čtvrtek 29. března 2018

Potkal jsem souseda aneb velikonoční

Přátelé, před pár dny jsem potkal souseda a řekl jsem mu, že v TV bude přenos bohoslužeb z našeho kostela a ať se kouká, možná se něco dozví o Bohu a víře. Někam mě poslal. Když jsem namítl, že nemyslet na svou existenci po smrti je velká nerozvážnost, řekl mi, že on určitě půjde po smrti přímo do pekla. Dělal si z toho srandu a podle mně netušil, jak to je vážná věc. Ježíš je historicky těžko zpochybnitelná skutečnost. O pekle vydal jasné svědectví. Když se ho učedníci na tuto věc ptali, vyprávěl jim tento příběh (Lukáš 16, 19-31):

19 Byl jeden bohatý člověk, nádherně a vybraně se strojil a den co den skvěle hodoval. 20 U vrat jeho domu lehával nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů, 21 a toužil nasytit se aspoň tím, co spadlo ze stolu toho boháče; dokonce přibíhali psi a olizovali jeho vředy. 22 I umřel ten chudák a andělé ho přenesli k Abrahamovi; zemřel i ten boháč a byl pohřben. 23 A když v pekle pozdvihl v mukách oči, uviděl v dáli Abrahama a u něho Lazara. 24 Tu zvolal: ‚Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň špičku prstu ve vodě a svlaží mé rty, neboť se trápím v tomto plameni.‘ 25 Abraham řekl: ‚Synu, vzpomeň si, že se ti dostalo všeho dobrého už za tvého života, a Lazarovi naopak všeho zlého. Nyní on se tu raduje, a ty trpíš. 26 A nad to vše jest mezi námi a vámi veliká propast, takže nikdo – i kdyby chtěl, nemůže přejít odtud k vám ani překročit od vás k nám.‘ 27 Řekl: ‚Prosím tě tedy, otče, pošli jej do mého rodného domu, 28 neboť mám pět bratrů, ať je varuje, aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.‘ 29 Ale Abraham mu odpověděl: ‚Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají!‘ 30 On řekl: ‚Ne tak, otče Abrahame, ale přijde-li k nim někdo z mrtvých, budou činit pokání.‘ 31 Řekl mu: ‚Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.‘„

Přátelé, velikonoční příběh nám ukazuje cestu, jak být peklu ušetřen. Před nedávnem jsem byl v jednom domově pro ty, kteří už nemají šanci. Zdálo se, že je to předobraz pekla - strašná beznaděj a vyhlížení smrti. Není to však Boží vůle. Je to následek lidských hříchů, za které platíme a nikdo se nás jednou nebude ptát, zdali jsme ochotní platit takovou vysokou cenu. Bůh nám však nabízí slitování, bohužel náš nezájem nás k peklu odsuzuje. Ježíš je však pro nás moc dobrá zpráva. Tajemství naší záchrany je ve Jan 3,16-17, hledejte, pokud obsah neznáte, pěkné Velikonoční svátky, M

středa 28. března 2018

Silný příběh o uzdravení

Pěkný příběh

...uchopili Pavla a Silase (P a S vydávali svědectví o tom, že Ježíš byl vzkříšen) a vlekli je na náměstí před městskou správu.
20 Tam je předvedli před soudce a řekli: „Tito lidé pobuřují naše město. Jsou to Židé
21 a rozšiřují zvyky, které my jako Římané nemůžeme uznat, nebo se dokonce podle nich řídit.“
22 Také dav se obrátil proti nim a soudcové z nich dali strhat šaty a rozkázali je zbičovat.
23 Když je důkladně zbičovali, zavřeli je do vězení a žalářníkovi poručili, aby je dobře hlídal.
24 On je podle toho rozkazu zavřel do nejbezpečnější cely a pro jistotu jim dal nohy do klády.
25 Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpěvem oslavovali Boha; ostatní vězňové je poslouchali.
26 Tu náhle nastalo veliké zemětřesení a celé vězení se otřáslo až do základů. Rázem se otevřely všechny dveře a všem vězňům spadla pouta.
27 Když se žalářník probudil a uviděl, že jsou všechny dveře vězení otevřené, vytasil meč a chtěl se zabít, protože myslel, že mu vězňové uprchli.
28 Ale Pavel hlasitě vykřikl: „Nedělej to! Jsme tu všichni!“
29 Tu žalářník rozkázal, aby mu přinesli světlo, vběhl dovnitř a pln strachu padl před Pavlem a Silasem na kolena.
30 Pak je vyvedl ven a řekl: „Bohové a páni, co mám dělat, abych byl zachráněn?“
31 Oni mu řekli: „Věř v Pána Ježíše, a budeš spasen ty i všichni, kdo jsou v tvém domě.“
32 A začali jemu i všem v jeho domácnosti zvěstovat slovo Boží.

