Pokrač. 16

Přátelé, pořád mi leží na srdci jedna věc, zdalipak víte, jaká? Aby každý, kdo čte tyto řádky, poznal pravdu o Bohu, pokud už se tak nestalo. Pravdu, veliké tajemství o něm samém. Jakou pravdu? Že Bůh už se zjevil a ačkoliv je nyní neviditelný, nabízí každému hříšníkovi jeho laskavou zachraňující ruku, aby ho vytáhnul či vykoupil z těžkého otroctví zla, jenž si většinou člověk způsobuje sám sobě. Kde beru jistotu, že mám pravdu já? Veškerou pravdu nám Bůh zjevil v Bibli, takže ne já, ale Bůh a jeho slovo nám tato tajemství může odhalit. Chcete ho poznat? Tak pokračujme dále ve čtení Nového Zákona, Matouš 8. kap.:

Činnost v Kafarnaum:
14 Když Ježíš vstoupil do domu Petrova, spatřil, že jeho tchyně leží v horečce. 15 Dotkl se její ruky a horečka ji opustila; i vstala a obsluhovala ho.
16 Když nastal večer, přinesli k němu mnoho posedlých; i vyhnal duchy svým slovem a všechny nemocné uzdravil, 17 aby se naplnilo, co je řečeno ústy proroka Izaiáše: ‚On slabosti naše na sebe vzal a nemoci nesl.‘

O bezvýhradném následování Ježíše:
18 Když Ježíš viděl kolem sebe zástup , rozkázal odjet na druhý břeh.
19 Jeden zákoník přišel a řekl mu: ”Mistře , budu tě následovat, kamkoli půjdeš.“ 20 Ale Ježíš mu odpověděl: ”Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“
21 Jiný z učedníků mu řekl: ”Pane, dovol mi napřed odejít a pochovat svého otce.“ 22 Ale Ježíš mu odpověděl: ”Následuj mě a nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé.“

Utišení bouře:
23 Vstoupil na loď a učedníci ho následovali. 24 Vtom se strhla na moři veliká bouře, takže loď už mizela ve vlnách; ale on spal. 25 I přistoupili a probudili ho se slovy: ”Pane, zachraň  nás, nebo zahyneme!“ 26 Řekl jim: ”Proč jste tak ustrašeni, vy malověrní?“ Vstal, pohrozil větrům i moři; a nastalo veliké ticho. 27 Lidé užasli a říkali: ”Kdo to jen je, že ho poslouchají větry i moře?“

Uzdravení posedlých v Gadaře:
28 Když přijel na protější břeh moře do gadarenské  krajiny, vyšli proti němu dva posedlí, kteří vystoupili z hrobů ; byli velmi nebezpeční, takže se nikdo neodvážil tudy chodit. 29 A dali se do křiku: ”Co je ti po nás, Synu Boží? Přišel jsi nás trápit , dříve než nastal čas?“ 30 Opodál se páslo veliké stádo vepřů. 31 A zlí duchové ho prosili: ”Když už nás vyháníš, pošli nás do toho stáda vepřů!“ 32 On jim řekl: ”Jděte!“ Tu vyšli a vešli do vepřů; a hle, celé stádo se hnalo střemhlav po srázu do moře a zahynulo ve vodách. 33 Pasáci utekli, přišli do města a vyprávěli všechno, i o těch posedlých. 34 A celé město vyšlo naproti Ježíšovi, a když ho spatřili, prosili ho, aby se vzdálil z jejich končin.

V čem máme v životě nedostatky

Přátelé, co byste odpověděli na tento dotaz? Podle mého málo přemýšlíme. Např. přemýšleli jste někdy o tom, jak mohla probíhat taková evoluce obyčejné světlušky, resp. jaké přírodní okolnosti donutily světlušku, že se jí vyvinulo to, co se jí vyvinulo, tj. světýlko?

Kousek z Božího slova na tento týden

"Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej. Poznávej ho na všech svých cestách, on sám napřímí tvé stezky."

z Knihy Přísloví 3,5-6

Kdybych byl býval věděl...

