Nebo má-li nějaká žena deset stříbrných mincí a ztratí jednu z nich, což nerozsvítí lampu, nevymete dům a nehledá pečlivě, dokud ji nenajde? A když ji nalezne, svolá své přítelkyně a sousedky a řekne: ‚Radujte se se mnou, poněvadž jsem nalezla peníz, který jsem ztratila.‘ Pravím vám, právě tak je radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem, který činí pokání.“
Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, již je odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno JK
úterý 31. října 2017
Pokračujeme aneb zachraň se, kdo můžeš
Přátelé, zima je za dveřmi. Doufám, že jste to postřehli a rozumně zareagovali. Já jsem si pořídil novou zimní bundu.
Zima mě nedostane. Když skončí jedno období a začne druhé, člověk si občas uvědomí, že náš čas se posunul kupředu
a délka našich životů se opět o kousek zkrátila. Nejsme tady navěky. Bible nás napomíná, abychom si dali do pořádku
nikoliv zimní oblečení, ale naši duši. Někdy zapomínáme na to, že jsme tady na omezený čas a
pak se může stát, že tomu přestaneme věřit. Najednou pak přijde Zloděj a bude katastrofa. Bůh nabízí člověku,
uzavření "smíru" s Bohem. Člověk obtěžkán hříchy je v podobné situaci, jako když řidič jezdí autem
bez dokladů a netuší, kdy se před ním vynoří policejní hlídka. Dnes člověk může činit přiznání před Bohem,
že je hříšník a může toho litovat. Může prosit Boha o odpuštění hříchů a může uvěřit, že za naše hříchy zaplatil
Ježíš na kříži. Po tomto vyznání či přiznání získáváme "doklad" o zaplacení našich pohledávek. Evangelium tj. příběh
o Ježíši je mocí Boží k záchraně hříšníka, řekl apoštol Pavel. Toť připomínka od Boha,
která se zrovna dostala i k tobě. Pokud jsi to ještě neudělal, uvěř Bohu, uvěř Ježíši Kristu, čiň pokání
a nezahyneš. V Lukáši v 15. kap. můžeme číst tento text:
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat