Občas mi tuto větu někdo vrátí poté, když se svěřím či vyznám tu svoji víru. Vážení, věřím, že Ježíš Kristus za naše hříchy položil život, že byl poslaný Bohem na Zem pro naši záchranu a že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, a taktéž věřím tomu, že tato víra mně jednou postaví před Boha jako spravedlivého, ačkoliv jsem byl ve své podstatě hříšník. Věřím tomu nikoliv proto, abych něčemu věřil, ale protože jsem skálopevně přesvědčen, že toto je hlavním poselstvím Bible a že Bible je Božím zjevením pravdy pravdoucí.
Přátelé, jelikož se občas octnu jakožto zaměstnanec kostela při pohřbu, mohu zaslechnout zprávu o zesnulém - jak žil, co dělal, co ho bavilo a tak. Zprávu dávají dohromady pozůstalí a snaží se jí sestavit tak, aby si ostatní mysleli o zemřelém jen to nejlepší. Občas si ale řeknu, a co spása toho člověka, myslel na záchranu své duše? K čemu mu byly všechny ty krásné zážitky v životě, když zapomněl na to, že bude jednou stát před Bohem něco jako před maturitní komisí? Představte si, že by zprávu o vás psal někdo, kdo by byl vám naprosto nezaujatý a měl by napsat o vás všechno, tj. dobré i zlé a čemu jste věnovali v životě svá srdce. Pak by se to četlo na veřejnosti. Četlo by se to a ačkoliv by si všichni mysleli, že jste po smrti, vy byste u toho čtení byli. Podle Bible všichni jednou budeme postaveni před Boha a otevře se náš život či životopis. Možná mnohým bude líto, že nevzali svůj život více zodpovědně a nekonfrontovali ho s Božím pohledem. Budeme si možná myslet, že naše koníč...
Komentáře
Okomentovat