PF 2018

https://youtu.be/9OclUHDtoBQ

Veselé Vánoce

Přeji všem přátelům a známým, aby každému z nás letošní Vánoce přinesly pěkné chvilky se svými blízkými. Těm, kteří zatím vánočnímu příběhu neuvěřili přeji, aby se je Pán Bůh během letošních Vánoc tak dotkl, aby konečně uvěřili a tím získali z Vánoc poklad nejvzácnější, stali se dětmi samotného Boha Vesmíru, s Ním se setkali a sekávali i v novém roce 2018 - viz Janovo evangelium, 1. kapitola. Veselé Vánoce, váš MK

Modlitební zápas

Adventní videopozdrav

Něco o zákonech

Přátelé, naše společnost vymyslela spoustu různých zákonů a vyhlášek proto, abychom mohli spolu existovat v přiměřeném bezpečí. Občas někdo zákon poruší a pak přichází ruka zákona. Viník je potrestán a přestává škodit - někdy. Občas vymyslíme zákony škodlivé a také občas zákony porušujeme a ujdeme spravedlivému trestu. Mnoho zákonů dali dohromady lidi, mnoho zákonů ustanovil Bůh. Bůh vydal jeden klíčový zákon, je to zákon týkající se nikoliv zákazu jízdy autem na červenou, ale ZÁKON hříchů každého člověka. Jeho proroci zákon zapsali a my se k němu můžeme dostat v Bibli. Zákon říká - za hřích je smrt. Je to problém každého člověka, protože Bůh jasně řekl, co všechno patří do množiny hříchy. Jsme v beznadějné situaci. Můžeme však získat život zpátky, pokud někdo jiný za nás ten život položí. Za hřích je prostě smrt a ty můžeš být zachráněn jediným možným způsobem, který přináší do světa Ježíš: "Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého Syna, aby žádný, kdo v něho uvěří, nezahynul, ale měl život věčný."

Víru, jenž nás zachrání, můžeme získat slyšením evangelia. Takže pokud chceš být ušetřen, čti Nový zákon - je tam evangelium - > z toho může vzejít VÍRA, která má MOC tě zachránit. Jsem přesvědčen, že každý, kdo začne "volat" k Bohu, Bůh se nad ním smiluje a dá mu víru, která ho zachrání.

Pravda a tradice

Určitě sledujte seriál se Sid Rothem,

Informace s vysokou přidanou hodnotou

Přátelé, v naší internetové době máme přístup k obrovskému množství nejrůznějších informací. Část jich jsou pravdivé, jiné smýšlené, další záměrně nepravdivé. Některé zajímavé a praktické, jiné zajímavé, ale nepraktické. Občas praktické s velmi vysokou užitnou hodnotou. Po těch by měl moudrý člověk jít obzvláště. Mnozí hromadí informace jenom proto, aby z toho byla hromada informací, bohužel bez jakéhokoliv praktického užitku. V knize knih - Bibli, je zpráva či návod k získání pokladů velké hodnoty. Poklady, které se nedají koupit za žádné peníze světa. Jedním z nich je, že se můžeme setkat a setkávat s živým neviditelným Bohem. On je dobrý a člověk se s ním může setkávat. Dalším je recept na náš život. Recept, který zaslibuje zvláštní ovoce - lásku, radost, pokoj, štěstí a další. Bible nám také odhaluje realitu naší duši: Naše duše je "chycena" virem s názvem HŘÍCHY, které způsobí za nějaký čas fatální zkázu. To je ta nepříjemná část pravdy. Ta příjemná je v tom, že naše duše může být "odvirovaná". Jak? Ježíš přišel nikoliv proto, aby svět soudil, ale aby svět zachránil. Skrze víru v JK můžeme získat "papír", na základě kterého nezahyneme. Pokud jste ještě Boha nezkusili, pak to určitě zkuste, stojí to za to.

Žijeme v pravdě nebo jsme oklamali sami sebe?

Přátelé, před nějakým časem jsem viděl starý český film Bílá paní. Bylo tam místo, kdy občané města uvěřili, že přes místní řeku postaví Bílá paní most. Měl být postaven k určitému datu. Na stanovený den byla připravena velká oslava spojena s plánovanou procházkou místních přes nový most. Občané si uvědomili, že most není v okamžiku, když jim voda řeky sahala někam...
Co myslíte, může se nám stát či nacházíme se v situaci, že něčemu věříme, ale ono je tomu jinak? Pokud se jedná o zásadní věci lidského života, může to být naše osudová chyba, jenž bude zaplacena vysokou cenou. Otázka víry v Boha a Ježíše Krista je klíčová, protože pokud má Bible pravdu, za naši nevíru budeme muset zaplatit vysokou cenu. V Janově ev. 3. kap. můžeme číst:

Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět (Ježíše), aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, již je odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.

Přátelé, podle Bible je Boha možno hledat, pokud ho "najdeme", zachráníme svou duši od záhuby. Bez práce však nejsou koláče a bez pravdy člověk nemá šanci, to platí i ve věcech našich každodenních otázek.

O principu náhodného výbuchu

Přátelé, mám jednoho postaršího souseda, kamaráda, se kterým je občas velká sranda. Jeho veškeré dovednosti s obsluhou mobilu spočívají v tom, že náhodným mačkáním tlačítek se mu občas povede někomu zavolat, zvládne přiměřeně přijmout hovor a to je všechno. Pokoušel jsem se mu vysvětlit, co je to SMS-ka a jak jí přečíst, zatím je to pro něho španělská vesnice. Jelikož měl už rozpadající se model, tak na moje doporučení jsem mu sehnal nový - tlačítkový. Pokusil jsem se ho zaškolit, a vysvětlit, jak vybrat z nabídky a jaký je rozdíl mezi ZVOLIT a ZRUŠIT.
Před nějakým časem se mi svěřil, že má problémy s Maďary a že mu na světe nevadí žádná národnost mimo jedné - maďarské. Slováci to měli zkrátka kdysi s Maďary složité. Po zaškolení za pár dní s mobilem za mnou došel a - měl ho nastavený do maďarštiny - samozřejmě nechtíc. Zkuste to - nechtíc... Zkoušeli jste někdy z toho ven? Později jsem si uvědomil, že některé věci se v životě dějí náhodně, jiné záměrně - s myšlenkou na počátku. Když auto v zatáčce vysype hromadu cihel, vznikne neuspořádaná hromada. Ale zkuste na auto cihly naskládat, aniž byste u toho přemýšleli. Některé situace logicky vzato nemohou vzniknou samy. Pokusím se uvést pár případů, kde to moje logika nebere, aby situace-stav nastal náhodně:
Planety a hvězdy ve vesmíru a jejich rovnovážné dráhy. Stačí zapřemýšlet nad Měsícem, jenž obíhá kolem Země. A pak Země obíhající kolem Slunce. A pak Slunce obíhající kolem ... Mohou se dráhy nastavit způsobem samo? Nastavit něco do rovnováhy je věc velmi složitá - uvést umělou družici na svoji dráhu není žádná sranda. A pomalu ale jistě
a) padají na Zem,
b) ztrácejí se ve vesmíru, pokud se nekorigují jejich dráhy.
Může se samo mrtvá hmota proměnit v živou a naučit se létat, plavat, běhat, lézt po 4, po 2 atd.?
Může samo vzniknou živý člověk?
Může se samo naučit lidské tělo regulovat svou teplotu?
Může se samo lidské srdce naučit pracovat jakou pumpa a jet po celý život člověka?
Může vzniknout samo myšlenka stromu tj. šiška - semínko - nový strom rostoucí proti zemské tíži?
Přátelé, mohli bychom takhle otevírat další a další témata. Můj závěr je, že některé věci kolem nás mají na počátku svou myšlenku, jiné nikoliv - viz hromada naskládaných cihel a hromada vysypaných cihel. Podle mého evoluce vzniku života je jeden velký ďábelský podvod na člověka, jenž má za následek, že člověk odmítne hledat a poznat Boha, důsledek pak je, že "přijde o svou duši". Bible toto téma vysvětluje a nabízí každému, kdo chce, jak Boha poznat a jak svou duši zachránit. Chce to však od nás právě to chtění. S tím pak souvisí hledání, studium, přemýšlení a hlavně seznámení se s Evangeliem (část Nového zákona), jenž je mocí Boží k záchraně hříšníka, jakž řekl kdysi apoštol Pavel. Mějte se krásně, sledujte živou přírodu a přemýšlejte nad slovíčkem SAMO?

Pěkné místo v Bibli

Marek 16, od 15. verše:

A řekl jim Ježíš: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.
Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen.
Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony a mluvit novými jazyky;
budou brát hady do ruky, a vypijí-li něco smrtícího, nic se jim nestane; na choré budou vzkládat ruce a uzdraví je.“
Když jim to Pán řekl, byl vzat vzhůru do nebe a usedl po pravici Boží.
Oni pak vyšli, všude kázali; a Pán s nimi působil a jejich slovo potvrzoval znameními.

Videopozdrav

Vzpomněli jsme na ty, kteří už nejsou mezi námi

Přátelé, možná že jste byli na hřbitově vzpomenout na ty, kteří vám přirostli k srdci a už tu nejsou. Přemýšleli jste, kde jsou jejich dušičky, jenž opustily svá těla? Na tuto věc je mnoho různých pohledů. V Bibli je několik míst, které o tom mluví, ačkoliv i samotní bibličtí experti mají k tomu různé závěry. V čem jsou však čtenáři Bible zajedno, pak to, že každý bude jednou vzkříšen a postaven před Boží soud. Při vzkříšení dostane každý nové tělo, nikoliv však novou duši. Naše špatnosti se neztratí a budeme z nich jednoznačně vydávat "počet". Za hřích je smrt, praví Bible. Vážení, vezmeme-li Bibli vážně, máme velkou šanci jednou před Bohem obstát. Souvisí to s Ježíšovou smrtí na kříži a naším postojem či aktivní vírou. Cílem člověka by mělo být poznat Ježíše Krista zde na zemi do takové míry, aby on jednou poznal nás. Dnes jsem se setkal s jedním maličkým členem naší velké rodiny, ale jelikož jsme se dlouho neviděli, skoro mě nepoznal. Když člověk zanedbá budování vztahu, může se stát, že nás ten druhý nepozná. Podle Bible nás bude soudit Ježíš Kristus a některé pozná, jiné ne. Ti nepoznaní půjdou do zahynutí. Znáš J Krista? Buduješ s ním vztah abys byl poznám?

Pokračujeme aneb zachraň se, kdo můžeš

Přátelé, zima je za dveřmi. Doufám, že jste to postřehli a rozumně zareagovali. Já jsem si pořídil novou zimní bundu. Zima mě nedostane. Když skončí jedno období a začne druhé, člověk si občas uvědomí, že náš čas se posunul kupředu a délka našich životů se opět o kousek zkrátila. Nejsme tady navěky. Bible nás napomíná, abychom si dali do pořádku nikoliv zimní oblečení, ale naši duši. Někdy zapomínáme na to, že jsme tady na omezený čas a pak se může stát, že tomu přestaneme věřit. Najednou pak přijde Zloděj a bude katastrofa. Bůh nabízí člověku, uzavření "smíru" s Bohem. Člověk obtěžkán hříchy je v podobné situaci, jako když řidič jezdí autem bez dokladů a netuší, kdy se před ním vynoří policejní hlídka. Dnes člověk může činit přiznání před Bohem, že je hříšník a může toho litovat. Může prosit Boha o odpuštění hříchů a může uvěřit, že za naše hříchy zaplatil Ježíš na kříži. Po tomto vyznání či přiznání získáváme "doklad" o zaplacení našich pohledávek. Evangelium tj. příběh o Ježíši je mocí Boží k záchraně hříšníka, řekl apoštol Pavel. Toť připomínka od Boha, která se zrovna dostala i k tobě. Pokud jsi to ještě neudělal, uvěř Bohu, uvěř Ježíši Kristu, čiň pokání a nezahyneš. V Lukáši v 15. kap. můžeme číst tento text:

Nebo má-li nějaká žena deset stříbrných mincí a ztratí jednu z nich, což nerozsvítí lampu, nevymete dům a nehledá pečlivě, dokud ji nenajde? A když ji nalezne, svolá své přítelkyně a sousedky a řekne: ‚Radujte se se mnou, poněvadž jsem nalezla peníz, který jsem ztratila.‘ Pravím vám, právě tak je radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem, který činí pokání.“

Dobré kázání o naději a víře

Zaujalo mne

http://www.tv7.cz/?vid=6271

Curry Blake v Ostravě

Mým cílem je ...

Přátelé, dost často se mně někdo ptá, jak se mám. Já na to většinou odpovídám, že pro mně je to nepodstatná otázka. Ocenil bych, kdyby se mně lidi ptali, do čeho investuji svůj život. Náš životní cíl či směr, ten je totiž klíčovým. Téma "Jak se máme", nic nevypovídá o tom, kam směřujeme. Bible píše, že cílem křesťanské víry je odpuštění hříchů a život s Bohem. Neodpuštěné hříchy nás totiž směřují k "co člověk zasévá, to bude i jednou sklízet". Žít s Bohem pak znamená milovat Boha tak moc, že budeme akceptovat jeho slovo a žít podle něho. Často nás to něco stojí - možná pohodlí, jindy to vyžaduje mnoho sebedisciplíny. Biblické slovo je slovo života, proto mně to zajímá. Můj směr je tedy brát vážně Boha a jeho slovo zjevené v Bibli, s tím souvisí moje každodenní studium Bible. Tímto člověk mění svůj osud. Dalo by se říci, že investuji do Boha a hledání jeho vůle. Čím jsme pak Bohu blíže, tím dále jsme od lži a klamu. A lež a klam zabíjí. Bůh je život, lež či nevíra pak smrt. Nakonec Ježíš o sobě řekl, že on je ta pravda, cesta, život. Pokud se člověk mine s pravdou, veškeré jeho snažení vyjde vniveč.

