Věda versus víra

Přátelé, občas racionálně uvažující člověk dojde k závěru, že věda je schopna potvrdit nebo vyvrátit určitý pohled či myšlenku na to, jak se věci před nějakým časem udály. Věda může např.  sledovat během určitého času pohybující se předmět, jehož rychlost se mění. Chytré hlavy změří rychlosti v určitých časových intervalech a pak lehce spočítají, jakou rychlostí letěl daný předmět před 500 milióny léty. Je tento způsob schopen dokázat, jak tomu skutečně bylo? Mohlo to být 100krát jinak, asi si řeknete, nikdo u toho nebyl a nezanechal nám skutečná svědectví (nahraný film, zápisy, výpovědi atd.), jak tomu ve skutečnosti bylo.
Víra je "vědečtější": Porovnává svědectví několika svědků a poté rozumově dochází k závěru: Bylo tomu tak x nebylo tomu tak, je to pravda x není to pravda.
U příběhu s Ježíšem bylo velké množství svědků, jenž zapsali svědectví. Věřící (ne pouze ti v Boha) svědectví studují a docházejí k závěru, že se příběhy skutečně staly, ačkoliv rovnice říkají něco jiného. Příběhy o Božím jednání s Izraelským národem mají mnohá svědectví včetně vykopávek. Svědectví nejsou výsledky diferenciálních rovnic, ale svědectví. Proto ačkoliv miluji vědu, jsem si vědomý toho, že nám není schopná říci, jak se věci udály v minulosti. O tom nás mohou přesvědčit pouze věrohodné zaznamenané  výpovědi včetně vykopávek či jiných doličných předmětů. Bible je poskládaná z mnoha knih - zdrojů, občas na to zapomínáme. Tato svědectví můžeme porovnávat. Rozum nám pak řekne, zdali se to skutečně stalo či nikoliv. Vykopávky z oblasti Středního východu mohou doplnit potřebné množství :doličných předmětů".    
  c

O čem přemýšlel Sir Nicholas George Winton?

Asi všem čtenářům tohoto blogu je znám příběh N. Wintona, jenž zachránil od jisté smrti přes 600 židovských dětí. Stalo se v roce 1939 těsně před vypuknutím II. světové války, kdy Hitler a jeho příznivci toužili z velké nenávisti zavraždit každého Žida včetně dětí. Stalo se v Praze.
Kdybychom v té době potkali sira Wintona a položili mu otázku, po čem v životě touží, možná by řekl, že chce zachránit pokud možno čím nejvíc židovských dětí (těm hrozila smrt, českým nikoliv). Pokud si člověk prostuduje dobře Nový zákon, dojde k závěru, že Ježíš a jeho učedníci včetně Pavla a další nám zanechali podobný vzkaz - všem lidem hrozí velké nebezpečí související s zkažeností lidského srdce a jedinou naší naději je nikoliv nastoupit do vlaku, ale získat víru, že Ježíš skutečně položil za lidský druh život.
Kdo vyznává jméno Ježíš, bude zachráněn, říká Bible. Zdá se to neuvěřitelně jednoduché, ale je za tím urputný duchovní zápas na život a na smrt. Jako křesťané bychom měli mít podobnou touhu srdce jako sir Winton - podílet se na záchraně lidských dušiček.
 V Matouši 13. kap. můžeme číst:
Tak bude i při skonání věku: vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů.“

Dejte mi prosím Nobelovu cenu,

vymyslel jsem totiž, ač nemaje ekonomické vzdělání, způsob, je zastavit rostoucí dluhy státních kas.
Vysvětlím na jednoduchém příkladu:
Stát vybere na nejrůznějších poplatcích za jeden rok řekněme 1 mil. dolarů (malý státeček, viďte).
Ze zákona musí dát resortu A 800 000 dolarů a resortu B 400 000 dolarů. Peníze jim dá, ale chybějících 200 000 tisíc si musí někde půjčit. Řešení: Resortu A nedá 800 000 dolarů, ale 2/3 z 1 mil., resortu B 1/3 z 1 mil.
Jelikož skoková měna by mohla být bolestivá, částky jednotlivých resortů bych rozdělil na 2 díly, 1. fixní a podílový v poměru např. 3:1. U resortu A by to bylo 600 000 jako fixní položka, zbytek podílová částka ze vzniklého budoucího dluhu. Hotovo. Konec všem dluhům.Takhle to nějak podobně funguje v normální zdravé firmě či normálně fungující rodině.    

O pokladu

Přátelé, po čem touží vaše srdéčko? Jakou má daná tužba hodnotu? Ježíš nabádá ty, jenž mu uvěřili, aby v životě toužili odhalit tajemství království, jenž je připraveno pro každého člověka, říká, aby jeho učedníci usilovně pracovali na získání "vstupenky" do duchovního světa plného lásky a dobroty. V Matouši 13. kap. jsou uvedena jeho slova:
Království nebeské je jako poklad ukrytý v poli, který někdo najde a skryje; z radosti nad tím jde, prodá všecko, co má, a koupí to pole. Anebo je království nebeské, jako když obchodník, který kupuje krásné perly, objeví jednu drahocennou perlu; jde, prodá všecko, co má, a koupí ji.
Bez vstupenky zůstává naše dušička za dveřmi nebe, tento prostor překladatelé Bible nazývají místem věčného pláče a zoufalství, jedním slovem peklem. Jakým způsobem lze získat vstupenku do nebe?
1) Musíme chtít poznat, zdali je to pravda či nikoliv a to stojí určité úsilí, hledání, volání k Bohu, bez práce nejsou koláče,

2) po nějak dlouho usilovném hledání Boha nás Bůh bere na milost a dává se nám poznat, získáváme přesvědčení o tom, že Ježíš Kristus skutečně jakožto Bůh v těle zemřel za nás na kříži. Bible tvrdí, že těm, jenž Boha hledají, dá se Bůh poznat - je to Jeho slib.

3) vyznáváme Bohu naše hříchy a prosíme o milost

4) věříme tomu, že Ježíš šel na smrt proto, abychom tam nemuseli jít my (naše duchovní smrt, Ježíšova fyzická).    

Z DPH NA DNH

Občas zaslechnu o tom, kolik komplikací a úniků dochází při placení daně z přidané hodnoty.  Většina z těch, jenž platit musí, neplatí či platí minimum, protože snižují daňový základ nakupováním všelikých zbytečností či jinak manipuluje s daňovým základem.
 Navrhuji revoluční řešení, jenž by přineslo do placení daní pořádek a podnikatelům šetrnost.
Zrušte prosím DPH a místo toho zaveďte DNH (Daň z nepřidané hodnoty). Možná bych raději tomu říkal daň z celkové tržby. Např. prodali byste knihy za 1 mil. korun, z toho byste odvedli státu např. 5 %. Hotovo. Žádné počítání zisků, žádné snižování základů. Konec plýtvání, konec švindlování. Podnikatelé vy vydělali (přestali by nakupovat nesmysly), stát vy vydělal také - z každé utržené korunu by šlo něco do státní kasy. Co si o tom myslíte? Ať žije Daň z nepřidané hodnoty! HIP, HIP, HURÁ!    

Bohoslužby se smyčcovým orchestrem

můžete shlédnout na
narozvoji3.ic.cz
záznam z 18.9.2011, M

O víře

Občas zaslechnu mezi věřícímu názor, že ten a ten dostal velký dar od Boha a to dar víry. V Listech Římanů 10,7 je však o víře napsáno něco jiného:
"Víra je tedy ze slyšení zprávy a tou zprávou je slovo Boží."

Pouze naše poctivé studium Bible (slyšení Boží zprávy) nám přináší více víry, bez práce nejsou koláče a platí to podle mého i ve věci posilování víry a růstu poznání.

Životní cíle

Potkal jsem známou, kterou jsem delší dobu neviděl a v naší konverzaci došlo na téma, co kdo dělá a po čem touží naše srdéčka. Svěřila se mi, že by chtěla být v životě šťastná. Je to logické, kdo chce být nešťasný, až zvedne ruku, cha, cha... Řekl jsem jí a tím i trochu zaskočil, že mám jiný životní cíl - chci znát pravdu a mít sílu pravdu akceptovat v životě. Nikoliv však pravdu o tom, kolik má mravenec nožiček, ale o tom, zdali existuje Bůh jakožto tvůrce života a pokud ano, co máme v životě dělat, abychom za určitý čas nesplakali nad výdělkem.

Do čeho vrazit svoji životní energii?

Přátelé, určitě máte svoje životní hvězdy, za kterými jdete a o kterých jste přesvědčení, že mají vysokou hodnotu, není-liž pravda? Co když ale existují ještě větší trumfy, které jsou pro nás dosažitelné a  o kterých nám zatím nikdo neřekl? Podle mého bychom měli v životě vypátrat pravdivou odpověď na jednu podstatnou hádanku: Vznikl člověk náhodně z neživé hmoty, neživá hmota z nějaké energie a energie existuje odjakživa sama od sebe NEBO prvního člověka vymyslel Bůh? Pokud se člověk přikloní k druhé variantě, pak asi začne odhalovat věci, které nám Bůh každému chtěl sdělit skrze svoje proroky v Bibli. Hlavní informací je, že máme usilovat o drahocennou životní hvězdu, tou je získání Božího království. Těžko se to slovy vyjadřuje, pár lidí vydalo o tom svědectví proto, že za podivných událostí mohli do těchto světu nahlédnout. Evangelium znamená dobrá zpráva. Tam se skrývají velké poklady, o které je možno zabojovat.

pokus x

 fhf fgh fgh