpouštějí se ti hříchy´, nebo říci `vstaň a choď´? Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy" - tu řekne ochrnutému: "Vstaň, vezmi své lože a jdi domů!" On vstal a odešel domů.

Můj závěr z příběhu: Jsou nemoci, které mají původ v hříchu - možná opakovaném. Možná, že nás nemoci ještě nedostihly, asi ještě nenastal kritický stav naší neposlušnosti. Můžeme začít řešit otázku našeho hříchu, protože je to něco jako skrytý kaz v zubu, který jenom čeká na svou příležitost. Dobrý krok je, když začneme číst Nový zákon a hledat setkání s živým Bohem.

22. týden - do čeho v životě investovat

Přátelé, asi máme každý svou vlastní představu, na které "karty" bychom měli v životě vsadit, abychom jednou nemuseli plakat. Možná se nám někdy snažili poradit lidé kolem, občas každý něco jiného. Kdyby měl pro vás tip samotný Stvořitel Vesmíru, poslechli byste ho? Ježíš má pro nás radu, viz Matoušovo evangelium:

A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je (říká Ježíš), bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále. Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a vrhly se na ten dům; ale nepadl, neboť měl základy na skále. Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku. A spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a obořily se na ten dům; a padl, a jeho pád byl veliký. Když Ježíš dokončil tato slova, zástupy žasly nad jeho učením; 29 neboť je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako jejich zákoníci.

Nějaký závěr pro nás: Je dobré brát vážně existenci Boha a seznámit se s tím, jak bychom měli žít podle Boha (Bible - Nový zákon). Poté je nezbytné změnit směr života a začít žít podle Bible. Je to změna směru cesty k naší jiné budoucnosti. Lidská budoucnost, které předchází naše ignorování Boha, je cesta k sebedestrukci, tak praví Bible. Ježíš říká, že není jiné cesty k Bohu než skrze něho. Je to proto, že právě on za nás zaplatil smrtí jako Boží Syn.

21. týden - o hokeji

Přátelé, hokej skončil. Přemýšleli jste o tom, kolik mužstev muselo být poraženo, aby jedno oslavilo konečné vítězství? Určitě proteklo hodně peněz sázením. Někteří sázkaři k penězům přišli, jiní o peníze přišli. Představte si, že byste věděli dopředu, jak daný zápas dopadne, vsadili byste si? Kolik? I Bible nabízí možnost si vsadit a dokonce nám říká, jak určitě zápas dopadne. Výhra je garantovaná Ježíšovými slovy, protože ten řekl klíčovou věc:

Hledejte především jeho království (Boží) a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.

Evangelium, tj. příběh 4 x zapsaný v Novém zákoně, odhaluje, co je tím myšleno. Všechny vás vyzývám, abyste neváhali a vsadili podle Ježíšovy rady, dokud není pozdě. Čtěte evangelium, moc času vám to nezabere. Možná bude stačit třeba Markovo evangelium. A řekněte Bohu, že tomu chcete rozumět a ať se vám dá poznat. Vyhrává totiž každý, kdo si na Něho vsadí. Vyhrává se nejenom odpuštění hříchů a tím věčný život. Také radost, pokoj, lásku, naději a další. Mimochodem, za hřích musíme zaplatit smrtí, ale Boží milosti jsme zachráněni. Bez víry však nemáme šanci. Jak však můžeme uvěřit něčemu, o čem jsme neslyšeli?