pondělí 19. března 2018

Postní zamýšlení

Přátelé, sledujete hokej play off? Čím "krmíte" v těchto dnech svou mysl? A když máte chvilku volna? O čem se bavíte, když se sejdete s přáteli nebo s rodinou? Blíží se Velikonoce a pokud tomuto tématu budeme věnovat přiměřený čas, můžeme z toho získat velký poklad. Z těch jiných témat obvykle jedno velké NIC. O Velikonocích si totiž připomínáme historickou událost, která souvisí s tím, jak bude vypadat náš život, jak budou vypadat životy našich bližních a hlavně Kde budeme trávit svou věčnost. Velikonočním příběhem se totiž dokončila jedna velká akce, akce záchrany hříšníka, pro toho, kdo tomu uvěří. Víra je pak ze slyšení právě tohoto velikonočního příběhu. Bible říká, že Bůh chce, aby každý člověk slyšel pravdu, uvěřil jí a tak se zachránil. Někdo zaplatil svým životem, abychom my měli život věčný. Naší smrtí končí naše příležitost. Můžeme brát vážně existenci Boha, ale taky nemusíme. Následky jsou různé. V Matoušově evangelium je zajímavý text, týkající se poslední večeře, kterou si připomínáme na Zelený čtvrtek, těsně před Velikonocemi:

26 Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: „Vezměte, jezte, toto jest mé tělo.“ 27 Pak vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: „Pijte z něho všichni. 28 Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů. 29 Pravím vám, že již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu s vámi pít kalich nový v království svého Otce.“

Takže můj závěr - rozlišuj věci důležité od blbostí, chtěj vědět, jak tomu doopravdy je s Bohem a Ježíšem, a tím změníš svou budoucnost.

neděle 4. března 2018

6letý kazatel

Mám z toho radost

Přátelé, před nějakým časem si mi podařilo přesvědčit svého otce, který má za sebou mimochodem 91 let, aby četl Bibli, protože je to dobré i pro něho. Když jsme se včera setkali, usilovně četl Bibli a já jsem měl z toho velkou radost. Bible je totiž slovo od Boha, ve které je pro nás návod na to, jak přemýšlet a žit, aby to všechno fungovalo a hlavně, jak žít, aby to všechno dobře dopadlo. Je tam informace, co musí člověk udělat, aby jednou obstál u Božího soudu a nezahynul. Taktéž nám otevírá dveře k tomu, čemu se říká dary Ducha svatého - tj. k moudrosti, radosti, lásce, pokoji, naději a dalším. Představte si situaci, že rodiče dítěti nachystají jídlo a dítě se toho nedotkne. To se nějaký čas opakuje. Za nějaký čas dítě začíná strádat a rodič také, ten se totiž trápí a snaží se přesvědčit malého, aby jedl, jinak že zemře. Slovo od Boha je něco podobného, bez něho člověk zahyne dříve nebo později, s vírou je život jiný a ačkoliv pravděpodobně zemře, smrti se nebojí, protože věří, že Bible je knihou pravdy a že smrt bude nad ním panovat jenom do času. Bůh má určitě radost z každého, kdo čte jeho slovo, protože nás má rád a nechce, aby někdo zahynul. Potřebujeme krmit nejen lidské tělo, ale i lidskou duši, protože i o ní se hraje. Krmením duše božím slovem člověk získává víru, která je podmínkou našeho spasení.