Přátelé, když způsobíme někomu nějakou škodu, musíme to my nebo někdo za nás uhradit. Když si od někoho vypůjčíme peníze, musíme je my nebo někdo jiný vrátit věřiteli. Dluh nám může věřitel odpustit, ale škoda přijde na jeho vrub. Zaplatil to pak vlastně on. Nějak podobně je to s člověkem a hříchem. Za hřích je trest, proto Izraelci museli za své hříchy obětovat či platit životy zvířat. Pokud by to neučinili, museli by dotyční hříšníci zaplatit za své hříchy vlastním životem. Je to fakt, který platí pro každého člověka. Za hřích musí někdo vždycky zaplatit. Ježíš přišel na Zem jak obětní beránek, aby předem zaplatil, přinesl oběť za naše hříchy. Trest dopadl na něho. Pokud tuto oběť přijmeme, je náš trest přesunut na Ježíše. Naší jedinou naději, jak utéci před následky našich špatností, je Ježíš. Jak to prakticky provést ve svém životě? Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Římanům 10,9
Přátelé, jelikož se občas octnu jakožto zaměstnanec kostela při pohřbu, mohu zaslechnout zprávu o zesnulém - jak žil, co dělal, co ho bavilo a tak. Zprávu dávají dohromady pozůstalí a snaží se jí sestavit tak, aby si ostatní mysleli o zemřelém jen to nejlepší. Občas si ale řeknu, a co spása toho člověka, myslel na záchranu své duše? K čemu mu byly všechny ty krásné zážitky v životě, když zapomněl na to, že bude jednou stát před Bohem něco jako před maturitní komisí? Představte si, že by zprávu o vás psal někdo, kdo by byl vám naprosto nezaujatý a měl by napsat o vás všechno, tj. dobré i zlé a čemu jste věnovali v životě svá srdce. Pak by se to četlo na veřejnosti. Četlo by se to a ačkoliv by si všichni mysleli, že jste po smrti, vy byste u toho čtení byli. Podle Bible všichni jednou budeme postaveni před Boha a otevře se náš život či životopis. Možná mnohým bude líto, že nevzali svůj život více zodpovědně a nekonfrontovali ho s Božím pohledem. Budeme si možná myslet, že naše koníč...
Komentáře
Okomentovat