Pěkný týden přeje MK

20. týden - pokračujeme

Přátelé, občas zaslechnu promluvit nevěřícího vědce, jenž se pokouší vysvětlit, že před x miliardy roky se ozval první výbuch, a za další roky se podvedlo "rozchodit" mrtvou hmotu. Co myslíte vy, jak tomu bylo doopravdy? Stvořil Bůh Vesmír a první lidi, nebo výbuch nastal sám, od sebe? Před člověkem dnešní doby jsou dva pohledy na vznik světa a života. Nevěřící část populace částečně logicky a částečně vycházeje ze znalosti fyzikálních a jiných zákonitostí vytvoří konečnou verzi, jak to bylo na počátku. Věřící mají něco jiného - svědectví očitých svědků o Božím jednání Boha s nejen Izraelským národem. Také mají někteří zkušeností ze setkání s reálným skutečným Bohem. Bible říká, že pokud Ho budeme hledat, určitě se Bůh nechá poznat. Pokud by na světě existoval jediný člověk, který se potkal s Bohem a jeho svědectví by bylo věrohodné, k čemu nám pak budou vědecké zprávy o tom, že Bůh není?
Bůh se lidstvu ukázal jako Ježíš Kristus a o něm je svědectví dost. Lidé se setkávají s Ježíšem i v dnešní době, stačí se podívat na youtube. Lidský tvor má často falešnou představu o tom, že vědeckým zkoumáním může člověk dojít k pravdivému závěru. Ne vždycky. Navíc věrohodná svědectví mohou tyto vědecké úvahy vyvrátit během několika vteřin. Věříte svědectví svých blízkých? Ježíš přišel, aby vykoupil lidí z prokletí hříchů. Člověk může být zachráněn jedině tak, že to vezme. Apoštol Pavel napsal:

Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Římanům 10,9.

Přeji pěkný týden, M

19. týden - pokračujeme

Přátelé, dnešní krátká úvaha nad biblickým textem ukazuje, co čeká možná tebe, jenž ignoruješ Boha a jeho slovo. Víš, co Bůh chce po člověku? Možná bychom měli občas napomenout naše přátelé, toto slovo jim připomenout a budou-li činit nápravu, radovat se z toho, že na ně nedopadne hněv Boží.

V listech Římanům čteme tento text:

Boží hněv se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kteří svou nepravostí potlačují pravdu. Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil. Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu. Poznali Boha, ale nevzdali mu čest jako Bohu ani mu nebyli vděčni, nýbrž jejich myšlení je zavedlo do marnosti a jejich scestná mysl se ocitla ve tmě. Tvrdí, že jsou moudří, ale upadli v bláznovství...

Je otázkou, co Pavel míní být bezbožný. Můj pohled je, že je to lidský postoj s ignorováním Boha a jeho slova. Stejně tak můžeme ignorovat zákony státu, otázkou pak je, jak dlouho.
Věc nepravosti je asi jasná. Problém je často v tom, že vlastní nepravost na sobě nevidíme a ačkoliv jedeme v opačném směru jednosměrky, naše pomýlení odhalíme až v okamžiku nárazu.

Něco polsky

Něco o Izraeli

18. týden - o zubech a víře

Všechny pozdravuji. Dnešní úvaha je o zubech. Přiblížil se termín mé pravidelné každoroční preventivní prohlídky. Zatím drží - některé. Občas mi moje zubařka najde kaz. Ačkoliv se většinou nijak nehlásí bolesti, občas se objeví. Kaz je věc nedobrá a má jediný cíl, připravit o život zub. Pokud ho brzy nezastavíme, podaří se mu to. Říkala mi ta moje zubařka, že i kdybych si čistil zuby každý den od rána do večera, stejně se občas nějaký kaz může objevit. Je to asi někde hluboko v naší DNA. Bible mluví podobně o lidské dušičce, kterou chce někdo připravit o život. I ta (dušička) je často napadena kazem, tím jsou naše špatnosti a způsob našeho přemýšlení. Je napsáno v knize knih, že každý jsme "chyceni" hříchem, ale že věc není ztracena. S dušičkou můžeme jít za doktorem a to každý den. Jak? Mluvíme k Němu (BOHU) ač ho nevidíme ve jménu Ježíše Krista s pokořením a s úctou a prosíme o uzdravení duše. V minulém příspěvku jsem citoval z Janova e:

A řekl jim (Ježíš): "Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření. Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen.