Uvěřili jste v Ježíše Krista? Bible mluví, jaký máte z toho užitek

Jste zachráněni milostí skrze víru; a ta záchrana není z vás – je to Boží dar.
Efezským 2,8 (CSP)

O čem že to je řeč? Bůh nám odpustí hříchy tak, že uvěříme v Ježíše a jeho smrt pro nás či za nás.

Něco o víře, z Listů Židům

Židům 11

1 Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme.
2 K takové víře předků se Bůh přiznal svým svědectvím.
3 Ve víře chápeme, že Božím slovem byly založeny světy, takže to, na co hledíme, nevzniklo z viditelného.
4 Ábel věřil, a proto přinesl Bohu lepší oběť než Kain a dostalo se mu svědectví, že je spravedlivý, když Bůh přijal jeho dary; protože věřil, `ještě mluví, ač zemřel´.
5 Henoch věřil, a proto nespatřil smrt, ale Bůh ho vzal k sobě. `Nebyl nalezen, protože ho Bůh přijal.´ Ještě než ho přijal, dostalo se Henochovi svědectví, že v něm Bůh našel zalíbení.
6 Bez víry však není možné zalíbit se Bohu. Kdo k němu přistupuje, musí věřit, že Bůh jest a že se odměňuje těm, kdo ho hledají.
7 Noé věřil, a proto pokorně přijal, co mu Bůh oznámil a co ještě nebylo vidět, a připravil koráb k záchraně své rodiny. Svou vírou vynesl soud nad světem a získal podíl na spravedlnosti založené ve víře.
8 Abraham věřil, a proto uposlechl, když byl povolán, aby šel do země, kterou měl dostat za úděl; a vydal se na cestu, ačkoli nevěděl, kam jde.
9 Věřil, a proto žil v zemi zaslíbené jako cizinec, bydlil ve stanech s Izákem a Jákobem, pro které platilo totéž zaslíbení,
10 a upínal naději k městu s pevnými základy, jehož stavitelem a tvůrcem je sám Bůh.
11 Také Sára věřila, a proto přijala od Boha moc, aby se stala matkou, ačkoliv už překročila svůj čas; pevně věřila tomu, kdo jí dal zaslíbení.
12 Tak z jednoho muže, a to už starce, vzešlo tolik potomků, `jako bezpočtu je hvězd na nebi a jako je písku na mořském břehu´.
13 Ve víře zemřeli ti všichni, i když se splnění slibů nedožili, nýbrž jen zdálky je zahlédli a pozdravili, vyznávajíce, že jsou na zemi jen cizinci a přistěhovalci.
14 Tím dávají najevo, že po pravé vlasti teprve touží.
15 Kdyby měli na mysli zemi, z níž vykročili, měli možnost se tam vrátit.
16 Ale oni toužili po lepší vlasti, po vlasti nebeské. Proto sám Bůh se nestydí nazývat se jejich Bohem. Vždyť jim připravil své město.
17 Abraham věřil, a proto šel obětovat Izáka, když byl podroben zkoušce. Svého jediného syna byl hotov obětovat, ačkoli se mu dostalo zaslíbení a bylo mu řečeno:
18 `Z Izáka bude pocházet tvé potomstvo.´
19 Počítal s tím, že Bůh je mocen vzkřísit i mrtvé. Proto dostal Izáka zpět jako předobraz budoucího vzkříšení.
20 Izák věřil, a proto Jákobovi a Ezauovi dal požehnání v pohledu do budoucna.
21 Jákob věřil, a když umíral, požehnal oběma Josefovým synům a poklonil se přitom k vrcholu své berly.
22 Josef věřil, a na sklonku svého života řekl, že synové izraelští vyjdou z Egypta, a nařídil, co se má stát s jeho kostmi.
23 Mojžíšovi rodiče věřili, a proto svého syna tři měsíce po narození ukrývali; viděli, že je to vyvolené dítě, a nezalekli se královského rozkazu.
24 Mojžíš věřil, a proto, když dospěl, odepřel nazývat se synem faraónovy dcery.
25 Raději chtěl snášet příkoří s Božím lidem, než na čas žít příjemně v hříchu;
26 a Kristovo pohanění pokládal za větší bohatství než všechny poklady Egypta, neboť upíral svou mysl k budoucí odplatě.
27 Věřil, a proto vyšel z Egypta a nedal se zastrašit královým hněvem; zůstal pevný, jako by Neviditelného viděl.
28 Věřil, a proto ustanovil hod beránka a dal pokropit dveře jeho krví, aby se zhoubce nemohl dotknout prvorozených.
29 Izraelští věřili, a proto prošli Rudým mořem jako po suché zemi, ale když se o to pokusili Egypťané, pohltily je vlny.
30 Izraelští věřili, a proto před nimi padly hradby Jericha, když je obcházeli po sedm dní.
31 Nevěstka Rachab věřila, a proto přátelsky přijala vyzvědače a nezahynula s nevěřícími.
32 Mám ještě pokračovat? Vždyť by mi nestačil čas, kdybych měl vypravovat o Gedeónovi, Barákovi, Samsonovi, Jeftovi, Davidovi, Samuelovi a prorocích,
33 kteří svou vírou dobývali království, uskutečňovali Boží spravedlnost, dosáhli toho, co jim bylo zaslíbeno;
34 zavírali tlamy lvům, krotili plameny ohně, unikali ostří meče, v slabosti nabývali síly, vedli si hrdinsky v boji, zaháněli na útěk vojska cizinců;
35 ženám se jejich mrtví vraceli vzkříšení. Jiní byli mučeni a odmítli se zachránit, protože chtěli dosáhnout něčeho lepšího, totiž vzkříšení.
36 Jiní zakusili výsměch a bičování, ba i okovy a žalář.
37 Byli kamenováni, mučeni, řezáni pilou, umírali pod ostřím meče. Chodili v ovčích a kozích kůžích, trpěli nouzi, zakoušeli útisk a soužení.
38 Svět jich nebyl hoden, bloudili po pouštích a horách, skrývali se v jeskyních a roklinách země.
39 A ti všichni, ačkoliv osvědčili svou víru, nedočkali se splnění toho, co bylo zaslíbeno,
40 neboť Bůh, který zamýšlel pro nás něco lepšího, nechtěl, aby dosáhli cíle bez nás.

Něco o víře

Videopozdrav

Myšlenka na nový týden

Přátelé, kdysi jsem slyšel příběh či vtip o člověku, jenž běhal na stavbě tam a zpět s prázdnými kolečky. Dál to asi znáte. Od tohoto bodu mám pro vás novou verzi: "Jak se máš v práci?", ptají se dotyčného doma. "Dobře, moc mě to baví, užívám si."
Přátelé, zkuste domyslet další pokračování příběhu. Závěr či poučení? Ne vždycky naše cesta končí dobře, nestačí dělat v životě věci, které nás baví.

Zajímavé místo k tomuto tématu je v Listech Římanům, v 10. kap.:
Bratří, toužím z celého srdce a modlím se k Bohu, aby Izrael došel spásy.
Vždyť jim mohu dosvědčit, že jsou plni horlivosti pro Boha, jenže bez pravého poznání.
Nevědí, že spravedlnost je od Boha, a chtějí uplatnit svou vlastní; proto se spravedlnosti Boží nepodřídili.
Vždyť Kristus je konec zákona, aby spravedlnosti došel každý, kdo věří.

Jsem přesvědčen, že slova apoštola Pavla by mohla platit i pro každého člověka čili i nás a nakonec v Bibli je psáno, že Bůh chce, aby každý člověk poznal pravdu a nezahynul. Tou pravdou je příběh Ježíše Krista, naši vírou, že se tak stalo, získáváme u Boha spravedlnost (či odpuštění hříchů), následek je, že NEZAHYNEME. Bez víry v JK podle Bible určitě zahyneme.

Dobrá rada

Mějte v nenávisti zlo a milujte dobro. Podporujte spravedlnost a právo. Jedině tehdy se snad Hospodin, Všemocný Bůh, nad vámi smiluje.

Kniha Ámos 5,15

Co je to mít křesťanskou víru

Pokračujeme

Přátelé, občas v životě narazíme na klíčové slovo, jenž nás může, ale také nemusí nasměrovat správným směrem. V Bibli je mnoho různým podobenství, kde nám "Někdo" klade na srdce, co máme udělat, abychom neutrpěli škodu. Asi všichni známe mnoho moudrých přísloví, "Když budeš dělat toto a přemýšlet takto, získáš toto nebo tamhleto. Když nedáš, nedostaneš" atd. Zrovna dnes jsem narazil na pěkné místo v Lukášově evangeliu. Co si myslíte, co nám ten Někdo chtěl tímto říci?

Ježíš mu řekl: "Jeden člověk pořádal velikou večeři a pozval mnohé.
A v hodinu večeře poslal svého otroka říci pozvaným: ,Pojďte, protože vše už je připraveno.'
I začali se všichni stejně vymlouvat. První mu řekl: ,Koupil jsem pole a musím se na ně jít podívat. Prosím tě, přijmi mou omluvu.'
A druhý řekl: ,Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, přijmi mou omluvu.'
A další řekl: ,Oženil jsem se, a proto nemohu přijít.'
Když otrok přišel, oznámil to svému pánu. Tu se hospodář rozhněval a řekl svému otroku: ,Vyjdi rychle na náměstí a do ulic města a přiveď sem chudé, zmrzačené, slepé a chromé.'
A otrok řekl: ,Pane, stalo se, co jsi přikázal, a ještě je místo.'
A pán řekl otroku: ,Vyjdi na cesty a k ohradám a přinuť je vejít, aby se můj dům naplnil.
Neboť vám pravím, že nikdo z těch mužů (určitě i žen - poznámka MK), kteří jsou pozváni, neokusí mé večeře.'"

Moc pěkný pohled na Měsíc na obloze

Přátelé, šel jsem večer po setmění moc pěkným místem od města vzdáleným a mohl jsem trochu koukat a obdivovat večerní oblohu posetou hvězdami a Měsícem. Zaujal mně Měsíc. Uvědomil jsem si jeho putování po oběžné dráze kolem Země obrovskou rychlostí, aniž bychom to nějak postřehli. Drží svoji trasu a ta je zakřivená. Za měsíc se přibližně dostane na stejné místo. Kouká na nás stejnou stranou. Přímý rovnoměrný směr pohybu v prostoru bez vzduchu byl byl pochopitelnější. Když do něčeho strčíte, většinou se to pohybuje přímým směrem stejnou rychlostí. Pohyb po kružnici či elipse ve vzduchoprázdnu není až tak jednoduchou záležitosti. Pokud je rotující předmět upevněn na pevné klice, pak je to jiná písnička. Měsíc má vzdálenost od Země přesně takovou, že odstředivá síla a přitažlivá musí být skoro stejné. Skoro, protože i další tělesa působí na Měsíc a stejně tak i na Zemi. Několik nebeských těles mezi sebou se navzájem přitahují a také odpuzují (to v případě, že se cizí těleso nachází vně křivky), a výsledek? Rovnovážný stav. Nikoliv skoro rovnovážný, ale tak moc rovnovážný, že do roka a do dne to bude fungovat stejně jako dnes. Umíte si představit, co by se stalo, kdyby např. Měsíc trochu zpomalil nebo zrychlil? Mimochodem, kolik by to muselo být? Celý ten nebeský orloj je zkrátka systém, který by se po výbuchu neměl šanci rozběhnout. A co Země a jeho jednoroční cestování kolem Slunce? Přemýšlejte o tom a napište, co si o tom myslíte. Může vůbec něco takového vzniknout a fungovat na principu náhodného výbuchu?. Bible praví, že na počátku bylo Slovo (nápad či záměr?) a pak se teprve něco začalo dít, nikoliv opačně. Možná někdo postavil chalupu, aniž by chtěl, mně se to ale zdá jako naprostá šílenost. O Bohu a jeho projevech bylo toho napsáno mnoho, Bůh udělal mnoho velkých věci a dělá i dnes. My jsme někdy natvrdo. Ale máme rozum, abychom přemýšleli. Přemýšlíme? Ježíš vydal o Bohu srozumitelné svědectví. Podle B se můžes setkat s živým Bohem - tím klíčem je, že uvěříš, že Ježíš Kristus byl poslaný Bohem na Zem, aby... ale to už jste všechno slyšeli. Přeji hodně přemýšlení nad Božím dílem a požehnaný týden, M

Sid Roth - nový díl

Ještě něco k 23.9.2017

Náš či váš pohled na život

Přátelé, mohl jsem si popovídat s jedním vzdělaným starším člověkem. Nikdy jsem ho před tím neviděl. Moc pěkně jsme si popovídali. Nikam nechodí do kostela, ale hodně přemýšlí o životě a hodně čte. Zvláště historii. Také čte Bibli. Je přesvědčený, že Bible popisuje velký třesk způsobený Božím povelem. Já si to myslím nějak přibližně podobně také. Prvně povel s představou, pak škatule, hýbejte se, nikoliv opačně, něco jak na vojně - prvně povel a pak nastoupena jednotka, nikoliv opačně. Řekl mi, že předal svým potomkům instrukce ohledně svého konce. Nemá rád hřbitovy a tak chce být zpopelněný a rozprášený po poli. Bibli považuje za to nejlepší, co bylo kdy na zeměkouli napsáno. Pokoušel jsem se mu vysvětlit, proč přišel Ježíš na Zemi před 2000 léty - aby zachránil člověka, aby smířil člověka s Bohem, aby ukázal člověku, jak má žít, aniž by škodil sám sobě. Lidi nějak nechtějí přijmout fakt, že co člověk zasadí, to jednou sklidí a že jsme všichni odsoudili sami sebe k záhubě "hříchy". Potřebujeme, aby se nad námi Bůh smiloval - Ježíš je ten plátce a zachránce. Podle Bible smrtí neutečeme před následky naší špatnosti. Budeme vzkříšeni a postaveni před Soudce. Vírou v J Krista a naším "Bože, smiluj se nad hříšníkem" můžeme rozhodnout o tom, jak budeme trávit věčnost. Je to předmět biblického poselství. Naše nevíra může mít pro nás katastrofické následky - pokud má B pravdu. Chceš mít v tom jistotu? Čti Nový zákon a pros Boha, aby ti zjevil pravdu. Doufám, že můj společník rychle řekne JK své ano a změní místo své budoucí existence. Možná, už mu to nikdo neřekne a času už mu moc nezbývá.