Přátelé, občas zaslechnu o svědectvích "velkých" lidí, jenž na konci svého života přiznávají, že byli celý život vedle jak ta jedle a že jim to je moc líto. O těch "menší" už se tak nepíše, asi pro, že nebyli tak "velcí". Přemýšleli jste někdy o tom, co je v životě moc důležité a co jsou věci typu "mrhání drahocenného času?" Lidé včetně mne nějak myslí a bohužel myslí špatně. Pak přijde okamžik "zaplať" a my zjišťujeme, že máme problém. Kde my, lidé, bereme jistotu, že jdeme v životě po správné cestě či správným směrem? Kdysi někdo řekl, že pokud si jsme jistí, že jdeme správně, budeme na 100% za nějaký čas konfrontování s tím, že tomu tak není. Zdalipak víte, kdo nám prozradí pravdu? No přece já. Ne, ne, to byl samozřejmě pokus o vtip. Já jenom vím, kde se pravda nalézá. U Boha. A Bůh přes své proroky vzkazuje nám, hloupým a pyšným lidem, že nás má přesto rád a že chce, aby každý člověk poznal pravdu o Bohu a o člověku. Takže můžeme dneska přehodnotit svůj žebříček našich tužeb a dát na první místo touhu poznat pravdu o Bohu a o člověku, o lidském štěstí a neštěstí a o těch nejdůležitějších věcech lidské existence. Bible říká, že tato touha je rozumná a přináší v budoucnu vítězství. Znáte příběhy Božího jednání s Izraelským národem? Znáte učení Ježíše Krista a jeho poselství pro nás? Tam je klíč k pravdě.

Perfektní kázání - mrkněte na to

O naší budoucnosti za 100 roků

Přátelé, myslíte a konáte v životě dnes tak, že berete v úvahu zítřek a pozítří a další dny? Určitě ano, jinak byste asi nechodili do práce nebo do školy. Počítáte s tím, že za měsíc či za rok budete potřebovat finanční prostředky, nebo ne? Když jsem se ve škole občas zeptal studentů na jejich cíle, řekli většinou moudře, že cíl je úspěšné zvládnutí školy. Už jste ale přemýšleli, co bude s námi např. za 100 roků? Představte si, že byste sice mysleli na úspěšné ukončení školy, ale už byste ignorovali varování, že váš obor je bez šancí na uplatnění. Co byste dělali? Je v lidských silách zjistit, co nás čeká za 100 let? I nevěřící by řekl pravdivou odpověď, aniž by asi tušil, že řekl pravdu: "Jenom Bůh to ví." Vážení, nejenom že Bůh to ví, ale dokonce chce (není to z mé hlavy), aby všichni poznali PRAVDU. Pravda má jednu schopnost, a to zachránit člověka od následků nevědění. Takže Bible jakožto slovo Boží leží před každým člověkem a sami sobě jsme soudci, sami sebe můžeme odsoudit k trestu, když odmítneme pravdu Boží poznat.

Duchovní hledači

Navštívil jsem známou, duchovní hledačku. Tak označuje sama sebe, kolem haldy knížek P. Bruntona a jiné ezoterické literatury. Hledá pravdu o životě, hledá návod, jak být šťastný, jak mít pokoj v srdci, jak být zdravý a jak získat další věci. Když budeme několik roků meditovat, získáme pokoj v duši? Přátelé, Bible říká, že "spásu" získáme nikoliv meditací či nějakou usilovnou práci na sobě, ale tím, že uvěříme v oběť Ježíše Krista. Vírou získáme spasení, nikoliv meditací. S vírou souvisí to, že pochopíme, že jsme hříšníci a že někdo za to za nás zaplatil. Pokud někdo tvrdí, že pokoj v duši získáme nějak jinak, pak z biblického pohledu tento zdroj lže. Člověk se potřebuje přiznat před Bohem, že to mockrát pokazil, potřebuje prosit Boha o "vymazání" dlužního úpisu a potřebuje se u Boha odvolat na Ježíše Krista, že ty jeho dluhy zaplatil On - JK. Ježíš říká, že spravedlnost před Bohem se dá získat jedině a pouze vírou v Něho.

