"Chceme znát naši skutečnou realitu nebo nechceme?

Přátelé, byl jednou jeden majitel domku a měl se moc dobře. Jelikož byl zemědělec, měl vedle chalupy stodolu a uskladněné mokré seno. Mokré seno má jednu zajímavou vlastnost, a to, že za nějaký čas se zapaří a začne hořet. Měl dobrého souseda, které mu to chtěl vysvětlit. Majitel však neměl na něho ani vteřinku. Víte, jak by ten příběh skončil, kdyby byl skutečný a nikoliv vymýšlený? Podle mého většina lidí se nachází v podobné situaci jako zmiňovaný majitel stodoly: Nechtějí poznat skutečnou realitu svého života. Přemýšlení je unavuje a navíc mají hodně různých starostí. Realitou je však skutečnost, že každý sklízí či bude sklízet to, co zasel. Jsme v "dluzích" až po uši a netušíme, že Bůh bude ten, komu se jednou budeme zodpovídat za náš celý život. Jak? Co? Zač? To nikoho moc nezajímá, ačkoliv v Bibli nám Bůh zjevuje potřebné fakta a dokonce nám nabízí odpuštění našich hříchů. Ještě dnes máme šanci, aby nám dluhy uhradil, ale nemáte na to čas. Ale přijde okamžik, že my sice čas budeme mít, ale Bůh řekne: "Nikdy jste mne neznali, ani já vás neznám." Bude to kruté procitnutí z naší nevědomosti.