Texty v Bibli o vytržení (vezmutí do nebe) pro ty, kteří přijali Ježíše Krista

Přátelé, občas slyším z řad křesťanů odlišné pohledy na vezmutí opravdových křesťanů Ježíšem do nebe. Po vytržení by podle Bible mělo přijít opravdové peklo na zem. Místa o této události jsem v Bibli našel, mrkněte se nato:

1.Tesal, 4. kap.:
13 Nechceme vás, bratří, nechat v nevědomosti o údělu těch, kdo zesnuli, abyste se nermoutili jako ti, kteří nemají naději.
14 Věříme-li, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak také víme, že Bůh ty, kdo zemřeli ve víře v Ježíše, přivede spolu s ním k životu.
15 Toto vám říkáme podle slova Páně: My živí, kteří se dočkáme příchodu Páně, zesnulé nepředejdeme.
16 Zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve;
17 potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem.
18 Těmito slovy se vzájemně potěšujte.

V jiném místě se píše o stejné akci(?) toto:

Tím, že je církev vytržena, je uvolněna cesta pro satanovu krutou světovládu skrze Antikrista. Hodiny posledních sedmi let Danielova proroctví (Daniel 9:24-27)

a ještě jinde:
Mat 24:
14 A toto evangelium o království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům, a teprve potom přijde konec.
15 Když pak uvidíte `znesvěcující ohavnost´, o níž je řeč u proroka Daniele, jak stojí na místě svatém - kdo čteš, rozuměj -
16 tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor;
17 kdo je na střeše, ať nesestupuje, aby si vzal něco z domu;
18 a kdo je na poli, ať se nevrací, aby si vzal plášť.
19 Běda těhotným a kojícím v oněch dnech!
20 Modlete se, abyste se nemuseli dát na útěk v zimě nebo v sobotu.
21 Neboť tehdy nastane hrozné soužení, jaké nebylo od počátku světa až do nynějška a nikdy již nebude.
22 A kdyby nebyly ty dny zkráceny, nebyl by spasen žádný člověk; ale kvůli vyvoleným budou tyto dny zkráceny.
23 Tehdy, řekne-li vám někdo: `Hle, tu je Mesiáš nebo tam´, nevěřte!
24 Neboť vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět veliká znamení a zázraky, že by svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné.
25 Hle, řekl jsem vám to už předem.
26 Když vám řeknou: `Hle, je na poušti´, nevycházejte! `Hle, v tajných úkrytech´, nevěřte tomu!
27 Neboť jako blesk ozáří oblohu od východu až na západ, takový bude příchod Syna člověka.
28 Kde je mrtvola, slétnou se i supi.
29 Hned po soužení těch dnů se zatmí slunce, měsíc ztratí svou zář, hvězdy budou padat z nebe a mocnosti nebeské se zachvějí.
30 Tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi; a tu budou lomit rukama všechny čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou.
31 On vyšle své anděly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí jeho vyvolené do čtyř úhlů světa, od jedněch konců nebe ke druhým.
32 Od fíkovníku si vezměte poučení: Když už jeho větev raší a vyráží listí, víte, že je léto blízko.
33 Tak i vy, až toto všecko uvidíte, vězte, že ten čas je blízko, přede dveřmi.
34 Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všechno stane.
35 Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.
36 O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám.
37 Až přijde Syn člověka, bude to jako za dnů Noé:
38 Jako tehdy před potopou hodovali a pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu,
39 a nic nepoznali, až přišla potopa a zachvátila všecky - takový bude i příchod Syna člověka.
40 Tehdy budou dva na poli, jeden bude přijat a druhý zanechán.
41 Dvě budou mlít obilí, jedna bude přijata a druhá zanechána.
42 Bděte tedy, protože nevíte, v který den váš Pán přijde.
43 Uvažte přece: Kdyby hospodář věděl, v kterou noční hodinu přijde zloděj, bděl by a zabránil by mu vloupat se do domu.
44 Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete.
45 Když pán ustanovuje nad svou čeledí služebníka, aby jim včas podával pokrm, který služebník je věrný a rozumný?
46 Blaze tomu služebníku, kterého pán při svém příchodu nalezne, že tak činí.
47 Amen, pravím vám, že ho ustanoví nade vším, co mu patří.
48 Když si však špatný služebník řekne: `Můj pán nejde´,
49 a začne bít své spoluslužebníky, hodovat a pít s opilci,
50 tu pán toho služebníka přijde v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou netuší,
51 vyžene ho a vykáže mu úděl mezi pokrytci; tam bude pláč a skřípění zubů.

Kdy to má přijít? Zkusím se tomu věnovat příště, zatím takhle: podle Bible to vypadá tak, že budou určitá znamení, která když se naplní, bude se to týkat právě pokolení, jenž bude zrovna na živu. Znamení ukazují, že to zažijeme právě my.

O vytržení církve

KDO KOHO VYMYSLEL

Přátelé, zeptal jsem se jednoho neznámého člověka, co si myslí o Bohu a kde si myslí, že bude trávit svoji věčnou existenci. Řekl mi, že Boha vymysleli lidé. Řekl jsem mu, že tomu je přesně opačně a to, že Bůh vymyslel lidi, resp. první dva lidi. Pak jsme se chvilku bavili o tom, jestli věci složité a funkční se jsou schopny sestrojit samy. Pro mnohé těžké téma, zdali byl první rozum (či vědomí) a pak teprve organizovaná funkční hmota (život), nebo zdali byla první organizovaná hmota, a pak teprve rozum či vědomí. U jednoduchých věcí se to zdá jasné, např. kytara byla prvně "na papíru" a pak teprve přešla do existence. Lidi by o tom měli přemýšlet. Měli by přemýšlet třeba o tom, jak funguje lidské tělo a zdali se může bez rozumu na počátku postavit samo pouze působením přírody a času na neživou hmotu. Bůh existuje, mnozí se s ním nějakým zvláštním způsobem setkali, promluvil ke světu. Stejně tak existuje Ježíš Kristus, mnozí se s ním setkali a dokonce i dnes se s ním setkávají a vyprávějí o tom - je toho na internetu haldy. Zdali tomu věříme či nikoliv je otázkou naší budoucí existence. V Bibli je napsáno, že Bůh bude těžce stíhat ty, kteří mu neuvěřili v záležitosti jeho syna, Ježíše Krista. Jednou přijde konfrontace s naším postojem, možná si pak řekneme: "Uvěřil jsem - měl jsem obrovské štěstí" nebo "Všechno je ztraceno, proč jsem byl tak nezodpovědný vůči pravdě", možná budou jiné závěry. Nový zákon nabízí každému člověku cestu do "nebe" jinak řečeno smíření s Bohem ve věci naší nevíry a jiných rebelií vůči Bohu. V Bibli je odpověď na otázku, kde budeš zrovna ty trávit svoji existenci po smrti a částečně i odpověď na otázku, jaká je tvoje budoucnost tady na zemi s Bohem či bez Boha.

New age nebo?

Máte zkušenosti s jógou?

O co v životě jde?

Video pozdrav čís. 83

A je tady ... no přece nový školní rok

Položil jsem dnes v neděli, den před začátkem nového školního roku, jednomu žákovi cca 5. třídy škodolibou otázku: "Tak co, jak se těšíš do školy?" Prvně se na mně podíval, jako bych měl za sebou několikanásobnou vraždu a pak mi odpověděl: "Doufám, že mě ze školy rychle vyhodí. Je to strašná otrava." Pokoušel jsem se ho trochu povzbudit, ale asi jsem byl dost marný. Přátelé, máte ratolesti povinné školní docházkou? Věřím tomu, že není mezi vám takový rodič, který by dal za pravdu podobnému postoji a dítko přestal do školy posílat. Navíc je to v rozporu se zákonem. Ani kdyby to v rozporu se zákonem nebylo, viďte? Rozum nás dospělých říká, že ukončit předčasně školní docházku je otázkou žákovy budoucí existence či neexistence. Všichni bychom se raději bavili, sportovali, ale moc si uvědomujeme, že bez práce nejsou koláče a s tou prací souvisí naše dovednosti a vědomosti. A pak také je dobré, když něco víme, i když to může být věc na první pohled nepraktická. Žalmista říká, že pokud budeme studovat Boží zákony a budeme je aplikovat do života, budeme v životě vyhrávat, pokud budeme chodit za školu (tu Boží), totální porážka nás nemine. V 1. Žalmu se píše:

1 Blaze muži (i ženě), který se neřídí radami svévolníků, který nestojí na cestě hříšných, který nesedává s posměvači,
2 nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci.
3 Je jako strom zasazený u tekoucí vody, který dává své ovoce v pravý čas, jemuž listí neuvadá. Vše, co podnikne, se zdaří.
4 Se svévolníky je tomu jinak: jsou jak plevy hnané větrem.
5 Na soudu svévolní neobstojí, ani hříšní v shromáždění spravedlivých.
6 Hospodin zná cestu spravedlivých, ale cesta svévolníků vede do záhuby.

Přátelé, chtěl bych všechny povzbudit, abyste brali boží školu zjevenou v Bibli vážně, abyste ji aplikovali do života a neutráceli drahocenný čas blbostmi či jinými ač příjemnými, ale jinak málo užitečnými aktivitami.

Slepí vidí, chromí chodí, ...

Klíčová otázka, kterou bychom si měli položit

Přátelé, občas nás malé děti trápí slovíčkem PROČ. Čím je pak člověk starší, tím méně toto slovíčko užívá. Kdybychom dnes měli možnost NĚKDE získat pravdivou odpověď na jakoukoliv otázku, jaká by byla? Asi by záleželo, v jaké situaci bychom se nacházeli. Nemocný by možná chtěl znát odpověď na správnou medicínu, člověk bez finančních prostředků jak si peníze vydělat a přitom nekrást atd. Položili jste si někdy otázku, co člověk musí udělat, aby mu byly odpuštěny hříchy? Je to vůbec možné? Možná nevíme, že zákon příčiny a následků funguje nejen v hmotné oblasti, ale i v té duchovní. Slyšeli jste někdy o Božích mlýnech? Bible říká, že hřích je příčinou smrti. Mluví nejen o smrti pozemské, ale také o smrti, která se jednou odehraje nějaký čas po té pozemské smrti. Naše hříchy půjdou s námi za hrob, pokud... Bůh nám dnes nabízí "ODDLUŽENÍ" - vírou v Ježíše Krista, podle Bible je Evangelium mocí Boží k záchraně hříšníka. Klíčovou otázkou by pro každého z nás mělo být - kdybych dneska či zítra zemřel, půjdu na druhou stranu s hříchy nebo s vírou v Ježíše Krista tj. čistým štítem? Poselství Bible je právě toto - nabízí nám jako dárek ODPUŠTĚNÍ HŘÍCHŮ. Pokud tomu neřekneme vědomé ANO, pak jsme prohráli zbytečně největší zápas - zápas o to, kde budeme trávit svou věčnost. Smrt nám může jednou říci - pozdě, a byls tak blízko.

O lenosti a věčnosti

Klíčové pozvání

Přátelé, při studiu Bible jsem v těchto dnech narazil na klíčovou část Božího poselství, kdy Ježíš vysvětluje posluchačům, že otázka naší budoucnosti spočívá v tom, zdali přijmeme Boží pozvání a tím si otevřeme cestu do nebe nebo nepřijmeme a ?. V Matoušově evangeliu se píše:

Mt 22 1 A Ježíš k nim znovu promluvil v podobenstvích:
Mt 22 2 "Království Nebes je podobné člověku králi, který vystrojil svatbu svému synu.
Mt 22 3 A poslal své otroky, aby zavolali pozvané hosty na svatbu; ale ti nechtěli přijít.
Mt 22 4 Poslal znovu jiné otroky se slovy: ,Řekněte pozvaným: Hle, přichystal jsem svou hostinu, moji býci a krmný dobytek jsou poraženi, všechno je připraveno, přijďte na svatební hostinu.'
Mt 22 5 Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, jiný za svým obchodem.
Mt 22 6 Ostatní se zmocnili jeho otroků, ztýrali je a zabili.
Mt 22 7 Král se rozhněval, poslal svá vojska, zahubil ony vrahy a jejich město zapálil.
Mt 22 8 Potom řekl svým otrokům: ,Svatba je sice připravena, ale pozvaní jí nebyli hodni.
Mt 22 9 Jděte tedy na křižovatky cest a každého, koho naleznete, pozvěte na svatební hostinu.'
Mt 22 10 I vyšli ti otroci na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré. I naplnila se svatební síň stolovníky.
Mt 22 11 Když král vstoupil, aby se na stolovníky podíval, spatřil tam člověka, který na sobě neměl svatební šat.
Mt 22 12 I řekl mu: ,Příteli, jak jsi sem vešel bez svatebního roucha?' A on oněměl.
Mt 22 13 Tehdy řekl král služebníkům: ,Svažte mu nohy a ruce a vyhoďte ho do nejzazší temnoty; tam bude pláč a skřípění zubů.'
Mt 22 14 Neboť je mnoho pozvaných, ale málo vybraných."

Pokud to Ježíš skutečně řekl a svědectví o něm jsou pravdivá, pak naše ANO evangeliu budeme jednou v budoucnu brát jako tu nejrozumnější věc naše pozemského života.

O víře a pravdě

Přátelé, hodně přemýšlím a snažím se dešifrovat některá klíčová tajemství lidského života. Ale to asi každý, viďte? Člověk se někdy podívá na příběhy kolem a pak si možná položí otázku: "Kde asi inženýři udělali chybu?" Vypadá to tak, že v životě nám nestačí mít nějakou víru. Víra může být k naší škodě, pokud víra nesouvisí s pravdou. Víra mám přinese užitek jedině tehdy, když ji spojíme se skutečným poznáním reality. Pravda je klíčová a vyhrává ten, kdo "vsadí na toho, kdo bude vítěz". Naše psychiatrické nemocnice jsou podle mého plné těch, kteří v životě vsadili na Něco, ale byli podvedeni - možná dokonce sami sebou. Věřili, že když budou usilovat o věci A, získají B, bohužel získali C. Každý či většina usiluje o úspěch a štěstí, zvolí v životě postup X, investuje do toho krev a pot a ejhle, někdy, možná až moc často je z toho drtivá porážka. Čím to je? Bohužel nemáme skleněnou kouli, do které bychom se mohli podívat a vidět, kam nás naše víra jednou zanese. Podle mého člověk sám není schopen porozumět těmto zákonitostem, protože má na očích nasazeny brýle, jenž mají čočky zašpiněné omezeným rozumem a pokřiveným charakterem. Můžeme se však poučit zkušeností těch druhých. Můžeme se také poučit těmi, který vidí "dopředu", tj. pisateli Bible, protože ti viděli dopředu. Nechali byste si Bohem mluvit do života, kdybyste věděli, že je to skutečně Bůh-vidoucí dopředu a že to s vámi myslí dobře? Kolem nás je hodně duchovních nauk, které mají nebo předstírají, že mají na to odpovědi. Může být mezi nimi hodně "falešných bankovek". Něco člověku nabízí Korán, něco jiného Jóga a něco jiného Bible. A jsou další. Bible člověku nabízí odpuštění dluhů či hříchů vůči naší rebelii proti Bohu. Pravému Bohu, tomu, který vymyslel a stvořil celý vesmír včetně člověka. Dá se ověřit věrohodnost Bible? Podle mého dá. Ne ve všem, ale v některých ověřitelných naplněných proroctvích. Podle B každý člověk může získat spravedlnost, kterou jednou budeme potřebovat, když předstoupíme před Boha, a to vírou v JK, činěním pokání, změnou směru života. Našemu tělu můžeme někdy ublížit tím, že pozřeme zkažené či otrávené jídlo, stejně je to s naší duší. Naše smyšlení může být infikované "zkaženým jídlem", který pomalu zabíjí naši dušičku. Pokáním říkáme: "Už nebudu jíst zkažené jídlo, přece se nenechám zabít". Pokud jste např. jogíni, ptejte se, co vám jóga nabízí, co vás to bude stát a ověřte si, zda je věrohodná. Jste-li muslimové, postupujte stejně. Pro mně je Bible dostatečně věrohodnou a menší škodu sobě udělám, když budu věřit jí a těm, kdo jí psali, a nikoliv sobě, který si sice někdy myslí, že všechno ví a všemu rozumí, ale ... znáte to, většinou nevíme, že nevíme a nenecháme si poradit, dokud neskončíme ve škarpě. Mým předsevzetím je brát vážně Biblické slovo, aplikovat ho do svého života a vybojovat vírou velké vítězství. Vím, že bez boje a sebezapření to nepůjde. Přeji hezký den.

Určitě sledujte příspěvky na ...

http://uzkacesta.blogspot.cz/

Sportoval, žil zdravě a stejně umřel v mladém věku

Přátelé, trochu jsme se bavili o životě a mou snahou bylo prezentovat ostatním, že je dobré žít odpovědně vůči svému zdraví a tudíž přiměřeně se hýbat, přiměřeně zdravě jíst a zbytečně se nerozčilovat. Dostal jsem na to reakci - viz nadpis příspěvku. Svatá pravda, řekl by klasik. Ať se člověk namáhá, jak chce, stejně dříve či později zemře. Maximálně si může prodloužit život o nějaký kousek. Zápas o nesmrtelnost lidského těla je předem prohraný. Ale co zápas o naši lidskou duši? Je naše dušička smrtelná či není? Podle Bible je nesmrtelná, a může trávit svou věčnost buď v trvalé nemoci či beznaději nebo v pokoji a štěstí. Boj či usilování a zdraví naší duše je předmětem Biblického nabádání. V případě, že člověk umírá ve stavu NEMOCNĚ DUŠE, nemoc či trápení pokračuje po smrti. Nemoc je způsobena odmítáním svědectví Boha, který promluvil skrze Ježíše Krista o klíčových věcech lidské existence a dalšími našimi hříchy. Podle Bible existuje jediný lék, tím je, že přijmeme vírou Ježíšovo utrpení a smrt jako výkupnou oběť za naše hříchy, činíme pokání z hříchů a začneme hledat Boží vůli pro naše životy - s tím souvisí změna našeho životního směru. Začněme bojovat o náš život, který bude pokračovat po smrti. Bible říká, že pokud získáme tady na světě vše, ale ztratíme svou duši, byl to život marný či zbytečný - konec špatný = vše marné. Zápas o život pozemský je jednou velkou marností, pokud bude naše dušička navěky nemocná a bude se navěky soužit. Vírou v JK získáme podle Bible zdraví duše, víru získáme tak, že začneme studovat Evangelium - tj. Bibli - Nový zákon - první čtyři knihy. Na internetu je ke stažení. Pokud byste někdo chtěli poslat mailem, ozvěte se (kantormi@seznam.cz). Otázka, kde budeme trávit věčnost, by měla být pro každého zodpovědného člověka zásadní. Přeji všem, aby nikdo nepodcenil ve svém životě otázku skutečné pravdy, kam vede naše životní cesta a zdali je naše existence ukončena hrobem či nikoliv. Bůh vydal svědectví o pravdě skrze staré proroky a Ježíše Krista - můžeš ji mít a tím získat tu nejvyšší cenu. Bible říká, že Bůh chce, aby každý člověk poznal pravdu a byl zachráněn.

Pusťte si mp3 od Radka Kolaříka

Přátelé, výborná kázání, nenechte si to ujít, M
http://www.xcamp.cz/multimedia/#audio

Sledujte program Xcampu, Smilovice

Kdy začneš brát vážně toho, kdo tě jednou bude soudit?

Přátelé, pokud má Bible pravdu, ale nás se to netýká, pak máme problém před sebou, V Matoušovi 7. kap. Ježíš říká:

"Ne každý, kdo mi říká "Pane, Pane", vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích."

Co k tomu? V mnoha oblastech lidského života člověk dříve či později dochází k závěru, že lidské štěstí či neštěstí nějak souvisí s našim postojem a životním stylem. Někdy mezi příčinou a následkem uběhne dlouhá doba a my si pak můžeme udělat nesprávný závěr, že Bůh to nevidí a že nám to nějak projde. Bible mluví o nebi, ale také o peklu a podmínkách, za jakých se kam dostaneme. Nic mezi tím. Činíš vůli Boha? Znáš jeho vůli? Chceš znát Jeho PRAVIDLA? Možná stačí dobře prostudovat Matoušovo evangelium. Ježíš tam vyučuje, co je třeba. Důsledky naši poslušnosti a neposlušnosti známe z mnoha oblasti lidského života. Kdyby ses zítra ráno neprobudil, víš, kde budeš trávit svou věčnost? V Bibli najdeš odpověď.

Sid Roth - sledujte

Výborné kázání - anglicky

Po čem touží tvoje srdce?

Přátelé, položil jsem před pár dny tento dotaz své známé. Víte, co mi řekla? "Po ničem. Jsem spokojena." Co vy? Jak to je u vás? Pokud jsme spokojeni, znamená to, že to je dobré nebo špatné? Podle mého to může být dobré, ale také nemusí. Co by na to řekl někdo, který vidí "dopředu"? Může nám někdo říci, co nás čeká za rohem? Hodně lidi dojde v životě k určitému poznání života natolik, že si jsou jisti, že jdou po správné cestě a že další poznání či zkoumání nepotřebují. Kdybychom viděli do své budoucnosti, možná bychom se nestačili divit, kam jsme si to namířili. Může nám jí někdo prozradit? Něco můžeme zjistit samotným pozorováním svého okolí. Všichni víme, že každá situace má nějakou svou příčinu. Máme před sebou zatím různé budoucnosti, protože změnou našich postojů a myšlení můžeme měnit či vybírat z různých Budoucností. Bůh člověka napomíná, aby dnes změnil směr své cesty, pokud ta cesta je, že ignoruje Boží slovo (Bible) a Ježíšovo dílo záchrany platící pro každého věřícího. Chtěli byste, aby se dnes před vás postavil sám Bůh a promluvil k vám k tomuto tématu? Právě že Bůh už promluvil a nechal to svými proroky zapsat do Bible. Je tam něco o tvé budoucnosti pozemské i té po smrti: Můžeš získat velkou věc od Boha - Boží spravedlnost vírou v Ježíše Krista. Můžeš začít brát vážně Boží vyhlášku pro tvůj pozemský život - ne kvůli Bohu, ale kvůli sobě. Můžeš pomalu či rychle začít dešifrovat tajemství lidského života tím, že budeš poznávat tvůrce lidského života. Bible nám nabízí velké odhalení, co jsme zač, kam máme namířeno a jaké máme možnosti, jaký je Bůh, proč zrovna Ježíš Kristus a ne např. Budha apod. Ale také nic nemusíš. Nakonec každá volba něco přinese, ne vždycky však to, co bychom si přáli.

Z Listů Římanům, 1. kap.

16 Nestydím se za evangelium: je to moc Boží ke spasení pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale také pro Řeka.
17 Vždyť se v něm zjevuje Boží spravedlnost, která je přijímána vírou a vede k víře; stojí přece psáno: `Spravedlivý z víry bude živ.´
18 Boží hněv se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kteří svou nepravostí potlačují pravdu.
19 Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil.
20 Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu.

Přátelé, novozákonní Pavel vysvětluje, že Boží spravedlnost můžeme obdržet, získat či dostat od Boha jako dar tak, že uvěříme či přijmeme Evangelium tj. uvěříme v Ježíše Krista jako Božího syna, jež za nás zaplatil smrtí na kříži. Chcete získat před Bohem spravedlnost či beztrestnost?

Kdo ví, nezahyne...

Proč si myslím, že by se evangelium mělo kázat všem lidem

Přátelé, slyšel jsem názor věřícího křesťana, že bychom evangelium neměli exportovat do svého okolí neřku-li do cizích zemí a že tímto bereme těm ostatním jejich kulturu, tradice a další věci. Podle mého je to velké nepochopení toho, co Bůh udělal skrze Ježíše Krista pro celé lidstvo tj. pro každého člověka: "Neboť tak Bůh miloval člověka, že poslal svého Syna Ježíše, aby žádný, kdo v něho uvěří, nezahynul, ale měl život věčný." - Jan 3,16

Jinak řečeno, kdo neuvěří ve vykupitelské dílo Ježíše Krista, zahyne! Bůh nepočítá hříchy tomu, kdo přijal Boží amnestii či Boží záchrannou rukou, kterou je podle Bible víra v Ježíše Krista. Jedině víra v JK může podle Bible člověka zachránit od následků lidských hříchů. V Bibli se také píše, že Bůh chce, aby každý člověk poznal pravdu a tak nezahynul. Můžeme z toho vyvodit, že pokud člověk nepozná pravdu, zahyne. Na jiném místě Ježíš o sobě říká, že on je PRAVDA, cesta a život. Můj závěr je, že pokud nám záleží na tom, aby okolní lidi nezahynuli, máme jím říci příběh o Ježíši a máme je vyzvat k tomu, aby se vědomě rozhodli přijmout smilování od Boha vyznáním víry v Ježíše Krista. Je to pointa Bible.

Vědět znamená vyhrát

Přátele, čtěte, přemýšlejte a hlavně bojujte o poznání pravdy... Možná ji najdete tady?
http://www.patmos.cz/cs/kazani

O setkání s pravdou

Přátelé, všechny vás pozdravuji. O čem v životě přemýšlíte? O blbostech? Asi nám ty blbosti občas přinášejí radost, ŽE ANO? Dnes zapřemýšlím o budoucích časech. Co myslíte, normální zemědělec, přemýšlí o budoucnosti? Asi ano, pracuje a žije tak, aby jednou sklidil úrodu dobrou a nikoliv hrůzu a děs. Občas slyším kolem sebe o lidech, kteří SVÝM PODIVNÝM MYŠLENÍM jakoby ignorovali svou vlastní budoucnost a neměli pak ochotu změnit svoje myšlení a chování. Nepoloží si klíčovou otázku: Kam mně můj životní styl a postoj zavede za třeba 10 nebo 20 roků? Bible jasně říká, že co člověk zasévá, to bude jednou sklízet. Jsi lenoch? Budeš jednou sklízet ... Jsi tvrdého srdce? Budeš ... Dlužíš peníze a nemáš se k vracení? ... Klíčovým parametrem pro naši budoucnost je, abychom brali vážně Boha a jeho slovo. Jeho slovo může být pro nás vodítkem, jak nedopadnout špatně. Slyšel jsem o jednou člověku, který pracoval v jedné velké fabrice. Hodně si bral nejrůznější materiál a nářadí domů - byl to zkrátka a dobře zloděj. Pak začal číst Bibli a promluvil k němu Bůh. Člověk pochopil, že ho čeká velká katastrofa, pokud věci nezačne vracet zpátky fabrice. Jednoho dne vzal dvoukolák, naložil všechno, co kdy vzal, a jel s tím do fabriky. Na vrátnici nechápali. Ale ten člověk chápal a měl pud sebezáchovy. Máme ho i my? Konfrontujeme naše životy s tím, co nám zjevuje Bůh? Pokud ano, pak je naše budoucnost skvělá. Pokud ne, běda nám. Žijeme a přemýšlíme biblicky?

Věříme, čemu chceme nebo pravda?

