Přátelé, občas v zápalu boje nějak zapomínáme, že přijde čas a možná už zrovna nastal, kdy budeme sklízet to, co jsme zaseli. Kolem nás je mnoho životních příběhů, které bychom nepřáli ani nepříteli. Bible nás varuje, že máme hledat Boží vůli, dokud máme zdraví a sílu. V Bibli - příběhu Božího jednání s nejen izraelským národem a příběhu Božího syna Ježíše Krista máme vážné věci, jenž nám jsou kladeny na srdce. Jejich ignorováním si připravujeme těžké Boží soudy, jenž jsou před námi. Je to podobné, jako když chodíme roky školy a neděláme to, co je třeba. Pak přichází Boží soud v podobě maturitní či jiné zkoušky. Před Božím soudem (či vlastním "osudem") neutečeme. Lidé zapomínají, že Boží soudy jsou vlastně dva - jedním zrovna procházíme či budeme procházet v blízké budoucnosti a druhý pak v době, kdy se naše JÁ oddělí od pozemského těla. Naší jedinou nadějí je, že budeme znát dobře Boží slovo a budeme dělat to, co nám Bůh klade na srdce. Jinak se řítíme do vlastní zkázy pokud už se tak nestalo.
Přátelé, asi máme každý svou vlastní představu, na které "karty" bychom měli v životě vsadit, abychom jednou nemuseli plakat. Možná se nám někdy snažili poradit lidé kolem, občas každý něco jiného. Kdyby měl pro vás tip samotný Stvořitel Vesmíru, poslechli byste ho? Ježíš má pro nás radu, viz Matoušovo evangelium: A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je (říká Ježíš), bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále. Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a vrhly se na ten dům; ale nepadl, neboť měl základy na skále. Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku. A spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a obořily se na ten dům; a padl, a jeho pád byl veliký. Když Ježíš dokončil tato slova, zástupy žasly nad jeho učením; 29 neboť je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako jejich zákoníci. Nějaký závěr pro nás: Je dobré brát vážně existenci Boha a seznámit se...
Komentáře
Okomentovat