Přátelé, nedávno povídal jeden chytrý a moudrý starší pán, že pokud člověk chce zůstat zdravý i v pokročilejším věku, musí každý den nachodit 5-6 km pěšky. Takhle to nějak v životě funguje: Jestli něco chceš, pak musíš něco udělat. Chceš umět anglicky? Musíš se pustit do výuky.
Bible říká, že každý člověk, jenž nechce v budoucích časech skončit ve velké beznaději a po smrti v místě označovaném biblickým peklem, musí: Uvěřit, že není z opice či jiného zvířete ale že za prvním člověkem je Hospodin, že Ježíš Kristus skutečně nejenže chodil po Zemi, ale i umřel za hříšníky a po 3 dnech vstal z mrtvých a musí se vydat po jiných životních cestách, o kterých mluví Ježíš ve 4 evangeliích. Musí přestat ignorovat Boha a Boží slovo a musí začít ignorovat své často zkažené touhy. Takže: Chceš-li? Pak musíš...
Přátelé, jelikož se občas octnu jakožto zaměstnanec kostela při pohřbu, mohu zaslechnout zprávu o zesnulém - jak žil, co dělal, co ho bavilo a tak. Zprávu dávají dohromady pozůstalí a snaží se jí sestavit tak, aby si ostatní mysleli o zemřelém jen to nejlepší. Občas si ale řeknu, a co spása toho člověka, myslel na záchranu své duše? K čemu mu byly všechny ty krásné zážitky v životě, když zapomněl na to, že bude jednou stát před Bohem něco jako před maturitní komisí? Představte si, že by zprávu o vás psal někdo, kdo by byl vám naprosto nezaujatý a měl by napsat o vás všechno, tj. dobré i zlé a čemu jste věnovali v životě svá srdce. Pak by se to četlo na veřejnosti. Četlo by se to a ačkoliv by si všichni mysleli, že jste po smrti, vy byste u toho čtení byli. Podle Bible všichni jednou budeme postaveni před Boha a otevře se náš život či životopis. Možná mnohým bude líto, že nevzali svůj život více zodpovědně a nekonfrontovali ho s Božím pohledem. Budeme si možná myslet, že naše koníč...
Komentáře
Okomentovat