Přátelé, dneska jsem narazil na KNOW-HOW, co má člověk dělat, když má trápení. Ježíš nám dává odpověď v Lukáši, v 11. kap. Není to moc složité a přitom to vyžaduje skoro nadlidský výkon: Máme poprosit. Že na tom nic není? To si asi myslíte proto, že zatím nevíte, koho máme poprosit: Boha. Proč to vyžaduje nadlidský výkon? Protože musíme uvěřit tomu, že Bůh skutečně JE a musíme se před ním pokořit. Každá prosba totiž vyžaduje určité pokoření. Pro pyšného člověka je to příliš vysoká laťka. A tady jsou ta Ježíšova slova:
Řekl jim (Ježíš): ”Někdo z vás bude mít přítele, půjde k němu o půlnoci a řekne mu: ‚Příteli, půjč mi tři chleby, protože právě teď ke mně přišel přítel, který je na cestách, a já mu nemám co dát.‘ On mu zevnitř odpoví: ‚Neobtěžuj mne! Dveře jsou již zavřeny a děti jsou se mnou na lůžku. Nebudu přece vstávat, abych ti to dal.‘ Pravím vám, i když nevstane a nevyhoví mu, ač je jeho přítel, vstane pro jeho neodbytnost a dá mu vše, co potřebuje. A tak vám pravím: Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno. Což je mezi vámi otec, který by dal svému synu hada, když ho prosí o rybu? Nebo by mu dal štíra, když ho prosí o vejce? Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí!“
Komentáře
Okomentovat