Přátelé, pokud myslíte, že by na tom něco mohlo být, začněte s tím něco dělat. Třeba si pořiďte alespoň Nový zákon a začněte se seznamovat s Tím, kdo je skutečným lékařem našich dušiček. Za naše duše už dokonce zaplatil. Můžete také začít poslouchat rádio TWR na svém mobilu - m.radio7.cz.
Článek někomu nezapomeňte poslat, třeba to s někým pohne. Všechny pozdravuje Milan

Přednáška doktora o zdraví, nemocech a víře, která stojí za uzdravením

https://youtu.be/Ixe0CsO846o

17. týden - Uvěřili a proto jsou zachránění, ale čemu?

Přátelé, je pár dní po Velikonocích a tak zapřemýšlejme o tom, co se vlastně na židovské "Velikonoce" událo.

Pokračujeme od neděle (Evangelium podle Marka): Marek 16

1 Když uplynula sobota, Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova, a Salome nakoupily vonné masti, aby ho šly pomazat.
2 Brzy ráno prvního dne po sobotě, sotva vyšlo slunce, šly k hrobu.
3 Říkaly si mezi sebou: "Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobu?"
4 Ale když vzhlédly, viděly, že kámen je odvalen; a byl velmi veliký.
5 Vstoupily do hrobu a uviděly mládence, který seděl po pravé straně a měl na sobě bílé roucho; i zděsily se.
6 Řekl jim: "Neděste se! Hledáte Ježíše, toho Nazaretského, který byl ukřižován. Byl vzkříšen, není zde. Hle, místo, kam ho položily.
7 Ale jděte, řekněte učedníkům, zvláště Petrovi: "Jde před vámi do Galileje; tam ho spatříte, jak vám řekl."
8 Ženy šly a utíkaly od hrobu, protože na ně padla hrůza a úžas. A nikomu nic neřekly, neboť se bály.
9 Když Ježíš ráno prvního dne po sobotě vstal, zjevil se nejprve Marii z Magdaly, z níž kdysi vyhnal sedm démonů.
10 Ona to šla oznámit těm, kteří bývali s ním a nyní truchlili a plakali.
11 Ti, když uslyšeli, že žije a že se jí ukázal, nevěřili.
12 Potom se zjevil v jiné podobě dvěma z nich cestou, když šli na venkov.
13 Tito šli oznámit ostatním; ale ani těm nevěřili.
14 Konečně se zjevil samým jedenácti, když byli u stolu; káral jejich nevěru a tvrdost srdce, poněvadž nevěřili těm, kteří ho viděli vzkříšeného.
15 A řekl jim: "Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.
16 Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen.
17 Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony a mluvit novými jazyky;
18 budou brát hady do ruky, a vypijí-li něco smrtícího, nic se jim nestane; na choré budou vzkládat ruce a uzdraví je."
19 Když jim to Pán řekl, byl vzat vzhůru do nebe a usedl po pravici Boží.
20 Oni pak vyšli, všude kázali; a Pán s nimi působil a jejich slovo potvrzoval znameními.

16. týden - velikonoční

Přátelé, před cca 2000 lety se odehrála klíčová událost pro všechny lidi žijící od roku cca 33. Přibližně v tomto roku byl ukřižován Ježíš Kristus. Klíčová je v tom, že náš postoj dnes k ní rozhoduje o tom, kde budeme trávit svou věčnost v budoucnosti, jenž už začala naším narozením. Uvěřením, pokáním, změnou našeho životního stylu a vyznáním víry svými ústy se můžeme nechat Bohem zapsat do knihy života, jinak zůstáváme zapsáni v knize smrti - i ta smrt je podle Bible určitý druh existence. Už jste někdy viděli chodícího "mrtvého" člověka"? Toto je biblické poselství. Pokud v tom nemáme jasno, můžeme prosit či volat k Bohu, aby nám ukázal, zdali je to pravda či nikoliv. Kousek z velikonočního příběhu, Matouš 27:

