Přátelé, často přemýšlím o tom, v jaké těžké morální devastaci se nachází naše společnost. Týká se to skoro všech, od těch nejvyšších politických osob až po ty nejobyčenější lidičky. Výjimky potvrzují pravidlo. Špatné či vadné myšlení přinese destruktivní výsledky, o tom asi nikdo nepochybuje. Kolem nás je obrovské množství nejrůznějšího lidského trápení a málokdo hledá odpověď, proč. Podle mého je odpověď velmi jednoduchá: Představte si, že od zítřka většina řidičů bude totálně ignorovat veškeré předpisy silničního provozu. Co myslíte, jak to bude na silnicích? Jak to bude vypadat za nějaký kratší či delší čas? V našem státě většina ignoruje toho, kdo stanovil pravidla hry pro lidské pokolení. Málokdo čte Bibli, málokdo se dotazuje Boha, jak má žít. Za tuto rebelii však člověk dříve nebo později bude muset těžce zaplatit. Je to obecný mechanismus lidského života. Když nebudeme několik dní jíst, budeme muset těžce zaplatit svým zdravím - není to žádné strašení, je to biologie. Bůh nám zanechal nejenom dobré rady pro naše životy, ale tady nám otevřel určitý komunikační kanál mezi NIM a námi. Tím kanálem se stal Ježíš Kristus. Jsem přesvědčen o tom, že každý přiměřeně zdravý člověk je schopen "navázat" s Bohem určitý druh SPOJENÍ, tajemství spočívá v tom, že se pokusíme volat k Ježíši Kristu jako ke skutečné duchovní bytosti s minimálním pochybováním. Zbytek už udělá Bůh. Hledejme Boha, dokud je čas. Pokud to s námi nějak nechce pohnout, zajděme si někdy na návštěvu do nemocnice, možná pocítíme pud sebezáchovy a objeví se chuť či touha poznat skutečného Boha.
Přátelé, jelikož se občas octnu jakožto zaměstnanec kostela při pohřbu, mohu zaslechnout zprávu o zesnulém - jak žil, co dělal, co ho bavilo a tak. Zprávu dávají dohromady pozůstalí a snaží se jí sestavit tak, aby si ostatní mysleli o zemřelém jen to nejlepší. Občas si ale řeknu, a co spása toho člověka, myslel na záchranu své duše? K čemu mu byly všechny ty krásné zážitky v životě, když zapomněl na to, že bude jednou stát před Bohem něco jako před maturitní komisí? Představte si, že by zprávu o vás psal někdo, kdo by byl vám naprosto nezaujatý a měl by napsat o vás všechno, tj. dobré i zlé a čemu jste věnovali v životě svá srdce. Pak by se to četlo na veřejnosti. Četlo by se to a ačkoliv by si všichni mysleli, že jste po smrti, vy byste u toho čtení byli. Podle Bible všichni jednou budeme postaveni před Boha a otevře se náš život či životopis. Možná mnohým bude líto, že nevzali svůj život více zodpovědně a nekonfrontovali ho s Božím pohledem. Budeme si možná myslet, že naše koníč...
Komentáře
Okomentovat