Přátelé, zdalipak víte, kde se vzala tradice velikonočních beránků? V době několika málo tisíc let před narozením Ježíše nařídil Hospodin svému lidu, aby obětovali krev zvířat za své hříchy. Pokud nějaký Hebrejec či Hebrejka spáchali něco, co Bůh označil jako hřích, museli za to zaplatit svým životem. Mohli se však zachránit tak, že za ně protekla krev někoho jiného, v té době krev beránků a jiných zvířátek. Bible říká, že za hřích musí člověk zaplatit smrtí. V pozdější době, kdy Hebrejci žili v Egyptě a Hospodin poslal na prvorozené anděla smrti, mohli se zachránit jenom ti, jenž zabili beránka a pomazali krví rámy svých vchodových dveří. Anděl smrti se těmto místům pak vyhnul.
Uteklo několik dalších stovek let a k Jordánu přichází Ježíš, Jan Křtitel říká Ho vidí a říká: "Hle Beránek Boží, jenž snímá hříchy světa." Uteče dalších několik desítek let (33 ?) a Ježíš jde na smrt jako beránek, aby prolil
svou krev, abychom my byli zachránění. Vírou v tento skutek děláme něco, jako když Hebrejci natřeli své rámy beránkovou krví. Bez víry není spasení. Mluví se zde o spasení naší dušičky, na kterou si dělá nárok náš odvěký nepřítel. O tom je celá Bible a dějiny izraelského národa a tam je i naše budoucnost. Přátelé, upečte či kupte si čokoládového beránka a přemýšlejte o tom o Velikonocích.
Žádné komentáře:
Okomentovat