Cestou potkali jednoho člověka z Kyrény, jménem Šimona; toho přinutili, aby nesl jeho (Ježíšův) kříž. Když přišli na místo zvané Golgota, to znamená "Lebka", dali mu napít vína smíchaného se žlučí; ale když je okusil, nechtěl pít. Ukřižovali ho a losem si rozdělili jeho šaty; pak se tam posadili a střežili ho. Nad hlavu mu dali nápis o jeho provinění: "To je Ježíš, král Židů." S ním byli ukřižováni dva povstalci, jeden po pravici a druhý po levici. Kolemjdoucí ho uráželi; potřásali hlavou a říkali: "Když chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej postavit, zachraň sám sebe; jsi-li Syn Boží, sestup s kříže!" Podobně se mu posmívali i velekněží spolu se zákoníky a staršími. Říkali: "Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je král izraelský – ať nyní sestoupí z kříže a uvěříme v něho! Spolehl na Boha, ať ho vysvobodí, stojí-li o něj. Vždyť řekl: ‚Jsem Boží Syn!" Stejně ho tupili i povstalci spolu s ním ukřižovaní. Víte, jak to dopadlo? Příště...

Pravý a falešný Bůh

15. týden - pokračujeme

Přátelé, nevím čím to je, ale tak nějak jsem došel k závěru, že velká část lidí kolem, částečně tam asi občas patřím i já, má jednu společnou vlastnost: Víme či máme dostatek inteligence, abychom rozlišili pravdu od lži v některých otázkách lidského života. Jsme nejsvrchovanějšími soudci ale přitom každý si myslí něco jiného. Vidím to zvláště v oblasti politiky, světového názoru a hlavně v náboženství. Něčemu či někomu uvěříme a za pár roků jsme v kaši. Někdy uvěříme sami sobě a jsme na tom stejně. Jsme ochotní změnit názor, pokud nám někdo předloží věrohodné doličné předměty, že se mýlíme? Před pár dny jsem slyšel o skupině, která propaguje a věří, že Země je placatá a sbírají k tomu vědecké důkazy. Snaží se přesvědčit jiné. Přitom kulatost Země se dá prokázat na menší vodní přehradě, stačí sledovat dalekohledem vzdalující se loďku, po pár desítkách metrů se začne loďka schovávat za horizont. Ačkoliv tato skupina je vedle jako jedle, asi jim z toho nevznikne větší škoda. Škoda jim však vznikne možná v jiných situacích pro jejich podivný pohled na otázku pravdy a lži. Občas nás nevědění stojí škodu. Zajímavou věcí je příběh s Ježíšem. Mnozí to slyšeli a došli k závěru, že jde o konspirační teorii. Apoštolové a staří proroci jasně řekli, že neuvěření nás bude stát velkou cenu - budeme muset zaplatit za naše nesprávné myšlení a určitý druh lidských skutků, ale že není nic ztraceno - existuje řešení. Je to něco jako když student se nepřipraví pořádně na zkoušku a propadne, ale nemusel by, kdyby... V Listu Galatským v 6. kap. se píše:

Neklamte se, Bohu se nikdo nebude posmívat. Co člověk zaseje, to také sklidí. Kdo zasévá pro své sobectví, sklidí zánik, kdo však zasévá pro Ducha, sklidí život věčný. V konání dobra neumdlévejme; neochabneme-li, budeme sklízet v ustanovený čas.

