Přátelé, téma, se kterém jsme konfrontováni každý den. Ve všech oblastech lidského života si asi uvědomujeme,
že vyhrává ten, kdo zná pravdu a té uvěří. Prohrává naopak ten, kdo si myslí, že zná pravdu, té věří, ale ono se za nějaký čas ukáže,
že je tomu jinak.
Vezměme si kupříkladu pravé a falešné bankovky: Věřit těm falešným můžeme jak dlouho chceme, ale v okamžiku, kdy
s nimi budeme chtít něco platit, skončí naše falešná víra či naděje. Pravda od lži se vždycky za nějaký čas
oddělí od nepravdy tím, že pravda funguje a nepravda nikoliv. Nepravda může být způsobena naší neznalostí, také
lidskou špatností či lenivosti. V duchovní oblasti mám někdy pocit, že pro mnohé neexistují "falešné bankovky"
a jakýkoliv pokus o odkrytí "falešných karet" mnozí považují za nedostatek slušnosti či tolerance. Otázka pravdy je však
velmi klíčová právě v duchovní oblasti. Jak to tedy je, kdo má pravdu ve věcech lidského štěstí a neštěstí,
existuje Bůh, který nás jednou bude soudit? Existuje věčný život? Platí, že co člověk zaseje, to i jednou sklidí?
Má člověk před sebou více životů nebo jenom jeden? Může člověk ovlivnit svoji budoucnost? Můj pohled je,
že odpovědi na tyto otázky jsou k mání a jsou u Boha. Ten promluvil skrze své proroky, zápis můžeme najít v Bibli
a pravdivost obsahu si může každý člověk ověřit (něco) porovnáváním zapsaných proroctví a toho,
co se stalo, z jiných historických zdrojů. Opisy starých svitků, jenž jsou k vidění a k ověřování
díky internetu, mají svůj lehce zjistitelný věk a události v pozdějším věku máme někdy z první ruky. Všechny chci povzbudit,
aby se nenechali odradit od studia Bible, jenž nám slibuje pravdu zachraňující nás od následků hříchů vlastních i
hříchů cizích.
Věřím, že co se týče mně, nemám patent na pravdu, vím však, kde ji hledat - v Bibli, ve zjeveném Božím slově.
Souvisí to s naším osudem, protože není víra, jako víra. Kdo má pravé bankovky, vyhrává. Dotazujte se Boha a budete žít,
říká starý biblický prorok Amos.
Přátelé, jelikož se občas octnu jakožto zaměstnanec kostela při pohřbu, mohu zaslechnout zprávu o zesnulém - jak žil, co dělal, co ho bavilo a tak. Zprávu dávají dohromady pozůstalí a snaží se jí sestavit tak, aby si ostatní mysleli o zemřelém jen to nejlepší. Občas si ale řeknu, a co spása toho člověka, myslel na záchranu své duše? K čemu mu byly všechny ty krásné zážitky v životě, když zapomněl na to, že bude jednou stát před Bohem něco jako před maturitní komisí? Představte si, že by zprávu o vás psal někdo, kdo by byl vám naprosto nezaujatý a měl by napsat o vás všechno, tj. dobré i zlé a čemu jste věnovali v životě svá srdce. Pak by se to četlo na veřejnosti. Četlo by se to a ačkoliv by si všichni mysleli, že jste po smrti, vy byste u toho čtení byli. Podle Bible všichni jednou budeme postaveni před Boha a otevře se náš život či životopis. Možná mnohým bude líto, že nevzali svůj život více zodpovědně a nekonfrontovali ho s Božím pohledem. Budeme si možná myslet, že naše koníč...
Komentáře
Okomentovat