Matthew 3
1 V oněch dnech přichází Jan Křtitel, hlásající v judské pustině:
2 "Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království Nebes."
3 To je ten, o němž bylo řečeno skrze proroka Izaiáše: `Hlas volajícího v pustině: Připravte Pánovu cestu, vyrovnávejte jeho stezky!´
4 Sám Jan pak měl na sobě oděv z velbloudí srsti a kožený pás kolem boků a jeho potravou byly kobylky a med divokých včel.
5 Tehdy vycházel k němu Jeruzalém a celá Judea i celé okolí Jordánu
6 a dávali se od něho křtít v řece Jordánu, vyznávajíce své hříchy.
7 Když však uviděl mnohé z farizeů a saduceů, jak přicházejí ke křtu, řekl jim: "Plemeno zmijí! Kdo vám ukázal, jak utéci před nadcházejícím hněvem?
8 Vydejte tedy ovoce svědčící o pokání.
9 A nedomnívejte se, že si můžete říkat: `Náš otec je Abraham.´ Neboť vám pravím, že Bůh může Abrahamovi vzbudit děti z těchto kamenů.
10 Sekera je již přiložena ke kořeni stromů; každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně.
11 Já vás křtím ve vodě k pokání; ale ten, který přichází za mnou, je silnější než já; jemu nejsem hoden ani nosit sandály. On vás bude křtít v Duchu Svatém a v ohni.
12 V jeho ruce je lopata; pročistí svůj mlat a shromáždí svou pšenici do sýpky, ale plevy bude pálit neuhasitelným ohněm."
13 Tehdy přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby byl od něho pokřtěn.
14 Ale Jan mu velmi bránil a říkal: "Já potřebuji být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke mně?"
15 Ježíš mu odpověděl: "Nech to nyní; neboť tak je třeba, abychom naplnili všechnu spravedlnost." On ho tedy nechal.
16 Když byl Ježíš pokřtěn, vystoupil hned z vody. A hle, otevřela se mu nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něj.
17 A hle, ozval se hlas z nebes, který říkal: "Toto je můj Syn, Milovaný, v němž jsem nalezl zalíbení."
Přátelé, jelikož se občas octnu jakožto zaměstnanec kostela při pohřbu, mohu zaslechnout zprávu o zesnulém - jak žil, co dělal, co ho bavilo a tak. Zprávu dávají dohromady pozůstalí a snaží se jí sestavit tak, aby si ostatní mysleli o zemřelém jen to nejlepší. Občas si ale řeknu, a co spása toho člověka, myslel na záchranu své duše? K čemu mu byly všechny ty krásné zážitky v životě, když zapomněl na to, že bude jednou stát před Bohem něco jako před maturitní komisí? Představte si, že by zprávu o vás psal někdo, kdo by byl vám naprosto nezaujatý a měl by napsat o vás všechno, tj. dobré i zlé a čemu jste věnovali v životě svá srdce. Pak by se to četlo na veřejnosti. Četlo by se to a ačkoliv by si všichni mysleli, že jste po smrti, vy byste u toho čtení byli. Podle Bible všichni jednou budeme postaveni před Boha a otevře se náš život či životopis. Možná mnohým bude líto, že nevzali svůj život více zodpovědně a nekonfrontovali ho s Božím pohledem. Budeme si možná myslet, že naše koníč...
Komentáře
Okomentovat