Co nás čeká, to nás nemine aneb co už asi všichni dobře víme

Přátelé, vzpomněl jsem si na učitelku chemie v 6. třídě, která na první hodině napsala na tabuli pár složitých chemických vazeb, kterým nikdo nerozuměl. Pak řekla, že kdo to časem nepochopí, zůstane navěky v 6. třídě. Trochu nás vyplašila, v některých to možná vygenerovalo zvýšený pud sebezáchovy a začali možná brát školu více zodpovědně. Bible hodně mluví o tom, abychom vzali zodpovědně budoucnost naší duše. Pokud to budeme ignorovat a brát na lehkou váhu, duše zahyne. Klíč k životu je příběh, jenž se odehrál před cca 2000 léty na kříži. Velká akce pro záchranu lidské civilizace. Bylo zaplaceno Boží smrtí, abychom my byli ušetřeni. Vše je vyjádřeno v biblických verších od Jana 3,15:

Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka (JKristus), aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný. Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.
Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, již je odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází k světlu, aby jeho skutky nevyšly najevo. Kdo však činí pravdu, přichází k světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“