Přátelé, používáte zrcadlo? Asi ano, viďte! Zrcadlo nám ukáže náš vnější zjev, může se nám totiž stát, že si třeba nasadíme na hlavu čepici nakřivo a pak se staneme terčem posměchu pro své okolí. Přemýšleli jste ale někdy o tom, že i naše srdce (to duchovní) potřebuje zrcadlo? Kdo nám ukáže, že máme své srdce nakřivo? Kde je norma, kdy je srdce v pořádku a kdy nakřivo? Tím zrcadlem může být Bible, jenž nám nastavuje zrcadlo, ale také náš charakterní přítel, který má odvahu říci nám, jací jsme. Pokud totiž nebudeme zkoumat sami sebe a nebudeme ho porovnávat s Boží normou, dříve nebo později dojdeme k újmě. Neznat Boží normy pro naše chování případně znát ale ignorovat je počátek lidských tragédií. Tak co, znáte svvoje srdce? A odpovídá Boží normě?
Přátelé, jelikož se občas octnu jakožto zaměstnanec kostela při pohřbu, mohu zaslechnout zprávu o zesnulém - jak žil, co dělal, co ho bavilo a tak. Zprávu dávají dohromady pozůstalí a snaží se jí sestavit tak, aby si ostatní mysleli o zemřelém jen to nejlepší. Občas si ale řeknu, a co spása toho člověka, myslel na záchranu své duše? K čemu mu byly všechny ty krásné zážitky v životě, když zapomněl na to, že bude jednou stát před Bohem něco jako před maturitní komisí? Představte si, že by zprávu o vás psal někdo, kdo by byl vám naprosto nezaujatý a měl by napsat o vás všechno, tj. dobré i zlé a čemu jste věnovali v životě svá srdce. Pak by se to četlo na veřejnosti. Četlo by se to a ačkoliv by si všichni mysleli, že jste po smrti, vy byste u toho čtení byli. Podle Bible všichni jednou budeme postaveni před Boha a otevře se náš život či životopis. Možná mnohým bude líto, že nevzali svůj život více zodpovědně a nekonfrontovali ho s Božím pohledem. Budeme si možná myslet, že naše koníč...
Komentáře
Okomentovat