Ježíš mu řekl: "Jeden člověk pořádal velikou večeři a pozval mnohé.
A v hodinu večeře poslal svého otroka říci pozvaným: ,Pojďte, protože vše už je připraveno.'
I začali se všichni stejně vymlouvat. První mu řekl: ,Koupil jsem pole a musím se na ně jít podívat. Prosím tě, přijmi mou omluvu.'
A druhý řekl: ,Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, přijmi mou omluvu.'
A další řekl: ,Oženil jsem se, a proto nemohu přijít.'
Když otrok přišel, oznámil to svému pánu. Tu se hospodář rozhněval a řekl svému otroku: ,Vyjdi rychle na náměstí a do ulic města a přiveď sem chudé, zmrzačené, slepé a chromé.'
A otrok řekl: ,Pane, stalo se, co jsi přikázal, a ještě je místo.'
A pán řekl otroku: ,Vyjdi na cesty a k ohradám a přinuť je vejít, aby se můj dům naplnil.
Neboť vám pravím, že nikdo z těch mužů (určitě i žen - poznámka MK), kteří jsou pozváni, neokusí mé večeře.'"
Přátelé, občas v životě narazíme na klíčové slovo, jenž nás může, ale také nemusí nasměrovat správným směrem.
V Bibli je mnoho různým podobenství, kde nám "Někdo" klade na srdce, co máme udělat, abychom neutrpěli škodu.
Asi všichni známe mnoho moudrých přísloví, "Když budeš dělat toto a přemýšlet takto, získáš toto nebo tamhleto.
Když nedáš, nedostaneš" atd. Zrovna dnes jsem narazil na pěkné místo v Lukášově evangeliu. Co si myslíte, co nám
ten Někdo chtěl tímto říci?
Komentáře
Okomentovat