Asi většina souhlasí s tím, že co člověk zasévá, to ho čeká jako osud. Trochu se to dá vypozorovat kolem. Bůh přesto nabízí akt slitování. Ten klíč k naší záchraně je v Janově evangeliu, 3, 16, pokud bys to nemohl najít, napiš na kantormi@seznam.cz Pěkné přemýšlení přeje Milan

14. týden - pokračujeme

Ale jak je psáno: ‚Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.‘ 1. Korintským 2,9

Přátelé, zapřemýšlejte se mnou prosím nad tímto kouskem Bible. Jsou to slova apoštola Pavla, který měl moc "dobré spojení" s Ježíšem. Ten verš je vlastně Boží rada, do čeho máme investovat svůj život, abychom jednou nepřišli zkrátka. Podle Bible Ježíš je ten pravý Bůh a sám Bůh se nám nechává poznat v JKristu - viz 1.Jan 5, 20. Jak můžeme někomu prokázat lásku? Skutkem, třeba tak, že někomu postavíme dům, mimochodem, už jste to udělali? Projevit lásku k Bohu se dá tak, že začneme pracovat či žít pro něho. Ježíš řekl, co můžeme pro Boha udělat - šířit dobrou zprávu o tom, že Bůh tak miloval svět, že dal svého syna JK, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Schválně, do čeho investujete život vy?

13. týden

Pokračujeme. Přátelé, představte si, že byste měli možnost získat odpověď na nějakou otázku, jakou byste měli? Asi každý jinou. Pokud byste měli např. "nevyléčitelné" nemocné dítě, asi byste chtěli vědět, jak malého zbavit trápení a přitom mu zachovat život. Nedávno mi jedna paní řekla, že kdyby Bůh existoval, nedopustil by na Židech holokaust. Snažil jsem se jí argumentovat, že trápení či utrpení souvisí s lidskou neposlušností. Představte si, že řeknete dítěti v lese, aby nejedlo muchomůrky zelené. Co se stane, když dítě muchomůrku pozře? Klíčová instrukce od Boha pro každého člověka je biblický verš z Janova evangelia, Jan 3, 16:

Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého Syna (Ježíše Krista), aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

Mohli bychom říci, že když nebudeme věřit v JK, ignorujeme či neposloucháme Boha a zahyneme a je to stejné, jako kdybychom neuvěřili nálepce na láhvi s jedem, a láhev bychom vypili. Je třeba si podle mého uvědomit, že co člověk zasévá, to i sklízí, je ale tady naděje dobrého konce, Bůh nám nabízí lék - může nás zachránit, od nás to chce jedno, že mu budeme věřit a budme brát vážně jeho slovo. Znovu si prosím přečtěte verš Jan 3, 16, všechny pozdravuje MK

12. týden

Přátelé, rád bych rozvíjel u sebe jednu lidskou kvalitu spojenou s užitečností pro ostatní, a tou je vytrvalost. A tak každý týden na těchto stránkách - 123milan.blogspot.cz zveřejním kousek z Bible, ale ne kousek ledajaký. Takový, který se mne nějak dotkl a který by mohl mít užitnou hodnotu i pro vás. Takže začínáme:
"Zavolal (Ježíš) k sobě zástup s učedníky a řekl jim: „Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej. Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život? Zač by mohl člověk získat zpět svůj život? Kdo se stydí za mne a za má slova v tomto zpronevěřilém a hříšném pokolení, za toho se bude stydět i Syn člověka, až přijde v slávě svého Otce se svatými anděly."Marek 8,34-38

