Tak jak? Přibližně stejně.

Přátelé, položil jsem otázku a dostal odpověď. Přemýšleli jste někdy o tom, proč se nám zdá život občas neměnný, přestože se často nacházíme v naprosto odlišných situacích? Asi občas zapomínáme, že změny přicházejí skokově ale my máme falešnou naději, že současný stav nikdy neskončí. Letošní maturanti mají po maturitách. Škola je pryč. Zdálo že možná mnohým, že konec je v nedohlednu, a ejhle, už je to za nimi. Každé období jednou skončí, aby pokračovalo jiné. To jiné je často propojené s tím předchozím. Studenti, kteří na to během studia kašlali, se možná budou muset chystat na podzimní opravky, jiní nyní prožívají čas radosti, veselosti? Bible mluví, že lidstvo bude v budoucnu čelit buď realitě A nebo realitě B. Náš dnešní postoj k životu je klíčový a určí, čemu budeme čelit. V Janově zjevení ve 20. kapitole je klíčová informace, která by nás měla vytrhnout z letargie a přinutit ke změně našich životů. Píše se tam:

Viděl jsem mrtvé, mocné i prosté, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. Ještě jedna kniha byla otevřena, kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých činů zapsaných v těch knihách. Moře vydalo své mrtvé, i smrt a její říše vydaly své mrtvé, a všichni byli souzeni podle svých činů. Pak smrt i její říše byly uvrženy do hořícího jezera. To je druhá smrt: hořící jezero. A kdo nebyl zapsán v knize života, byl uvržen do hořícího jezera.