Asi všem čtenářům tohoto blogu je znám příběh N. Wintona, jenž zachránil od jisté smrti přes 600 židovských dětí. Stalo se v roce 1939 těsně před vypuknutím II. světové války, kdy Hitler a jeho příznivci toužili z velké nenávisti zavraždit každého Žida včetně dětí. Stalo se v Praze.
Kdybychom v té době potkali sira Wintona a položili mu otázku, po čem v životě touží, možná by řekl, že chce zachránit pokud možno čím nejvíc židovských dětí (těm hrozila smrt, českým nikoliv). Pokud si člověk prostuduje dobře Nový zákon, dojde k závěru, že Ježíš a jeho učedníci včetně Pavla a další nám zanechali podobný vzkaz - všem lidem hrozí velké nebezpečí související s zkažeností lidského srdce a jedinou naší naději je nikoliv nastoupit do vlaku, ale získat víru, že Ježíš skutečně položil za lidský druh život.
Kdo vyznává jméno Ježíš, bude zachráněn, říká Bible. Zdá se to neuvěřitelně jednoduché, ale je za tím urputný duchovní zápas na život a na smrt. Jako křesťané bychom měli mít podobnou touhu srdce jako sir Winton - podílet se na záchraně lidských dušiček.
V Matouši 13. kap. můžeme číst:
Tak bude i při skonání věku: vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů.“
Žádné komentáře:
Okomentovat