úterý 25. dubna 2017

Pohádka o vepřících a vepříně aneb uteč, dokud je čas

Přátelé, bylo, nebylo, narodil se vepřík ve vepříně. Měl se dobře. Starali se o něho moc pěkně. Netušil však, že je předurčen na porážku. Nevěděl to. Neměl čas nad tím přemýšlet. Občas sice z venku zaslechl "uteč, dokud je čas", ale... Měl se v chlívku dobře, kam by utíkal. Nastal však den s velkým D, a ten, který se zdál do té doby jeho nejlepším přítelem, se najednou stal jeho úhlavním nepřítelem. Přišel za vepříkem, uděl pic, pic a bylo po vepříkovi. Přátelé, proč takový příběh? Podle Bible se po příchodu na svět brzy nacházíme v podobné situaci vepříka. Začínáme dělat to, co Bible označuje pojmem hřích, a odvěký nepřítel Boží si na nás dělá nároky. Jako řezník. Pomalu, ale jistě nám utahuje smyčku kolem krku. A najednou přichází někdo, kdo nás chce vykoupit a my pak můžeme získat svobodu a život. Říká: "Uteč, zachraň se, následuj mně!". Nový pán je dobrý pán. Miluje nás. Výkupné za nás už zaplatil, určitě znáte příběh Ježíšovy smrti na kříži. Jak utéct řezníkovi z vepřína? Uvěř v Ježíše Krista a jeho vykupitelské dílo, vyznávej své hříchy před Bohem a čiň pokání, vyznej či prohlaš Ježíše Krista jako svého nového Pána - zachránce. Tak nějak vypadá biblické poselství pro každého člověka, čili i pro tebe. Takže příteli, uteč, dokud je čas, jinak bude pic, pic.
Apoštol Pavel napsal v Listech Římanům (2. kap.):
Jeho (Ježíše Krista) ustanovil Bůh, aby svou vlastní smrtí se stal smírnou obětí pro ty, kdo věří.

Žádné komentáře:

Okomentovat