Trochu jsme diskutovali, až jsme se dostali k tématu, čemu věříme. Lukáš věří v evoluci, já zase v myšlenku na počátku. "Koukni na všechny ty zvířata kolem, vždyť ta podobnost s člověkem křičí, že člověk má mezi zvířaty předky." Já mu na to říkám: "podobnost není důkaz, protože to bychom pak mohli říci, že traktor má předky mezi osobními auty, jelikož jsou si podobní." Přátelé, každá trochu složitější struktura hmoty má za sebou myšlenku. Nakonec i ta hromada písku nevznikne sama od sebe pouze působením přírodních sil. Působením přírodních sil se hromada akorát rozpadne. Příroda způsobuje rozklad, nepořádek, myšlenka naopak život a řád.
Přátelé, jelikož se občas octnu jakožto zaměstnanec kostela při pohřbu, mohu zaslechnout zprávu o zesnulém - jak žil, co dělal, co ho bavilo a tak. Zprávu dávají dohromady pozůstalí a snaží se jí sestavit tak, aby si ostatní mysleli o zemřelém jen to nejlepší. Občas si ale řeknu, a co spása toho člověka, myslel na záchranu své duše? K čemu mu byly všechny ty krásné zážitky v životě, když zapomněl na to, že bude jednou stát před Bohem něco jako před maturitní komisí? Představte si, že by zprávu o vás psal někdo, kdo by byl vám naprosto nezaujatý a měl by napsat o vás všechno, tj. dobré i zlé a čemu jste věnovali v životě svá srdce. Pak by se to četlo na veřejnosti. Četlo by se to a ačkoliv by si všichni mysleli, že jste po smrti, vy byste u toho čtení byli. Podle Bible všichni jednou budeme postaveni před Boha a otevře se náš život či životopis. Možná mnohým bude líto, že nevzali svůj život více zodpovědně a nekonfrontovali ho s Božím pohledem. Budeme si možná myslet, že naše koníč...
Komentáře
Okomentovat