Příběh, zázrak

Byl jsem tam, viděl na vlastní oči

Ahoj přátelé, před pár dny jsem strávil týden v Izraeli. Byl to poznávací pobyt a měli jsem sebou skvělého průvodce. Snažil se nám předat obrovské množství encyklopedických znalostí související s místy, která jsme navštívili. Příběh za příběhem zasazený do místa a času. Obrovské množství doličným předmětů potvrzující pravdivost biblických příběhů. Historické biblické příběhy mi zapadly do míst, které jsme mohli vidět na vlastní oči. Tak jsem si pomyslel, pokud někdo pochybuje o pravdivosti Bible, ať se jede podívat do Izraele, najde tam pravdu. Izrael je hlavně jeden velký příběh Božího jednání s národem, který si Bůh vybral, aby skrze něho realizoval určitou vizi - záchranu hříšníků Ježíšem Kristem. Překvapilo mně, že po několikadenním konfrontaci s ohromným množství "doličných předmětů" mi jedna přítomná spolucestovatelka vyznala, že stejně v existenci Boha nevěří, protože kdyby Bůh existoval, tak by nedopustil některé věci. Pro mně to bylo těžko pochopitelné. Boha sice nikdo z lidi neviděl (až na pár výjimek uvedených v Bibli), má to ale jedno ale: Ježíš prošel zemi skrz na skrz zemi, zanechal po sobě těžko vyvratitelné stopy a mnoha svědectví. Hlavně svědectví o Bohu. Aby to nezůstalo jenom u "řeči, řeči a skutek utek", potvrzoval slova velkými zázraky. Pokud se člověk s příběhy neseznámí, nemá šanci tomu uvěřit. Problém není, že bychom neměli dostatek věrohodných důkazů, ale že nemáme zájem se se životem Ježíše Krista seznámit. Netušíme, že si tím podepisujeme ortel smrti duše, protože JK přišel na svět, aby každý, kdo uvěří v jeho výkupnou smrt, byl zachráněn. Bez seznámení s Novým zákonem nemáme šanci uvěřit a tak se zachránit. Dotyčná paní byla Češka z Prahy mající židovské předky. Velice inteligentní a sečtělá paní. Ptal jsem se, zdali už si přečetla historii židovského národa popsanou ve Starém zákoně. Odpověď byla: "Ne a ani nechci." Bohužel netuší, že tento postoj ji diskvalifikuje od toho, co by mohla získat pro svůj život a pro svou věčnou existenci. Bylo mi to moc líto.

"Tak jako? Po kapce!"

Přátelé, pokud žijete na Slezsku, pak asi tomu rozumíte, často dotaz při setkání, jenž následuje neprodleně po pozdravu. Kolikrát jste už slyšeli v životě na dotaz "Jako?" odpověď "Po kapce!"? Moje poslední zkušenost před pár dny byla při jednom setkání, reagoval jsem na věc KAPKY a zeptal se dotyčné osoby: "Kam po kapce?" Co vy, kam směřujete po té kapce? Kapky jsou dobré, ale klíčový je směr. Můžeme jít po kapce do nebe, ale také do pekla. Nebo a peklo může přijít do našich životů, určitě také přijde poté, co odložíme jednou své pozemské kabáty tj. naše pozemská těla. Mnoho lidí kolem nás má přirozenou moudrost a směřuji směrem k pozemskému nebi, jiným moudrost chybí a tak směřují po kapce směrem k peklu. Ať chceme nebo ne, v našich životech platí jeden zákon: "Co člověk zasévá, bude jednou sklízet." Mnohdy věnujeme svůj drahocenný čas nepodstatným věcem a nevěnujeme čas vzdělání se v moudrosti a lásce k pravdě. Tento postoj je životu nebezpečný a časem přinese dotyčnému nepříjemné ovoce. Chci tímto všechny povzbudit ke čtení manuálu k lidskému životu, který máme všichni na dosah - Bibli, a také povzbudit všechny, aby se seznámili s příběhem Ježíše Krista (Nový zákon), vírou v pravdivost tohoto příběhu totiž můžeme získat velký poklad, pak můžeme klidně každému odpovídat na otázku "Jako?" "Po kapce a to do nebe!"