Přátelé, jsem moc potěšen, když s někým mohu občas otevřít téma křesťanské a nekřesťanské víry. Raduji se z toho, že je to tak jednoduché a trápí mně, že mnozí kolem mají v tom takový "guláš". Začal jsem převypravovat příběh misionáře, kdy křesťanští misionáři promítali v Nepálu film Ježíš. Když jsem to takhle otevřel, už vyšla námitka, že v Nepálu mají svoji víru a že není pěkné vnucovat nepálcům naši, křesťanskou víru. Pokračoval jsem v příběhu, který se s největší pravděpodobností odehrál. Misionáři dostali povolení promítat zmiňovaný film od jednoho místního domorodce na jeho pozemku. Domorodec byl ochrnutý možná od narození na obě nohy. Když se film dostal do bodu, kde Ježíš uzdravuje nohy ochrnutého, majitel pozemku se postavil na nohy a byl uzdraven. Síla, viďte? Co myslíte, je dobré otevřít dveře evangeliu tam, kde existuje víru jiná? Kdyby se jednalo o vaše nemocné dítě, a vaše nekřesťanská víra by si s tím nevěděla rady, a pak by za vámi přišel Ježíš, nabídl by vám uzdravení, jaký by byl váš postoj? Ježíš jasně řekl, že on je ta cesta, pravda a život. Pravda přináší svobodu a uzdravení. Proto se mi to zdá tak jednoduché. Klíčová je totiž pravda a víra na to pak navazuje. Pravda je to, co funguje, všechno ostatní je lež.

Nejen o uzdravování, Sid Roth

Čtěte výborné úvahy

http://www.spkd.cz/

Určitě si poslechněte krátký příběh o křečkovi

začíná to někde po 4. minutě videa

Co mi fakt leží na srdci

Přátelé, občas potkám lidi, kteří se dostali do beznadějné situace, ztratili rodinu, střechu nad hlavou a zdá se, že jim už není pomoci. Jakoby se dostali do začarovaného kruhu. Jsem přesvědčen, že všechno má svou příčinu - tou je většinou neznalost, jak to v životě funguje a také určitá tvrdohlavost nechat si poradit od těch moudřejších. Naše cesta občas vedoucí do katastrofy je poskládána z mnoha nesprávných krůčku a trvá to někdy dlouho, ale pak se náš osud naplní. Bible varuje každého člověka (kdo je tvrdohlavý - tomu nepomůže asi nikdo), abychom žili moudře, ukazuje nám, jak máme přemýšlet, čeho se máme držet a před čím máme utíkat. Také nám odhaluje krutou realitu stavu naší nesmrtelné duše - je "zavirovaná" obrovskou zkažeností, která pořád roste. Bible nám také ukazuje budoucí osud zkažené duše. Bůh člověku nabízí jednu vzácnou věc, jenž má nesmírnou hodnotu - pokud činíš pokání před Bohem ze své špatnosti, Bůh se nad tebou smiluje. Uvěř v Ježíše Krista jako svého zachránce či toho, který zaplatil životem za tvé hříchy, budeš ušetřen. Podle Bible to máme udělat ještě dnes, protože se také může stát, že se už zítra neprobudíme a naše provinilá duše bude stát před Bohem. Leží mi moc na srdci, aby každý kolem tuto zprávu slyšel a uvěřil tomu, z toho udělal patřičné kroky a tak nezahynul. Pokud se to zdá někomu málo věrohodné, pak ať zapřemýšlí o věrohodnosti ateistického pohledu na vznik světa, a to, že na počátku nebylo nic a z toho velkého nic vznikl život a celý Vesmír...
V Markově evangeliu, v 5. kapitole jsou zaznamenány Ježíšova slova:A řekl jim: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření. Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen, kdo však neuvěří, bude odsouzen."

Něco z Dobré setby

Být bohatý ... před Bohem

Lukáš 12
16 Pak jim pověděl toto podobenství: "Jednomu bohatému člověku se na polích hojně urodilo.
17 Uvažoval o tom, a říkal si: `Co budu dělat, když nemám kam složit svou úrodu?´
18 Pak si řekl: `Tohle udělám: Zbořím stodoly, postavím větší a tam shromáždím všechno své obilí i ostatní zásoby
19 a řeknu si: Teď máš velké zásoby na mnoho let; klidně si žij, jez, pij, buď veselé mysli.´
20 Ale Bůh mu řekl: `Blázne! Ještě této noci si vyžádají tvoji duši, a čí bude to, co jsi nashromáždil?´ 21 Tak je to s tím, kdo si hromadí poklady a není bohatý před Bohem."

Co bylo před velkým třeskem?

Co bylo před velkym třeskem? HD, titulky by nicsamot

Pokračujeme? Markovo evangelium

Marek 14
1 Bylo dva dny před velikonocemi, svátkem nekvašených chlebů. Velekněží a zákoníci přemýšleli, jak by se Ježíše lstí zmocnili a zabili ho.
2 Říkali: "Jen ne při svátečním shromáždění, aby se lid nevzbouřil."
3 Když byl v Betanii v domě Šimona Malomocného a seděl u stolu, přišla žena, která měla alabastrovou nádobku pravého vzácného oleje z nardu. Rozbila ji a olej vylila na jeho hlavu.
4 Někteří se hněvali: "Nač ta ztráta oleje?
5 Mohl se prodat za víc než tři sta denárů a ty se mohly dát chudým." A osopili se na ni.
6 Ježíš však řekl: "Nechte ji! Proč ji trápíte? Vykonala na mě dobrý skutek.
7 Vždyť chudé máte stále kolem sebe, a kdykoli chcete, můžete jim činit dobře; mne však nemáte stále.
8 Ona učinila, co měla; už napřed pomazala mé tělo k pohřbu.
9 Amen, pravím vám, všude po celém světě, kde bude kázáno evangelium, bude se mluvit na její památku také o tom, co ona učinila."
10 Jidáš Iškariotský, jeden z Dvanácti, odešel k velekněžím, aby jim ho zradil.
11 Ti se zaradovali, když to slyšeli, a slíbili mu peníze. I hledal vhodnou příležitost, jak by jim ho vydal.
12 Prvního dne nekvašených chlebů, když se zabíjel velikonoční beránek, řekli Ježíšovi jeho učedníci: "Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?"
13 Poslal dva ze svých učedníků a řekl jim: "Jděte do města a potká vás člověk, který nese džbán vody. Jděte za ním,
14 a kam vejde, řekněte hospodáři: `Mistr vzkazuje: Kde je pro mne světnice, v níž bych jedl se svými učedníky velikonočního beránka?´
15 A on vám ukáže velkou horní místnost, zařízenou a připravenou; tam pro nás připravte večeři!"
16 Učedníci šli, a když přišli do města, nalezli všecko, jak jim to řekl; a připravili velikonočního beránka.
17 Večer přišel Ježíš s Dvanácti.
18 A když byli u stolu a jedli, řekl: "Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí, ten, který se mnou jí."
19 Zarmoutilo je to a začali se ho jeden po druhém ptát: "Snad ne já?"
20 Řekl jim: "Jeden z Dvanácti, který se mnou namáčí chléb v téže míse.
21 Syn člověka odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil."
22 Když jedli, vzal chléb, požehnal. lámal a dával jim se slovy: "Vezměte, toto jest mé tělo."
23 Pak vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a pili z něho všichni.
24 A řekl jim: "Toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé.
25 Amen, pravím vám, že nebudu již píti z plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu píti nový kalich v Božím království."
26 Když zazpívali chvalozpěv, šli na Olivovou horu.
27 Ježíš jim řekl: "Všichni ode mne odpadnete, neboť je psáno: `Budou bít pastýře a ovce se rozprchnou.´
28 Ale po svém vzkříšení vás předejdu do Galileje."
29 Tu mu Petr řekl: "I kdyby všichni odpadli, já ne."
30 Ježíš mu odpověděl: "Amen, pravím tobě, že dnes, této noci, dřív než kohout dvakrát zakokrhá, právě ty mě třikrát zapřeš."
31 On však ještě horlivěji prohlašoval: "I kdybych měl spolu s tebou umřít, nezapřu tě." Tak mluvili všichni.
32 Přišli na místo zvané Getsemane. Ježíš řekl svým učedníkům: "Počkejte tu, než se pomodlím."
33 Pak vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Přepadla ho hrůza a úzkost.
34 I řekl jim: "Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!"
35 Poodešel od nich, padl na zem a modlil se, aby ho, je-li možné, minula tato hodina.
36 Řekl: "Abba, Otče, tobě je všecko možné; odejmi ode mne tento kalich, ale ne, co já chci, nýbrž co ty chceš."
37 Přišel k učedníkům a zastihl je v spánku. Řekl Petrovi: "Šimone, ty spíš? Nedokázal jsi jedinou hodinu bdít?
38 Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Váš duch je odhodlán, ale tělo slabé."
39 Znovu odešel a modlil se stejnými slovy.
40 A když se vrátil, zastihl je spící; oči se jim zavíraly a nevěděli, co by mu odpověděli.
41 Přišel potřetí a řekl jim: "Ještě spíte a odpočíváte? Už dost! Přišla hodina, hle, Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků.
42 Vstaňte, pojďme! Hle, přibližuje se ten, který mě zrazuje."
43 Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z Dvanácti. Velekněží, zákoníci a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi.
44 Jeho zrádce s nimi domluvil znamení. Řekl jim: "Kterého políbím, ten to je; toho zatkněte a pod dozorem odveďte."
45 Když Jidáš přišel, hned k Ježíšovi přistoupil a řekl: "Mistře!" a políbil ho.
46 Oni pak na něho vztáhli ruce a zmocnili se ho.
47 Tu jeden z těch, kdo stáli kolem, tasil meč, zasáhl veleknězova sluhu a uťal mu ucho.
48 Ale Ježíš jim řekl: "Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali.
49 Denně jsem vás učíval v chrámě a nezmocnili jste se mne. Ale je třeba, aby se naplnila Písma!"
50 Všichni ho opustili a utekli.
51 Šel za ním nějaký mladík, který měl na sobě jen kus plátna přes nahé tělo; toho chytili.
52 On jim však nechal plátno v rukou a utekl.
53 Ježíše odvedli k veleknězi, kde se shromáždili nejvyšší kněží, starší a zákoníci.
54 Petr šel zpovzdálí za Ježíšem až dovnitř do veleknězova dvora; seděl tam spolu se sluhy a ohříval se u ohně.
55 Velekněží a celá rada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby ho mohli odsoudit k smrti, ale nenalézali.
56 Mnozí sice proti němu křivě svědčili, ale svědectví se neshodovala.
57 Někteří pak vystoupili a křivě proti němu svědčili:
58 "Slyšeli jsme ho říkat: Já zbořím tento chrám udělaný rukama a ve třech dnech vystavím jiný, ne rukama udělaný."
59 Ale ani jejich svědectví se neshodovala.
60 Tu velekněz vstal, postavil se uprostřed a otázal se Ježíše: "Nic neodpovídáš na to, co tihle proti tobě svědčí?"
61 On však mlčel a nic neodpověděl. Opět se ho velekněz zeptal: "Jsi Mesiáš, Syn Požehnaného?"
62 Ježíš řekl: "Já jsem. A uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými."
63 Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: "Nač potřebujeme ještě svědky?
64 Slyšeli jste rouhání. Co o tom soudíte?" Oni pak všichni rozhodli, že je hoden smrti.
65 Někteří na něj počali plivat, zakrývali mu obličej, bili ho po hlavě a říkali mu: "Prorokuj!" A sluhové ho tloukli do tváře.
66 Když byl Petr dole v nádvoří, přišla jedna z veleknězových služek,
67 a když uviděla Petra, jak se ohřívá, pohlédla na něj a řekla: "I ty jsi byl s tím Nazaretským Ježíšem!"
68 On však zapřel: "O ničem nevím a vůbec nechápu, co říkáš." A vyšel ven do předního dvora. V tom zakokrhal kohout.
69 Ale služka ho uviděla a zase začala říkat těm, kteří stáli poblíž: "Ten člověk je z nich!"
70 On však opět zapíral. A zakrátko zase ti, kdo stáli kolem, řekli Petrovi: "Jistě jsi z nich, vždyť jsi z Galileje!"
71 On se však začal zaklínat a zapřísahat: "Neznám toho člověka, o němž mluvíte."
72 V tom kohout zakokrhal podruhé. Tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: "Dřív než kohout dvakrát zakokrhá, třikrát mě zapřeš." A dal se do pláče.

Výlučnost krista

Zábava nebo evangelium?

Odkaz na článek, čtěte... http://reformace.cz/reformace-c-31/dablova-misie-prostrednictvim-zabavy

Sledujte seriál

Tak jak? Přibližně stejně.

Přátelé, položil jsem otázku a dostal odpověď. Přemýšleli jste někdy o tom, proč se nám zdá život občas neměnný, přestože se často nacházíme v naprosto odlišných situacích? Asi občas zapomínáme, že změny přicházejí skokově ale my máme falešnou naději, že současný stav nikdy neskončí. Letošní maturanti mají po maturitách. Škola je pryč. Zdálo že možná mnohým, že konec je v nedohlednu, a ejhle, už je to za nimi. Každé období jednou skončí, aby pokračovalo jiné. To jiné je často propojené s tím předchozím. Studenti, kteří na to během studia kašlali, se možná budou muset chystat na podzimní opravky, jiní nyní prožívají čas radosti, veselosti? Bible mluví, že lidstvo bude v budoucnu čelit buď realitě A nebo realitě B. Náš dnešní postoj k životu je klíčový a určí, čemu budeme čelit. V Janově zjevení ve 20. kapitole je klíčová informace, která by nás měla vytrhnout z letargie a přinutit ke změně našich životů. Píše se tam:

Viděl jsem mrtvé, mocné i prosté, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. Ještě jedna kniha byla otevřena, kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých činů zapsaných v těch knihách. Moře vydalo své mrtvé, i smrt a její říše vydaly své mrtvé, a všichni byli souzeni podle svých činů. Pak smrt i její říše byly uvrženy do hořícího jezera. To je druhá smrt: hořící jezero. A kdo nebyl zapsán v knize života, byl uvržen do hořícího jezera.