Já někdy ano

musel jsem připustit poté, co jsem dnes narazil na Pavlova slova v Listech Římanům:

Nestydím se za evangelium: je to moc Boží ke spasení pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale také pro Řeka. Vždyť se v něm zjevuje Boží spravedlnost, která je přijímána vírou a vede k víře; stojí přece psáno: ‚Spravedlivý z víry bude živ.‘

Pokrač. 15

Přátelé, pokračujeme ve čtení Matoušova evangelia od 8. kap. Je to o uzdravování. Mimochodem, může mít z lidí někdo takovou sílu slova, že když by řekl těžce nemocnému: "Buď zdráv!" nemocný by vyskočil, otřepal se, zastříhal případně ušima a byl by zdráv? Přemýšlejte o tom.

Uzdravení malomocného:
1 Když sestoupil z hory (Ježíš), šly za ním velké zástupy. 2 Tu k němu přistoupil malomocný, padl před ním na zem a řekl: ”Pane, chceš-li, můžeš mě očistit.“ 3 On vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: ”Chci, buď čist.“ A hned byl očištěn od svého malomocenství. 4 Tu mu Ježíš pravil: ”Ne abys někomu o tom říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj dar, který Mojžíš přikázal – jim na svědectví.“

Uzdravení setníkova sluhy:
5 Když přišel do Kafarnaum, přistoupil k němu jeden setník a prosil ho: 6 ”Pane, můj sluha leží doma ochrnutý a hrozně trpí.“ 7 Řekl mu: ”Já přijdu a uzdravím ho.“ 8 Setník však odpověděl: ”Pane, nejsem hoden, abys vstoupil pod mou střechu; ale řekni jen slovo, a můj sluha bude uzdraven. 9 Vždyť i já podléhám rozkazům a vojákům rozkazuji; řeknu-li některému ‚jdi‘, tak jde; jinému ‚pojď sem‘, tak přijde; a svému otroku ‚udělej to‘, tak to udělá.“ 10 Když to Ježíš uslyšel, podivil se a řekl těm, kdo ho následovali: ”Amen, pravím vám, tak velikou víru jsem v Izraeli nenalezl u nikoho. 11 Pravím vám, že mnozí od východu i západu přijdou a budou stolovat s Abrahamem, Izákem a Jákobem v království nebeském; 12 ale synové království budou vyvrženi ven do tmy; tam bude pláč a skřípění zubů.“ 13 Potom řekl Ježíš setníkovi: ”Jdi, a jak jsi uvěřil, tak se ti staň.“ A v tu hodinu se sluha uzdravil.

O svetru naruby

Přátelé, před mnoha mnoha léty jsem stál v menze ve frontě na jídlo a za mnou stojící dívka mi řekla: "Hele, nevadí ti, že máš ten pletený svetr naruby?" Už nevím, co jsem na to řekl, je to už opravdu dávno. Možná, že jsem ho měl předtím na ruby oblečený vícekrát, kdo ví. Už se vám někdy stalo něco podobného? Někdo vám odhalil veliké tajemství o vás, např. že máte nakřivo čepici nebo že jste si nechali doma pravděpodobně kalhoty? Vy jste zatím do té doby nic netušili a přitom jste byli v sebeklamu, že vše je v pořádku? Přátelé, možná, že jste v životě potkali nějakého křesťana a ten vám řekl, že pokud jste nepochopili, že vám rostou dluhy hříchů, jste ve velkém průšvihu. Možná vám řekl, že si musíte (nebo nemusíte) ten svetr obrátit naruby a pak to bude OK. Jan Křtitel vybízel před 2000 léty lidstvo, aby se smířilo s Bohem. Ježíš řekl, že když začneme věnovat pozornost JEMU, je to něco jako když člověk změní směr od jízdy směrem do otevřené škarpy k cestě, jenž vede na pěkná místa. Přátelé, toto není něco, co jsem vymyslel, je to poselství či zpráva z Bible pro každého člověka. Takže schválně, hele, nemáš zrovna ty ten svetr naruby?

MRKNĚTE NA KÁZÁNÍ Z NEDĚLE, ČCEvangelická v ČT

Proč studuji Bibli a proč chodím do kostela?

