Přeskočit na hlavní obsah

19 - pokračujeme

Všechny pozdravuji. Omlouvám se, že vás pravděpodobně připravím o pár minut vašeho drahocenného času, ale nemohu si pomoci.

Dnes, v neděli 26.4.2020 jsem zahlédnul na čt24, že za včerejší den zemřel na koronavirus pouze jeden člověk. Tak mě napadlo spočítat, kolik asi v naší zemi s 10,5 mil. obyvatel zemřelo celkem za běžný jeden den. Při průměrném věku 80 let mi vyšlo, že za jeden den v naší republice zemře přibližně 350 lidí. To je dost, viďte? Je to každý den, den za dnem umírá u nás 350 lidí a každý tím bude muset dříve nebo později projít. Bez zásahů vlády by jich bylo určitě více, ale umíráme jenom jednou. Ale... Jaké dopady budou ta vládní opatření mít na půl roku, nebo za rok? Budeme mít např. co jíst? Podle mého jsme pořád v složité situaci a problém jsme nevyřešili, jenom posunuli do budoucnosti. V Bibli je zajímavá klíčová věta:

"Kde Hospodin nestaví, marně se namáhají stavitelé."
Ptali se naši vládní "manažeři" Boha, co je třeba a kde se stala chyba? Asi ne. Boha se skoro nikdo neptá. Jenomže tak se dopředu nepohneme. To slovo z Bible ale neplatí jenom pro naši vládu, platí i pro nás - bez Boha to nepůjde. Ale není to beznadějné, protože s Bohem to půjde. Musíme si ale na Boha udělat čas. Možná to bude chtít přehodnotit náš životní styl. Mimochodem, kolik času denně věnujeme svým zubům? Co byste řekli někomu na argument, že nemá na to čas? Kolik času věnujeme Bohu? Vzít vážně Bibli je podle mého jediné dlouhodobé řešení všech kalamit, které přicházejí na lidstvo a na každého člověka. Každý, kdo tyhle řádky čte, uvidí, buď jsou ta slova pravdivá nebo ne. Zatím ještě nedělejme žádná závěry, stačí, když budeme o tom vážně přemýšlet a sledovat, co nám budou přinášet další dny, třeba nakonec po té Bibli sáhneme a začneme hledat u Boha, jak máme žít. Všechny pozdravuje MK

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Životopis, který se čte na pohřbech

 Přátelé, jelikož se občas octnu jakožto zaměstnanec kostela při pohřbu, mohu zaslechnout zprávu o zesnulém - jak žil, co dělal, co ho bavilo a tak. Zprávu dávají dohromady pozůstalí a snaží se jí sestavit tak, aby si ostatní mysleli o zemřelém jen to nejlepší. Občas si ale řeknu, a co spása toho člověka, myslel na záchranu své duše? K čemu mu byly všechny ty krásné zážitky v životě, když zapomněl na to, že bude jednou stát před Bohem něco jako před maturitní komisí? Představte si, že by zprávu o vás psal někdo, kdo by byl vám naprosto nezaujatý a měl by napsat o vás všechno, tj. dobré i zlé a čemu jste věnovali v životě svá srdce. Pak by se to četlo na veřejnosti. Četlo by se to a ačkoliv by si všichni mysleli, že jste po smrti, vy byste u toho čtení byli. Podle Bible všichni jednou budeme postaveni před Boha a otevře se náš život či životopis. Možná mnohým bude líto, že nevzali svůj život více zodpovědně a nekonfrontovali ho s Božím pohledem. Budeme si možná myslet, že naše koníč...

Moje novoroční předsevzetí

 Přátelé, na počátku nového roku někdy přemýšlím nad starým. Udělal jsem všechno to, co jsem mohl udělat? Využil jsem smysluplně ten čas, který mi byl dán nebo jsem věnoval svou pozornost hloupostem, které mě připravily o věci, který bych jinak mohl získat, kdybych ...? Abychom něco mohli získat, je třeba se pro to rozhodnout a pak tomu věnovat svůj drahý čas. Může to být třeba výuka cizího jazyka. Bez rozhodnutí to nejde a bez sebedisciplíny jakbysmet. Kdysi mi povídala jedna známá, že jeli na výlet na jednu horu (Lysou horu) ale že tam nedošli, protože ji nenašli. Nenašli jí proto, že během cesty ztratili zájem se na tu horu dostat. Přestali chtít. Co byste chtěli se sebou letos udělat vy? Co byste chtěli získat? Je dobré si to občas ujasnit, jinak promrháme čas blbostmi. Můj letošní cíl cíl je myslet často na jeden biblický verš a to "Hledej blaho v Hospodinu a dá ti vše, oč požádá tvé srdce". Věřím tomu, že je to rada dobrá a je od Boha. Bůh vlastně říká - dělej tohle a j...