Proroctví, aneb co nás čeká a nemine

Zjevení Janovo 20. kap.
1 Tu jsem viděl, jak z nebe sestupuje anděl, který má v ruce klíč od propasti a veliký řetěz.
2 Zmocnil se draka, toho dávného hada, toho ďábla a satana,
3 na tisíc let jej spoutal, uvrhl do propasti, uzamkl ji a zapečetil, aby již nemohl klamat národy, dokud se nedovrší těch tisíc let. Potom musí být ještě na krátký čas propuštěn.
4 Viděl jsem trůny a na nich usedli ti, jimž byl svěřen soud. Spatřil jsem také ty, kdo byli sťati pro svědectví Ježíšovo a pro slovo Boží, protože nepoklekli před dravou šelmou ani jejím obrazem a nepřijali její znamení na čelo ani na ruku. Nyní povstali k životu a ujali se vlády s Kristem na tisíc let. -
5 Ostatní mrtví však nepovstanou k životu, dokud se těch tisíc let nedovrší. -
6 To je první vzkříšení. Blahoslavený a svatý, kdo má podíl na prvním vzkříšení! Nad těmi druhá smrt nemá moci, nýbrž Bůh a Kristus je učiní svými kněžími a budou s ním kralovat po tisíc let.
7 Až se dovrší tisíc let, bude satan propuštěn ze svého žaláře
8 a vyjde, aby oklamal národy ve všech čtyřech úhlech světa, Góga i Magóga. Shromáždí je k boji a bude jich jako písku v moři.
9 Viděl jsem, jak vystoupili po celé šíři země a obklíčili tábor svatých a město, které miluje Bůh. Ale sestoupil oheň z nebe a pohltil je.
10 Jejich svůdce ďábel byl uvržen do jezera, kde hoří síra a kde je již dravá šelma i falešný prorok. A budou trýzněni dnem i nocí na věky věků.
11 A viděl jsem veliký bělostný trůn a toho, kdo na něm seděl; před jeho pohledem zmizela země i nebe a už pro ně nebylo místa.
12 Viděl jsem mrtvé, mocné i prosté, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. Ještě jedna kniha byla otevřena, kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých činů zapsaných v těch knihách.
13 Moře vydalo své mrtvé, i smrt a její říše vydaly své mrtvé, a všichni byli souzeni podle svých činů.
14 Pak smrt i její říše byly uvrženy do hořícího jezera. To je druhá smrt: hořící jezero.
15 A kdo nebyl zapsán v knize života, byl uvržen do hořícího jezera.

Jak se máte? Pokračujeme.

Výborné povídání na téma Život a smrt

Z hesel Jednoty Bratrské na 27. května 2017

Víte, že Syn Boží se zjevil, aby odstranil naše hříchy.

1. list Janův 3,5

O pravdě a lži

Přátelé, téma, se kterém jsme konfrontováni každý den. Ve všech oblastech lidského života si asi uvědomujeme, že vyhrává ten, kdo zná pravdu a té uvěří. Prohrává naopak ten, kdo si myslí, že zná pravdu, té věří, ale ono se za nějaký čas ukáže, že je tomu jinak. Vezměme si kupříkladu pravé a falešné bankovky: Věřit těm falešným můžeme jak dlouho chceme, ale v okamžiku, kdy s nimi budeme chtít něco platit, skončí naše falešná víra či naděje. Pravda od lži se vždycky za nějaký čas oddělí od nepravdy tím, že pravda funguje a nepravda nikoliv. Nepravda může být způsobena naší neznalostí, také lidskou špatností či lenivosti. V duchovní oblasti mám někdy pocit, že pro mnohé neexistují "falešné bankovky" a jakýkoliv pokus o odkrytí "falešných karet" mnozí považují za nedostatek slušnosti či tolerance. Otázka pravdy je však velmi klíčová právě v duchovní oblasti. Jak to tedy je, kdo má pravdu ve věcech lidského štěstí a neštěstí, existuje Bůh, který nás jednou bude soudit? Existuje věčný život? Platí, že co člověk zaseje, to i jednou sklidí? Má člověk před sebou více životů nebo jenom jeden? Může člověk ovlivnit svoji budoucnost? Můj pohled je, že odpovědi na tyto otázky jsou k mání a jsou u Boha. Ten promluvil skrze své proroky, zápis můžeme najít v Bibli a pravdivost obsahu si může každý člověk ověřit (něco) porovnáváním zapsaných proroctví a toho, co se stalo, z jiných historických zdrojů. Opisy starých svitků, jenž jsou k vidění a k ověřování díky internetu, mají svůj lehce zjistitelný věk a události v pozdějším věku máme někdy z první ruky. Všechny chci povzbudit, aby se nenechali odradit od studia Bible, jenž nám slibuje pravdu zachraňující nás od následků hříchů vlastních i hříchů cizích. Věřím, že co se týče mně, nemám patent na pravdu, vím však, kde ji hledat - v Bibli, ve zjeveném Božím slově. Souvisí to s naším osudem, protože není víra, jako víra. Kdo má pravé bankovky, vyhrává. Dotazujte se Boha a budete žít, říká starý biblický prorok Amos.

Ježíš vyučuje, platí to i pro nás?

Matouš, 7. kap.:
24 A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále.
25 Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a vrhly se na ten dům; ale nespadl, neboť měl základy na skále.
26 Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku.
27 A spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a obořily se na ten dům; a padl, a jeho pád byl veliký."
28 Když Ježíš dokončil tato slova, zástupy žasly nad jeho učením;
29 neboť je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako jejich zákoníci.

Kousek z kázání Wesleyho

Jak se máte?

ZACHRAŇ SE, KDO MŮŽEŠ...

Přátelé, asi každý člověk vede občas vnitřní válku mezi tím, co by měl udělat, a tím, co se mu chce či nechce udělat. Abychom mohli dělat věci správné, potřebujeme překonat či zvítězit nad sebou. Největší válka se asi odehrává v lidské mysli. Známe cestu života a stejně občas volíme cestu smrti. Bůh v historii řekl své slovo a Ježíš také. Ježíš ukazuje na Boha a říká, že přišel vydat pravé svědectví o Bohu a ukázat člověku cestu života. Naše hříchy nás směřují po cestě smrti. Bible mluví dosti jasně, že pokud uvěříš v Ježíše Krista jako Božího Syna, jenž zaplatil životem za tvoje hříchy, a pokud budeš činit před Bohem pokání z hříchů, Bůh ti je nebude počítat. Toť Biblické poselství, jenž platí ještě dnes. Přečti si Nový Zákon a buď k sobě trochu přísnější. V 1. Listu Tesalonickým v 1. verši je psáno:.
"...abyste sloužili Bohu živému a skutečnému a očekávali z nebe jeho syna, kterého vzkřísil z mrtvých, Ježíše, jenž nás vysvobozuje od přicházejícího hněvu."

O duchovním boji

Výborné povídání na www.twr.cz

http://www.twr.cz/zvukovy-archiv?jedenporad=CHLEB_2017_05_04_09_15

Dobrá část se Sid Rothem

Pokračujeme ve čtení Markova evangelia

Marek 13
1 A když vycházel z chrámu, řekl mu jeden z jeho učedníků: "Pohleď, Mistře, jaké to kameny a jaké stavby!"
2 Ježíš mu řekl: "Obdivuješ ty velké stavby? Nezůstane z nich kámen na kameni, všechno bude rozmetáno."
3 Když seděl na Olivové hoře naproti chrámu a byli sami, zeptali se ho Petr, Jakub, Jan a Ondřej:
4 "Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení, až se začne všechno schylovat ke konci!"
5 Ježíš jim odpověděl: "Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl.
6 Mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: `Já jsem to´ a svedou mnohé.
7 Až uslyšíte válečný ryk a zvěsti o válkách, nelekejte se! Musí to být, ale ještě nebude konec.
8 Povstane národ proti národu a království proti království, v mnohých krajinách budou zemětřesení, bude hlad. To bude teprve začátek bolestí.
9 Vy sami se mějte na pozoru! Budou vás vydávat soudům, budete biti v synagógách, budete stát před vládci i králi kvůli mně, abyste před nimi vydali svědectví.
10 Ale dříve musí být evangelium kázáno všem národům.
11 Až vás povedou před soud, nemějte předem starost, co budete mluvit; ale co vám bude v té hodině dáno, to mluvte. Nejste to vy, kdo mluví, ale Duch svatý.
12 Vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, povstanou děti proti rodičům a připraví je o život.
13 Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.
14 Když pak uvidíte `znesvěcující ohavnost´ stát tam, kde být nemá - kdo čte, rozuměj - tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor;
15 kdo je na střeše, ať nesestupuje a nevchází do domu, aby si odtud něco vzal;
16 a kdo je na poli, ať se nevrací domů, aby si vzal plášť.
17 Běda těhotným a kojícím v oněch dnech!
18 Modlete se, aby to nebylo v zimě.
19 S těmi dny přijde takové soužení, jaké nebylo od počátku světa, který stvořil Bůh, až do dneška nikdy nebude.
20 A kdyby Pán nezkrátil ty dny, nebyl by spasen žádný člověk. Ale kvůli svým vyvoleným zkrátí ty dny.
21 A tehdy, řekne-li vám někdo: `Hle, tu je Mesiáš, hle tam´, nevěřte!
22 Vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět znamení a zázraky, aby svedli vyvolené, kdyby to bylo možné.
23 Vy však se mějte na pozoru! Všecko jsem vám řekl předem.
24 Ale v těch dnech po onom soužení zatmí se slunce, a měsíc ztratí svou záři,
25 hvězdy budou padat z nebe a mocnosti, které jsou v nebesích, se zachvějí.
26 A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblacích s velikou mocí a slávou.
27 Tehdy vyšle anděly a shromáždí své vyvolené od čtyř úhlů světa, od nejzazších konců země po nejzazší konec nebe.
28 Od fíkovníku si vezměte poučení: Když už jeho větev raší a vyráží listí, víte, že léto je blízko.
29 Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že ten čas je blízko, přede dveřmi.
30 Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všecko stane.
31 Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.
32 O onom dni či hodině neví nikdo, ani andělé v nebi, ani SYn, jenom Otec.
33 Mějte se na pozoru, neboť nevíte, kdy ten čas přijde.
34 Jako člověk, který je na cestách: než opustil svůj dům, dal každému služebníku odpovědnost za jeho práci a vrátnému nařídil, aby bděl.
35 Bděte tedy, neboť nevíte, kdy pán domu přijde, zda večer, či o půlnoci, nebo za kuropění, nebo ráno;
36 aby vás nenalezl spící, až znenadání přijde.
37 Co vám říkám, říkám všem: Bděte!"

Co nového?

Přátelé, co nového u vás? U mně "Během mé služby se nic nestalo, pouze fajermani nechali u skladu s municí rukavice." Znali jste ten starý vojenský vtip? Chci vás dnes jenom povzbudit, abyste v životě šli za pravdou a hledali, jak ten život vlastně funguje, jaké je tajemství lidského štěstí a neštěstí a začali číst tu nejúžasnější knihu knih - Bibli, ve které nám Bůh nabízí velké poklady. Asi každý člověk jde za tou svou hvězdou, ale někdy až za dlouhý čas zjistí, zdali to bylo moudré či nikoliv. Když člověk trochu pochopí, o čem je vlastně Bible, pak jeho hvězdou je Ježíš a práce v jeho službách, dalo by se říci, ve službách velkého krále. To je moje cesta, můj život a cíl mého života.

Pokud máte chuť, poslechněte si pár písniček nahraných s kytarou a flétnou, sice není to profi, ale možná vás povzbudí, Milan

http://alex150.wz.cz/jolkamilan20170511.mp3

Zapadli jsme s traktorem

Přátelé, během pěkného víkendu jsem měl to potěšení podílet se na zemědělských pracích. Chystali jsme půdu na brambory a já co by síla zemědělsky nekvalifikována jsem chodil za traktorem a udržoval směr malého pluhu, který za sebou zanechával moc pěkné řádky hnědé půdy. Moc pěkný obrázek při pohledu zpět, škoda, že jste nebyli u toho. Políčko sousedí s políčkem, jenž vždycky bylo, je a asi i bude něco jako bažina. Louka, a přece bažina. Kdo tam vjede, zapadne. Tak to u nás v rodině bývalo, a zdá se, že i ještě nějaký čas bude. Náš otec nás každoročně varuje, ale, však víte, jak to v životě chodí. Vjeli jsme tam a zapadli. Konec. Jeden pokus dopředu - kolečka se zatočila na místě, další pokus kupředu, kolečka se opět zatočila místě a traktor zapadl hlouběji. Jo, udělali jsme chybu, co teď? Dali jsme dohromady pár nápadů, jak ven, ale rychle jsme to vzápětí zavrhli. Neměli jsme šanci. Nakonec jsme museli zavolat o pomoc z venku, v rodině máme traktoristu, který jezdí s jedním moc velkým a silným strojem, za pár minut přijel a byli jsme venku.
Přátelé, později jsem o tom přemýšlel. Uvědomil jsem si, že Bible nám vysvětluje, že my všichni jsme jako ten zapadlý traktor v bahně. Někdy se snažíme popojet dopředu a nic, pak trochu dozadu a zase nic, bahno nás drží a my za nějaký čas docházíme k závěru, že tak to má v našich životech být a že je to věc bez řešení. Naše hříchy a nesprávné myšlení nás znehybňují stále více. Potřebujeme pomoc z venku a netušíme, že stačí si o ní zavolat. V Bibli je jedna klíčová věta: "Ježíš přišel na svět, aby zachránil každého hříšníka." Má to jeden háček na naší straně:
1) Netušíme, že pomalu ale jistě zapadáme,
2) netušíme, že pomoc je k mání,
3) netušíme, že o pomoc si musíme zavolat a uvědomit si, že jsme vjeli do bažiny.
Přátelé, Bůh je a chce, aby každý člověk poznal pravdu a byl zachráněn. Jak? Pokoř se před Bohem, řekni mu to, uvěř a vyznej, že Ježíš zaplatil za tvoji záchranu smrtí na kříži. Pokud se to zdá moc složité, pak přečtení alespoň jednoho evangelia (Markovo je zde postupně zveřejňováno) ti může vnést více světla. Podle Bible totiž máme problém, který každým dnem narůstá. Bůh nám však nabízí záchranu a to ještě dnes. V tom je síla Evangelia. Kdo pochopí příběh na kříži a přijme pomoc, vyhrává.

