Přeskočit na hlavní obsah

Pokrač. 6

dokončení 4. kapitoly, Matoušovo evangelium:
18 Když procházel podél Galilejského moře, uviděl dva bratry, Šimona, zvaného Petr, a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři. 19 Řekl jim: ”Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí.“ 20 Oni hned zanechali sítě a šli za ním. 21 O něco dále uviděl jiné dva bratry, Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jak na lodi se svým otcem Zebedeem spravují sítě; a povolal je. 22 Ihned opustili loď i svého otce a šli za ním.
23 Ježíš chodil po celé Galileji, učil v jejich synagógách, kázal evangelium království Božího  a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu v lidu. 24 Pověst o něm se roznesla po celé Sýrii; přinášeli k němu všechny nemocné, postižené rozličnými neduhy a trápením, posedlé, náměsíčné, ochrnuté, a uzdravoval je. 25 A velké zástupy z Galileje, Desítiměstí, z Jeruzaléma, Judska i ze Zajordání ho následovaly.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

22. týden - do čeho v životě investovat

Přátelé, asi máme každý svou vlastní představu, na které "karty" bychom měli v životě vsadit, abychom jednou nemuseli plakat. Možná se nám někdy snažili poradit lidé kolem, občas každý něco jiného. Kdyby měl pro vás tip samotný Stvořitel Vesmíru, poslechli byste ho? Ježíš má pro nás radu, viz Matoušovo evangelium: A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je (říká Ježíš), bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále. Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a vrhly se na ten dům; ale nepadl, neboť měl základy na skále. Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku. A spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a obořily se na ten dům; a padl, a jeho pád byl veliký. Když Ježíš dokončil tato slova, zástupy žasly nad jeho učením; 29 neboť je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako jejich zákoníci. Nějaký závěr pro nás: Je dobré brát vážně existenci Boha a seznámit se...

O oběti aneb zaplať

Přátelé, když způsobíme někomu nějakou škodu, musíme to my nebo někdo za nás uhradit. Když si od někoho vypůjčíme peníze, musíme je my nebo někdo jiný vrátit věřiteli. Dluh nám může věřitel odpustit, ale škoda přijde na jeho vrub. Zaplatil to pak vlastně on. Nějak podobně je to s člověkem a hříchem. Za hřích je trest, proto Izraelci museli za své hříchy obětovat či platit životy zvířat. Pokud by to neučinili, museli by dotyční hříšníci zaplatit za své hříchy vlastním životem. Je to fakt, který platí pro každého člověka. Za hřích musí někdo vždycky zaplatit. Ježíš přišel na Zem jak obětní beránek, aby předem zaplatil, přinesl oběť za naše hříchy. Trest dopadl na něho. Pokud tuto oběť přijmeme, je náš trest přesunut na Ježíše. Naší jedinou naději, jak utéci před následky našich špatností, je Ježíš. Jak to prakticky provést ve svém životě? Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Římanům 10,9