Přátelé, byl jednou jeden majitel domku a měl se moc dobře. Jelikož byl zemědělec, měl vedle chalupy stodolu a uskladněné mokré seno. Mokré seno má
jednu zajímavou vlastnost, a to, že za nějaký čas se zapaří a začne hořet. Měl dobrého souseda, které mu to chtěl vysvětlit. Majitel však neměl na něho ani vteřinku. Víte, jak by ten příběh skončil, kdyby byl skutečný a nikoliv vymýšlený?
Podle mého většina lidí se nachází v podobné situaci jako zmiňovaný majitel stodoly: Nechtějí poznat skutečnou realitu svého života. Přemýšlení je unavuje a navíc mají hodně různých starostí. Realitou je však skutečnost, že každý sklízí či bude sklízet to, co zasel. Jsme v "dluzích" až po uši a netušíme, že Bůh bude ten, komu se jednou budeme zodpovídat za náš celý život. Jak? Co? Zač? To nikoho moc nezajímá, ačkoliv v Bibli nám Bůh zjevuje potřebné fakta a dokonce nám nabízí odpuštění našich hříchů. Ještě dnes máme šanci, aby nám dluhy uhradil, ale nemáte na to čas. Ale přijde okamžik, že my sice čas budeme mít, ale Bůh řekne: "Nikdy jste mne neznali, ani já vás neznám." Bude to kruté procitnutí z naší nevědomosti.
Přátelé, jelikož se občas octnu jakožto zaměstnanec kostela při pohřbu, mohu zaslechnout zprávu o zesnulém - jak žil, co dělal, co ho bavilo a tak. Zprávu dávají dohromady pozůstalí a snaží se jí sestavit tak, aby si ostatní mysleli o zemřelém jen to nejlepší. Občas si ale řeknu, a co spása toho člověka, myslel na záchranu své duše? K čemu mu byly všechny ty krásné zážitky v životě, když zapomněl na to, že bude jednou stát před Bohem něco jako před maturitní komisí? Představte si, že by zprávu o vás psal někdo, kdo by byl vám naprosto nezaujatý a měl by napsat o vás všechno, tj. dobré i zlé a čemu jste věnovali v životě svá srdce. Pak by se to četlo na veřejnosti. Četlo by se to a ačkoliv by si všichni mysleli, že jste po smrti, vy byste u toho čtení byli. Podle Bible všichni jednou budeme postaveni před Boha a otevře se náš život či životopis. Možná mnohým bude líto, že nevzali svůj život více zodpovědně a nekonfrontovali ho s Božím pohledem. Budeme si možná myslet, že naše koníč...
Komentáře
Okomentovat