O měřiči tlaku

Přátelé, seděl jsem v chatě na Filipce, vedle mně si starší paní s kolegou (asi) měřili tlak. Měli za sebou túru. Měřič tlaku je dobrý, trochu nás informuje o stavu našeho fyzického těla, či srdce? Neodpustil jsem si poznámku či dotaz: "A nějaký měřič na zdravotní stav naší dušičky nemáte?" "Byl by dobrý, ale nemám, povzdechla paní." Tím náš hovor skončil. Než jsem se zmohl na další pokračování hovoru, byli pryč. Až za pár okamžiku mi došlo, že vlastně takový měřák na zjištění stavu lidské dušičky mám sebou, dokonce i s návodem, jak případnou nemoc vyléčit. Co je to? No přece Evangelium, jenž je mocí ke spasení člověka, čili Bible - Nový zákon. Knížka říká, že každý člověk má smrtelně nemocnou duši, ale že je tady pomoc či řešení: "Čiňte pokání a věřte v Ježíše Krista, a nedojdete k újmě" - moje parafráze. Můj závěr: Když člověk neužije měřák na měření tlaku, asi se nedozví, v jakém stavu má své srdce. Pokud člověk nezačne číst Nový zákon, nedozví se, že má smrtelně nemocnou duši a pak ani nemůže udělat potřebné kroky k tomu, aby jeho dušička byla uzdravena.

Válka se zlem už skončila?

O uzdravení

Pokračujeme, Marek 12

Marek 12
1 Začal k nim mluvit v podobenstvích: "Jeden člověk vysadil vinici, obehnal ji zdí, vykopal nádrž k lisu a vystavěl strážní věž; pak ji pronajal vinařům a odcestoval.
2 V stanovený čas poslal k vinařům služebníka, aby od nich vybral podíl z výnosu vinice.
3 Ale oni ho chytili, zbili a poslali zpět s prázdnou.
4 Opět k nim poslal jiného služebníka. Toho zpolíčkovali a zneuctili.
5 Poslal dalšího, toho zabili; a mnoho jiných - jedny zbili, jiné zabili.
6 Měl ještě jednoho: svého milovaného syna. Toho k nim poslal nakonec a říkal si: `Na mého syna budou mít přece ohled.´
7 Ale ti vinaři si mezi sebou řekli: `To je dědic. Pojďme a zabijme ho a dědictví bude naše!´
8 A chytili ho, zabili a vyhodili ven z vinice.
9 Co udělá pán vinice? Přijde, zahubí vinaře a vinici dá jiným.
10 Nečetli jste v Písmu slovo: `Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným;
11 Hospodin to učinil a je to podivuhodné v našich očích´?"
12 Nepřátelé se chtěli Ježíše zmocnit, neboť poznali, že to podobenství řekl proti nim, ale báli se lidu. I nechali ho a odešli.
13 Poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby ho chytili za slovo.
14 Ti šli a řekli: "Mistře, víme, že jsi pravdivý a že se na nikoho neohlížíš; ty přece nebereš ohled na postavení člověka, nýbrž učíš cestě Boží podle pravdy. Je dovoleno dávat daň císaři, nebo ne? Máme dávat, nebo nemáme?"
15 On však prohlédl jejich úskok a řekl jim: "Co mě pokoušíte? Ukažte mi denár!"
16 Když mu jej podali, zeptal se jich: "Čí je tento obraz a nápis?" Odpověděli: "Císařův."
17 Ježíš jim řekl: "Co je císařovo, odevzdejte císaři, a co je Boží, Bohu." Velice se nad tím podivili.
18 A přišli k němu saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a ptali se ho:
19 "Mistře, Mojžíš nám ustanovil: `Zemře-li něčí bratr a zanechá manželku bezdětnou, ať se s ní ožení jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.´
20 Bylo sedm bratří. Oženil se první a zemřel bez potomka.
21 Jeho manželku si vzal druhý, ale zemřel a také nezanechal potomka. A stejně třetí.
22 A nikdo z těch sedmi nezanechal potomka. Naposledy ze všech zemřela i ta žena.
23 Komu z nich bude patřit, až po vzkříšení vstanou? Všech sedm ji přece mělo za manželku."
24 Ježíš jim řekl: "Mýlíte se, neznáte Písmo ani moc Boží!
25 Když lidé vstanou z mrtvých, nežení se ani nevdávají, ale jsou jako nebeští andělé.
26 A pokud jde o mrtvé, že vstanou, nečetli jste v knize Mojžíšově, ve vyprávění o hořícím keři, jak Bůh Mojžíšovi řekl: `Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův´?
27 On přece není Bohem mrtvých, nýbrž Bohem živých. Velmi se mýlíte!"
28 Přistoupil k němu jeden ze zákoníků, který slyšel jejich rozhovor a shledal, že jim dobře odpověděl. Zeptal se ho: "Které přikázání je první ze všech?"
29 Ježíš odpověděl: "První je toto: `Slyš, Izraeli, Hospodin, Bůh náš, jest jediný pán;
30 miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé své mysli a z celé své síly!´
31 Druhé pak je toto: `Miluj bližního svého jako sám sebe!´ Většího přikázání nad tato dvě není."
32 I řekl mu ten zákoník: "Správně, Mistře, podle pravdy jsi řekl, že jest jediný Bůh a že není jiného kromě něho;
33 a milovati jej z celého srdce, z celého rozumu i z celé síly a milovat bližního jako sám sebe je víc, než přinášet Bohu oběti a dary."
34 Když Ježíš viděl, že moudře odpověděl, řekl mu: "Nejsi daleko od Božího království." Potom se ho již nikdo otázat neodvážil.
35 Když Ježíš učil v chrámu, řekl jim ještě: "Jak mohou zákoníci říkat, že Mesiáš je syn Davidův?
36 Sám David řekl v Duchu svatém: `Řekl Hospodin mému Pánu: usedni po mé pravici, dokud ti nepoložím nepřátele pod nohy.´
37 Sám David nazývá Mesiáše Pánem, jak tedy může být jeho synem?" Početný zástup mu rád naslouchal.
38 Když učil, řekl: "Varujte se zákoníků, kteří se rádi procházejí v dlouhých řízách, stojí o pozdravy na ulicích,
39 o přední sedadla v synagógách a přední místa na hostinách.
40 Vyjídají domy vdov a dlouho se naoko modlí. Ty postihne tím přísnější soud."
41 Sedl si naproti chrámové pokladnici a díval se, jak do ní lidé vhazují peníze. A mnozí bohatí dávali mnoho.
42 Přišla také jedna chudá vdova a vhodila dvě drobné mince, dohromady čtyrák.
43 Zavolal své učedníky a řekl jim: "Amen, pravím vám, tato chudá vdova dala víc, než všichni ostatní, kteří dávali do pokladnice.
44 Všichni totiž dávali ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku: dala, co měla, všechno, z čeho měla být živa."

Jsi připravený?

Slovo Dana Mohlera

Pohádka o vepřících a vepříně aneb uteč, dokud je čas

Přátelé, bylo, nebylo, narodil se vepřík ve vepříně. Měl se dobře. Starali se o něho moc pěkně. Netušil však, že je předurčen na porážku. Nevěděl to. Neměl čas nad tím přemýšlet. Občas sice z venku zaslechl "uteč, dokud je čas", ale... Měl se v chlívku dobře, kam by utíkal. Nastal však den s velkým D, a ten, který se zdál do té doby jeho nejlepším přítelem, se najednou stal jeho úhlavním nepřítelem. Přišel za vepříkem, uděl pic, pic a bylo po vepříkovi. Přátelé, proč takový příběh? Podle Bible se po příchodu na svět brzy nacházíme v podobné situaci vepříka. Začínáme dělat to, co Bible označuje pojmem hřích, a odvěký nepřítel Boží si na nás dělá nároky. Jako řezník. Pomalu, ale jistě nám utahuje smyčku kolem krku. A najednou přichází někdo, kdo nás chce vykoupit a my pak můžeme získat svobodu a život. Říká: "Uteč, zachraň se, následuj mně!". Nový pán je dobrý pán. Miluje nás. Výkupné za nás už zaplatil, určitě znáte příběh Ježíšovy smrti na kříži. Jak utéct řezníkovi z vepřína? Uvěř v Ježíše Krista a jeho vykupitelské dílo, vyznávej své hříchy před Bohem a čiň pokání, vyznej či prohlaš Ježíše Krista jako svého nového Pána - zachránce. Tak nějak vypadá biblické poselství pro každého člověka, čili i pro tebe. Takže příteli, uteč, dokud je čas, jinak bude pic, pic.
Apoštol Pavel napsal v Listech Římanům (2. kap.):
Jeho (Ježíše Krista) ustanovil Bůh, aby svou vlastní smrtí se stal smírnou obětí pro ty, kdo věří.

Biblické vyučov. -víra

Něco o biblickém uzdravování

Opět o pravdě aneb zachraň se, dokud je čas

Přátelé, nepochybuji o tom, že každý člověk v některých okamžicích svého lidského života silně zatoužil po skutečné pravdě, jak se věci doopravdy mají. Proč? Aby se mohl správně rozhodnout. Celý náš život se vlastně skládá z mnoha rozhodnutí, některá nám pak za nějaký čas přinášejí štěstí, jiná neštěstí. Už jste se někdy rozhodli špatně a pak jste si řekli známé "Kdybych to byl býval věděl, tak bych tam nechodil"? Hodně názorné je to u medicíny - pokud doktor či pacient znají pravdu na správný lék, vítězství je zajištěno. Pokud si však myslí, že tento je správný, ale nakonec se ukáže, že není, pak je problém - pacient může zemřít. Ví někdo pravdu o situacích či křižovatkách v našem životě? Ví někdo, jak se máme kdy rozhodnout, abych nemuseli jednou říkat "Kdybych to byl býval věděl..."? Zná někdo, co se stane za čas, když my uděláme toto a toto? Jak se pozná, že někdo má pravdu? Je to ten, který řekne, že to bude takhle a ono to za nějaký čas bude takhle, ne jinak! Pisatelé Bible měli v ověřitelných záležitostech pravdu, protože napsali, co se za nějaký čas stane a ono se to opravdu stalo - hledejte na netu články na téma "Biblická (ne)naplněná proroctví". Jedno z biblických poselství vztahující se na každého člověka je verš z knihy Skutky apoštolů 2,21: "Každý, kdo vzývá jméno Pána Ježíše Krista, bude zachráněn."
Přátelé, přijde čas, kdy sami budete s tímto veršem konfrontování a sami uvidíte, zdali autor tohoto verše měl pravdu či nikoliv. Přeji vám, aby vaše srdce zatoužilo ověřit pravdivost tohoto verše, protože jde tady skutečně o život. Bez práce však nejsou koláče, takže: Čtěte či studujte Nový zákon a volejte k Bohu o Pravdu. Bůh vám určitě dá. Mimochodem, víte, kdo řekl, že On je Pravda, Cesta a Život a že není jiné cesty spasení?

Zdá se, že Ježíš přichází mezi Svědky J?

https://www.youtube.com/watch?v=PvOD2lQAEHo

Poslouchám...

https://youtu.be/Rlje7B9lpVc

Bojujete s něčím?

článek na krestandnes.cz

Milanova zkrácena verze biblického poselství

Pokud ignoruješ (nevěříš v) Ježíše Krista a jeho SMRT na kříži, jdeš po cestě, jenž má konečnou v destrukci. Zachraň se, změň směr svého života ještě dnes.

Pokračujeme, Marek 11

Marek 11
1 Když se blížili k Jeruzalému, k Betfage a Betanii u Olivové hory, poslal dva ze svých učedníků
2 a řekl jim: "Jděte do vesnice, která je před vámi, a hned, jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte!
3 A řekne-li vám někdo: `Co to děláte?´, odpovězte: `Pán je potřebuje a hned je sem zase vrátí.´"
4 Vyšli a na rozcestí nalezli oslátko přivázané venku u dveří. Když je odvazovali,
5 někteří z těch, kteří tam stáli, jim řekli: "Co to děláte, že odvazujete oslátko?"
6 Odpověděli jim tak, jak Ježíš přikázal, a oni je nechali.
7 Oslátko přivedli Ježíšovi, přehodili přes ně své pláště a on se na ně posadil.
8 Mnozí rozprostřeli na cestu své pláště a jiní zelené ratolesti z polí.
9 A ti, kdo šli před ním i za ním, volali: "Hosanna!
10 Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově, požehnáno buď přicházející království našeho otce Davida. Hosanna na výsostech!"
11 Ježíš vjel do Jeruzaléma a vešel do chrámu. Po všem se rozhlédl, a poněvadž již bylo pozdě večer, odešel s dvanácti do Betanie.
12 Když vyšli druhého dne z Betanie, dostal hlad.
13 Spatřil z dálky fíkovník, který měl listí, a šel se podívat, zda na něm něco nalezne. Když k němu přišel, nenalezl nic, než listí, neboť nebyl čas fíků.
14 I řekl mu: "Ať z tebe již na věky nikdo nejí ovoce!" Učedníci to slyšeli.
15 Přišli do Jeruzaléma. Když vešel do chrámu, začal vyhánět prodavače a kupující v nádvoří, zpřevracel stoly směnárníků a stánky prodavačů holubů;
16 nedovoloval ani to, aby někdo s čímkoliv procházel nádvořím.
17 A učil je: "Což není psáno: `Můj dům bude zván domem modlitby pro všechny národy´? Vy však jste z něho udělali doupě lupičů."
18 Velekněží a zákoníci to slyšeli a hledali, jak by ho zahubili; báli se ho totiž, protože všechen lid byl nadšen jeho učením.
19 A když nastal večer, vyšel Ježíš s učedníky z města.
20 Ráno, když šli kolem, uviděl ten fíkovník uschlý od kořenů.
21 Petr se rozpomenul a řekl: "Mistře, pohleď, fíkovník, který jsi proklel, uschl."
22 Ježíš jim odpověděl: "Mějte víru v Boha!
23 Amen, pravím vám, že kdo řekne této hoře: `Zdvihni se a vrhni do moře´ - a nebude pochybovat, ale bude věřit, že se stane, co říká, bude to mít.
24 Proto vám pravím: Věřte, že všecko, oč v modlitbě poprosíte, je vám dáno a budete to mít.
25 A kdykoli povstáváte k modlitbě, odpouštějte, co proti druhým máte, aby i váš Otec, který je v nebesích, vám odpustil vaše přestoupení."
26 +Jestliže však vy neodpustíte, ani váš Otec, který je v nebesích, vám neodpustí vaše přestoupení.
27 Znovu přišli do Jeruzaléma. Když procházel chrámem, přišli k němu velekněží, zákoníci a starší
28 a řekli mu: "Jakou mocí to činíš? A kdo ti dal moc, abys to činil?"
29 Ježíš jim řekl: "I já vám položím jednu otázku; odpovězte mně, a já vám povím, jakou mocí to činím!
30 Odkud měl Jan pověření křtít? Z nebe či od lidí? Odpovězte mi!"
31 I dohadovali se mezi sebou: "Řekneme-li `z nebe´, namítne nám: `Proč jste mu tedy neuvěřili´?
32 Řekneme-li však `od lidí´?" - to se zase báli zástupu; neboť všichni měli za to, že Jan byl opravdu prorok.
33 Odpověděli tedy Ježíšovi: "Nevíme." A Ježíš jim řekl: "Ani já vám nepovím, jakou mocí to činím."

