Přátelé, už jste někdy někoho žádali o odpuštění? Znáte to, člověk není bezchybný tvor a občas se může proti někomu nějak provinit - třeba škaredým slovem nebo tím, že mu nějak ublížil buď vědomě či nevědomě. Pokud nám poté dotyčný odpustil, spadl nám ze srdce kámen. Nějak to souvisí se svědomím. Bibli říká, že naše hříchy jsou kameny, jenž stahují naše duchovní srdce do bažin. Potřebujeme poprosit o odpuštění ty, proti nimž jsme se provinili, pak se stane naše srdéčko opět svobodným. Moc se proviňujeme vůči Bohu, když popíráme jeho existenci. Představte si, že byste otci řekli, že nevěříte, že je vaším otcem. Pokud jste vedle jak ta jedle, pak jak by se cítil? V Markově evangeliu je část:
"Kdo uvěří a přijme křest, bude zachráněn, kdo však neuvěří, bude odsouzen."
Je to klíčová část pro naši další budoucnost - naším tvůrcem (ten, jenž člověka vymyslel) je Hospodin, rodiče jsou jenom určitým nástrojem našeho příchodu na Zem. Nebo myslíte, že rodiče dříve než přistoupili k "dílu", měli představu, jakého člověka přivedou na Zem a co mají dělat, abychom měli např. 2 oči a nikoliv 3?
Žádné komentáře:
Okomentovat