Přátelé, občas mi někdo položí tuhle otázku. Na počátku existence Světa Bůh řekl: "Budiž světlo" a bylo světlo. Těžko můžeme domýšlet, jak tato věc prakticky proběhla. Jedno však je jisté a to, že Boží slovo mělo a má velkou tvořící moc. Ta moc je konstruktivní a mimo dosah lidského chápání. Představte si, že byste měli ve slovu podobnou moc. Řekli byste např.: "Budiž chalupa na tomhle pozemku," a ejhle, na zahradě by stála chalupa. Bible obsahuje mocné Boží slovo, jenž můžeme nechat na sobě působit. Je to něco jako živá voda pro uschlou květinu. Toto Boží slovo přináší život těm, jenž jsou ochotní toto slovo přijmout a přijímat denně. Moje hluboké přesvědčení je, že člověk potřebuje nejvíce ze všeho živou vodu ve formě Božího slova.

Co děláš a co bys měl dělat?

Přátelé, jak se máte a co v životě děláte? Jaké jsou vaše priority? Byla jednou jedna fabrika a mezi dělníky občas zavítal velký šéf. Když tak jednou procházel pracovištěm, zastavil se u jednoho dělníka a pozdravil ho způsobem: "Jak se máš a co děláš?" Dělník řekl: "Mám se dobře a nedělám nic. Občas si tady něco udělám pro sebe, nějakou fuška, nebo něco na ten způsob." Drsné? Jak příběh pokračuje? Domyslete si.
Jaké okolnosti vedly dělníka, že takhle přemýšlel a takhle žil? Buď nevěděl, co má dělat nebo se zkrátka vzbouřil proti chlebodárci-zaměstnavateli a nedělal to, co měl dělat. Proč tahle myšlenka? Podle mého jsme skoro všichni nebo většina v podobné životní situaci, jako zmiňovaný dělník. Bůh je ten, který vymyslel člověka. Jeho vůli je, abychom znali jeho vůli a podle této vůle i žili a pracovali. A víte, jaká je ta jeho vůle zjevena v jeho knize Bibli? Abychom věřili v toho, jenž poslal k nám na Zem, abychom zvěstovali ostatním příběh-Evangelium o tom poslaném a abychom ho milovali celým srdcem, tělem i duší. Je to naše práce na Zemi, kterou nám dává náš Šéf na srdce. Tak co, kdy přestaneš žít pro sebe a své nejbližší a začneš skutečně dělat to, co dělat máš?

Určitě si poslechněte výborné kázání

Chcete začít hrát na kytaru?

Přátelé, chcete se naučit hrát na kytaru? Připravil jsem pro vám e-výuku, mrkněte na to, M

http://ekytara.sweb.cz/

Pokrač. 14

Přátelé, máte rádi dobré pravdivé zprávy? A co když to je dobrá zpráva zrovna pro vás? Bible je dobrá zpráva pro každého žijícího člověka na Zemi, bohužel většina lidstva

1) neví, že je to dobrá zpráva zrovna pro ně,
2) neví, že je pravdivá,
3) neví, že jejich život může mít skvělou budoucnost.
Mohli bychom dopsat další body. Tou dobrou zprávou je, že Bůh existuje, miluje člověka a chce mít s ním kontakt. Náš nezájem a naše zkaženost mezi námi a Bohem vytváří vysokou neproniknutelnou zeď. Bible je návod, jak se přes tu zeď dostat, proto pokračujeme ve čtení, čteme Matouše, 7. kap., slova Ježíše ke svým učedníkům a možná nejenom k nim:

O pravém učedníku:
21 Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích. 22 Mnozí mi řeknou v onen den: ‚Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činů?‘ 23 A tehdy jim prohlásím: ‚Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.‘

Podobenství o dvou stavitelích:
24 A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále. 25 Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a vrhly se na ten dům; ale nepadl, neboť měl základy na skále. 26 Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku. 27 A spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a obořily se na ten dům; a padl, a jeho pád byl veliký.“
28 Když Ježíš dokončil tato slova, zástupy žasly nad jeho učením; 29 neboť je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako jejich zákoníci.

Proč ta ekonomika nefunguje?