Stavíme dům nebo jsme na cestě?

Přátelé, před nějakým časem jsem slyšel, že život se dá přirovnat k cestě. Jdeme po určitě cestě a každá má před námi jiná "mezipřistání" a nakonec různé cíle. Mně se více líbí přirovnání, že náš život jako jako stavění domu. Každý staví trochu jinak a ne každý respektuje obecné zásady pro postavení funkčního domu. Někteří zapomenou na cement, jiní nepoužijí správné cihly, jiní ignorují pořádné základy atd. Domek bez cementu či malty může po nějaký čas pěkně růst, avšak jenom dočasu. Stavač položí x-tou cihlu a celá chalupa se sesype. Znáte takové životní příběhy kolem? Já jsem jich už pár viděl či slyšel, dokonce dnes jsem šel kolem ruiny domku, jejichž obyvatele jsem hodně roku znal. Nejenom domek zůstal hromadou sutin, ale i té rodiny. Bible říká, že kde Hospodin nestaví, marně se namáhá stavitel. Co tím chtěl autor říci? Bez Boha a někdy i dokonce s Bohem si občas myslíme, že "stavíme" dobře, ale čas nám ukáže, že jsme byli mimo. Má to řešení? Můžeme své životy stavět tak, abychom jednou nepadli do hlubin beznaděje? Určitě ano, prorok Amos nám radí, že pokud se dotazujeme Hospodina, budeme žít. Takže bychom měli začínat den modlitbou "Bože, ukazuj mi tvoji cestu a dej mi sílu jít po ní." Co však dělat v případě, se nám domek složí? Bible říká, že On může vyřešit ty nejbezvýchodnější lidské bídy. Jak? Musíme jít před Bohem na kolena, přiznat před Bohem, že jsme šli moc špatným směrem a prosit Boha ve jménu Ježíše Krista o zázrak. Věřím, že pak se Bůh smiluje a dá nám novou šanci. Ježíš Kristus přišel, aby zachránil hříšníky, pokud k němu začneme volat, dá nám zcela jistě novou příležitost.

Bože, máme problém,

Přátelé, co byste dali za to, kdyby vám někdo nabídl funkční návod na vyřešení nejrůznějších trápení, nemocí, a dalších složitostí lidského života? Biblický Bůh nám dává radu zdarma i nabízí pomoc, můžeme to vyzkoušet:

Luk 18
1 Vypravoval jim podobenství (Ježíš), aby ukázal, jak je třeba stále se modlit a neochabovat:
2 "V jednom městě byl soudce, který se Boha nebál a z lidí si nic nedělal.
3 V tom městě byla i vdova, která k němu ustavičně chodila a žádala: `Zastaň se mne proti mému odpůrci.´
4 Ale on se k tomu dlouho neměl. Potom si však řekl: `I když se Boha nebojím a z lidí si nic nedělám,
5 dopomohu jí k právu, poněvadž mi nedává pokoj. Jinak mi sem stále bude chodit a nakonec mě umoří.´"
6 A Pán řekl: "Všimněte si, co praví ten nespravedlivý soudce!
7 Což teprve Bůh! Nezjedná on právo svým vyvoleným, kteří k němu dnem i nocí volají, i když jim s pomocí prodlévá?
8 Ujišťuji vás, že se jich brzo zastane. Ale nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde?"

Přátelé, neměli bychom při tom všem zapomínat, že mnohé problémy jsou důsledky naších nebiblických postojů či nerozumných skutků, které Bible označuje pojmem HŘÍCH. Říká Ježíš ženě, kterou zachránil před kamenováním, "Běž, a už nehřeš."
Jsme často strůjci svého štěstí i neštěstí. I když nás okolnosti zavedou do nejbeznadějnějších situací, vždycky se můžeme obrátit k Bohu, činit pokání, a prosit o záchranu či uzdravení. Bůh je sice spravedlivý soudce, ale také slitovný k těm, kteří se před ním pokoří a požádají o pomoc.

Odkaz Velkého Pátku

"Hle, Beránek Boží, který snímá hříchy světa", řekl před 2000 lety Jan Křtitel, když uviděl Ježíše přicházet k místu, kde Jan křtil lidi. Na Velký Pátek, nějaký čas poté, Ježíš zaplatil svou smrtí za naše hříchy. "Čiň pokání a uvěř v JKrista, a budeš zachráněn", říká Bible. Toto je Boží nabídka k získání odpuštění našich hříchů. Pokání můžeme činit zrovna dnes, bez víry a pokání se nemůžeme zalíbit Bohu.

Můj laický pohled na důchodovou reformu

Přátelé, na ct24 proběhl pořad o důchodové reformě. Vypadá to tak, že nejen poslanci došli k závěru, že za nějaký čas nebude na důchody a že jediný způsob, jak věc vyřešit, je - důchody lidem nedat, jinak řečeno posunout věkovou hranici na 65 let. Mám kamaráda pracujícího v Třineckých železárnách, má 55 let a vypadá celkem zdravě. Zaměstnanci chodí na pravidelné lékařské preventivní prohlídky. Doktor mu před pár dny nedal způsobilost. Jeho zdravotní stav je na jeho věk přiměřený - většina v jeho věku je na tom stejně. Roky jsou roky. Co s tím? Jak velká část naší populace je schopná pracovat ve stejné pozici po 60 letech? Podle mého malá část. Co s tím? Posuneme věkovou hranici na 65 ale většina pracujících po 60letech nesplní lékařskou způsobilost. Budeme je posílat na nové rekvalifikace? Na jakou práci? Co s tím? Podle mého je to jednoduché - stát vybere peníze od pracujících a ty rozdělí poměrně a přiměřeně spravedlivě mezi důchodce. Pokud pracující nedostane lékařskou způsobilost a má více než 60 roků, měl by dostat důchod automaticky. Jinak hranici odchodu do D nastavit na 60 let, pozdější odchod možný. Snížit rozdíly mezi nejnižšími D a nejvyššími, ale hlavně peníze rozdělovat poměrně z vybraných peněz. Ekonomové, zkuste to prosím spočítat,

Klíč k řešení složitostí našich životu

Výňatek z textů na axley.org - hledejte českou verzi:

Ve světě je rčení, s jehož pomocí se lidé snaží uniknout nutnosti čelit realitě. Říkají: „Co bylo dřív, slepice nebo vejce?“ Kdybychom se jen krátce zamysleli, viděli bychom, že odpověď je prostá. Bůh stvořil slepici a ta snesla vejce. Totéž platí i o duchovním principu pokání. Nejdříve musíme dělat pokání, potom nám Pán odpouští a očišťuje, uzdravuje, vysvobozuje a obnovuje nás. Spasení skrze Pána Ježíše Krista je velmi široké a ve skutečnosti v sobě zahrnuje odpověď na každou potřebu, jakou jen můžeme mít. Pokání je bránou do svobody! Boží vůlí je, abychom činili pokání, a mohli být svobodní. Amen!

Výborná přednáška o konspiračních teoriích

https://www.youtube.com/watch?v=0wsAeXMEVsk

Pokračujeme ve čtení Markova E.

Marek 10
1 I vstal a šel odtamtud do judských krajin a za Jordán. Opět se k němu shromáždily zástupy, a on je zase učil, jak bylo jeho zvykem.
2 Tu přišli farizeové a zkoušeli ho: ptali se ho, je-li muži dovoleno propustit manželku.
3 Odpověděl jim: "Co vám ustanovil Mojžíš?"
4 Řekli: "Mojžíš dovolil napsat rozlukový lístek a propustit."
5 Ježíš jim řekl: "Pro tvrdost vašeho srdce vám napsal toto ustanovení.
6 Od počátku stvoření `Bůh učinil člověka jako muže a ženu;
7 proto opustí muž svého otce i matku a připojí se ke své manželce,
8 a budou ti dva jedno tělo´; takže již nejsou dva, ale jeden.
9 A proto, co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!"
10 V domě se ho učedníci znovu na tu věc ptali.
11 I řekl jim: "Kdo propustí svou manželku a vezme si jinou, dopouští se vůči ní cizoložství;
12 a jestliže manželka propustí svého muže a vezme si jiného, dopouští se cizoložství."
13 Tu mu přinášeli děti, aby se jich dotkl, ale učedníci jim to zakazovali.
14 Když to Ježíš uviděl, rozhněval se a řekl: "Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží.
15 Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevejde."
16 Objímal je, vzkládal na ně ruce a žehnal jim.
17 Když se vydával na cestu, přiběhl k němu nějaký člověk, a poklekl před ním a ptal se ho: "Mistře dobrý, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?"
18 Ježíš mu řekl: "Proč mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý, jedině Bůh.
19 Přikázání znáš: Nezabiješ, nezcizoložíš, nebudeš krást, nevydáš křivé svědectví, nebudeš podvádět, cti svého otce i svou matku!"
20 On mu na to řekl: "Mistře, to všechno jsem dodržoval od svého mládí."
21 Ježíš na něj s láskou pohleděl a řekl: "Jedno ti schází. Jdi, prodej všecko, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!"
22 On po těch slovech svěsil hlavu a smuten odešel, neboť měl mnoho majetku.
23 Ježíš se rozhlédl po svých učednících a řekl jim: "Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!"
24 Učedníky ta slova zarazila. Ježíš jim ještě jednou řekl: "Dítky, jak těžké je vejít do království Božího!
25 Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království."
26 Ještě více se zhrozili a říkali si: "Kdo tedy může být spasen?"
27 Ježíš na ně pohleděl a řekl: "U lidí je to nemožné, ale ne u Boha; vždyť u Boha je možné všecko."
28 Tu se Petr ozval: "Hle, my jsme opustili všecko a šli jsme za tebou."
29 Ježíš jim řekl: "Amen, pravím vám, není nikoho, kdo opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo matku nebo otce nebo děti nebo pole pro mne a pro evangelium,
30 aby nyní, v tomto čase, nedostal spolu s pronásledováním stokrát více domů, bratří, sester, matek, dětí i polí a v přicházejícím věku život věčný.
31 Mnozí první budou poslední a poslední první."
32 Byli na cestě do Jeruzaléma a Ježíš šel před nimi; byli zaraženi a ti, kteří šli za nimi, se báli. Vzal k sobě opět svých Dvanáct a začal mluvit o tom, co ho má potkat:
33 "Hle, jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům; odsoudí ho na smrt a vydají pohanům,
34 budou se mu posmívat, poplivají ho, zbičují a zabijí; a po třech dnech i vstane."
35 Přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, a řekli mu: "Mistře, chtěli bychom, abys nám učinil, oč tě požádáme."
36 Řekl jim: "Co chcete, abych vám učinil?"
37 Odpověděli mu: "Dej nám, abychom měli místo jeden po tvé pravici a druhý po levici v tvé slávě."
38 Ale Ježíš jim řekl: "Nevíte, oč žádáte. Můžete pít kalich, který já piji, nebo být pokřtěni křtem, kterým já jsem křtěn?"
39 Odpověděli: "Můžeme." Ježíš jim řekl: "Kalich, který já piji, budete pít a křtem, kterým já jsem křtěn, budete pokřtěni.
40 Ale udělovat místa po mé pravici či levici není má věc; ta místa patří těm, jimž jsou připravena."
41 Když to uslyšelo ostatních deset, začali se hněvat na Jakuba a Jana.
42 Ježíš je zavolal k sobě a řekl jim: "Víte, že ti, kdo platí u národů za první, nad nimi panují, a kdo jsou u nich velcí, utlačují je.
43 Ne tak bude mezi vámi; ale kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem;
44 a kdo chce být mezi vámi první, buď otrokem všech.
45 Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé."
46 Přišli do Jericha. A když vycházel s učedníky a s velkým zástupem z Jericha, seděl u cesty syn Timaiův, Bartimaios, slepý žebrák.
47 Když uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, dal se do křiku: "Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!"
48 Mnozí ho napomínali, aby mlčel. On však tím více křičel: "Synu Davidův, smiluj se nade mnou!"
49 Ježíš se zastavil a řekl: "Zavolejte ho!" I zavolali toho slepého a řekli mu: "Vzchop se, vstaň, volá tě!"
50 Odhodil svůj plášť, vyskočil a přišel k Ježíšovi.
51 Ježíš mu řekl: "Co chceš abych pro tebe učinil?" Slepý odpověděl: "Pane, ať vidím!"
52 Ježíš mu řekl: "Jdi, tvá víra tě zachránila." Hned prohlédl a šel tou cestou za ním.