Co nás čeká, to nás nemine aneb co už asi všichni dobře víme

Přátelé, vzpomněl jsem si na učitelku chemie v 6. třídě, která na první hodině napsala na tabuli pár složitých chemických vazeb, kterým nikdo nerozuměl. Pak řekla, že kdo to časem nepochopí, zůstane navěky v 6. třídě. Trochu nás vyplašila, v některých to možná vygenerovalo zvýšený pud sebezáchovy a začali možná brát školu více zodpovědně. Bible hodně mluví o tom, abychom vzali zodpovědně budoucnost naší duše. Pokud to budeme ignorovat a brát na lehkou váhu, duše zahyne. Klíč k životu je příběh, jenž se odehrál před cca 2000 léty na kříži. Velká akce pro záchranu lidské civilizace. Bylo zaplaceno Boží smrtí, abychom my byli ušetřeni. Vše je vyjádřeno v biblických verších od Jana 3,15:

Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka (JKristus), aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný. Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.
Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, již je odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází k světlu, aby jeho skutky nevyšly najevo. Kdo však činí pravdu, přichází k světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“

Výborná kázání

Přátelé, občas poslouchám slovo z tohoto zdroje, je to hodně povzbuzující, m

http://cb.cz/trinec.sosna/kazani/kazani-2019

Už vám někdo řekl:

V předchozím životě jsem byl Napoleon?
Pozadí tohoto tématu je podle mého odkrytý v této přednášce:

O seznamech a víře

Přátelé, občas se člověk může dostat vlastní nerozumností či nevědomosti na nějaký seznam v dobré víře, že mu to přinese něco dobrého. Za nějaký čas však zjistí, že se upsal čertu. Stalo se vám to někdy? Státní bezpečnost za vlády komunistů takové seznamy měla. Po uplynutí jejich vládnutí však vyšla pravda ven a zjistilo se, že STB měla blízko ke zločinecké organizaci. Možná každý, kdo na listině byl, se asi po revoluci modlil, aby se to nikdo nedozvěděl. Člověk může podporovat mnohé špatnosti, většinou si je toho vědomý. Platí však Bohem jedna zákonitost, že co člověk zasévá, to bude jednou sklízet. Jsou mnohé fiktivní seznamy, na kterých jsme či nejsme zapsáni. Hraješ fotbal? Jsi na "seznamu" fotbalistů. Bible mluví o dvou seznamech, kde na jednom z nich je každý zapsán. Není třetí možnost. První seznam je Kniha života, tam je zapsán ten, komu Bůh nebude počítat hříchy. Aby někomu Bůh hříchy nezapočítal u konečného soudu, musí člověk něco udělat - musí začít brát vážně Boha a musí změnit směr své životní cesty (viz Nový zákon, Bible). Druhý seznam je Kniha smrti, podle Bible jsou v ní zapsání ti, jenž nemilovali pravdu a neuvěřili evangeliu, tj. Bohu a Ježíši Kristu. Může člověk poznat, kdo má pravdu, popř. zdali Bible má pravdu? Bible je kniha o Bohu - existenci Boha můžeme poznat několika způsoby:
1) Můžeme přemýšlet o tom, zdali může sama příroda vytvořit funkční a složité zařízení, jenž obsahuje život. Kdo to vymyslel? Samo se?
2) Můžeme se seznámit s biblickými proroctvími a srovnat je s dějepisem - je schopen člověk říci, co bude za např. 100 let?
3) Je příběh s Ježíšem pravdivý? Máme dost historických zdrojů, abychom mohli dojít pravdy Ano či Ne?
4) Hodně lidi se v dnešní době nějakým způsobem setkalo s živým Bohem a vydali o tom svědectví. Co s tím? Já jsem ho nepotkal a tak v něho nevěřím?
Existence něčeho se pozná jednoduchým způsobem - funguje nebo nefunguje. Co to znamená? Ve Starém zákoně je příběh Baalových kněží, Baal je bůh vymyšlený a tudíž "nefungující". Baalovi kněží k němu volají a nic se neděje. Pak přichází na scénu Eliáš, ten volá k Bohu, jeho Bůh odpovídá jednoznačně a každému je jasné, že jeden Bůh je skutečný a druhý vymýšlený. Baalovi kněží pak zahynou, byli zapsáni v Knize smrti. Co si o tom myslíte?