Přátelé, přemýšleli jste o tom, proč to naše hospodářství jde od 10 k 5? Nemám sice patent na rozum, ale přesto se vám pokusím sdělit vám svou úvahu: Je za tím hloupost státních manažérů, kteří nastavují pravidla, jenž vedou společnost k větším dluhům a větší chudobě. Moc si ale o sobě nemysleme, že jsme chytřejší. Totiž hloupí politici jsou "vygenerování" hloupými voliči a to jsme my všichni ostatní. Chybí nám zkrátka moudrost a určitá schopnost správného či chcete-li nedestruktivního myšlení. Vemte si třeba dovoz a vývoz zboží a s tím spojená konkurence: Hrají 2 fotbalové týmy proti sobě, každý tým hraje podle jiných pravidel. Jedni budou hrát s 2x větší brankou a hráči budou bez kopaček a bez brankáře. Jak dopadne zápas? To je náš případ (bez těch kopaček a brankáře). Politici jsou ti, jenž nám nastavují naše pravidla, politici té druhé strany nastavují pravidla pro svůj tým. Pak vlítneme na hřiště a jsme porážení. Jsme neschopní? Ne, ti, kteří nastavují pravidla, jsou jenom hloupí. Mohli bychom pokračovat. V Bibli je jedna zajímavá informace a to, že kde Hospodin nestaví, marně se namáhají jejich stavitelé. Potřebujeme zkrátka a dobře začít biblicky myslet a chodit pro rady k Bohu, jenž nám svou moudrost zjevuje ve své knize knih Bibli a nikoliv k hloupým lidem, kteří nevědí, že jsou hloupí.

Pohled do nebe nebo na zem?

Mám souseda, jenž bydlí v 11. patře. Měli jsem jít někam. Počasí mezi deštěm a nedeštěm. Chtěl vyhodnotit situaci venku. Podíval se dolů a viděl lidi. Bez deštníků. "Neberu ho, nikdo ho nemá", udělal závěr a vyrazil z domu. Po 100 metrech liják jako hrom. Řekl mi: "Podíval jsem z okna dolů na lidí, nikdo neměl deštník, tak jsem si ho nevzal a to byla moje klíčová chyba, neměl jsem na lidi dát." Přátelé, proč ten příběh? Podle mého máme vždycky 2 možnosti: Buď se koukáme k zemi na lidi a děláme pak určitá rozhodnutí, nebo se koukáme k nebi a pak jsou rozhodnutí jiná. Kdyby se soused podíval k nebi na oblohu, asi by došel k jinému závěru. Jak se ale máme koukat k nebi v našich životech? Bible je tím oknem do nebe, zemské okolí nás často oklame a pak je z toho v tom lepším případě naše zmoknutí.

Nová škola hry na klávesy po internetu

http://eklavesy2.sweb.cz/

"Chceme znát naši skutečnou realitu nebo nechceme?

Přátelé, byl jednou jeden majitel domku a měl se moc dobře. Jelikož byl zemědělec, měl vedle chalupy stodolu a uskladněné mokré seno. Mokré seno má jednu zajímavou vlastnost, a to, že za nějaký čas se zapaří a začne hořet. Měl dobrého souseda, které mu to chtěl vysvětlit. Majitel však neměl na něho ani vteřinku. Víte, jak by ten příběh skončil, kdyby byl skutečný a nikoliv vymýšlený? Podle mého většina lidí se nachází v podobné situaci jako zmiňovaný majitel stodoly: Nechtějí poznat skutečnou realitu svého života. Přemýšlení je unavuje a navíc mají hodně různých starostí. Realitou je však skutečnost, že každý sklízí či bude sklízet to, co zasel. Jsme v "dluzích" až po uši a netušíme, že Bůh bude ten, komu se jednou budeme zodpovídat za náš celý život. Jak? Co? Zač? To nikoho moc nezajímá, ačkoliv v Bibli nám Bůh zjevuje potřebné fakta a dokonce nám nabízí odpuštění našich hříchů. Ještě dnes máme šanci, aby nám dluhy uhradil, ale nemáte na to čas. Ale přijde okamžik, že my sice čas budeme mít, ale Bůh řekne: "Nikdy jste mne neznali, ani já vás neznám." Bude to kruté procitnutí z naší nevědomosti.