Přátelé, občas v zápalu boje nějak zapomínáme, že přijde čas a možná už zrovna nastal, kdy budeme sklízet to, co jsme zaseli. Kolem nás je mnoho životních příběhů, které bychom nepřáli ani nepříteli. Bible nás varuje, že máme hledat Boží vůli, dokud máme zdraví a sílu. V Bibli - příběhu Božího jednání s nejen izraelským národem a příběhu Božího syna Ježíše Krista máme vážné věci, jenž nám jsou kladeny na srdce. Jejich ignorováním si připravujeme těžké Boží soudy, jenž jsou před námi. Je to podobné, jako když chodíme roky školy a neděláme to, co je třeba. Pak přichází Boží soud v podobě maturitní či jiné zkoušky. Před Božím soudem (či vlastním "osudem") neutečeme. Lidé zapomínají, že Boží soudy jsou vlastně dva - jedním zrovna procházíme či budeme procházet v blízké budoucnosti a druhý pak v době, kdy se naše JÁ oddělí od pozemského těla. Naší jedinou nadějí je, že budeme znát dobře Boží slovo a budeme dělat to, co nám Bůh klade na srdce. Jinak se řítíme do vlastní zkázy pokud už se tak nestalo.
Přátelé, jelikož se občas octnu jakožto zaměstnanec kostela při pohřbu, mohu zaslechnout zprávu o zesnulém - jak žil, co dělal, co ho bavilo a tak. Zprávu dávají dohromady pozůstalí a snaží se jí sestavit tak, aby si ostatní mysleli o zemřelém jen to nejlepší. Občas si ale řeknu, a co spása toho člověka, myslel na záchranu své duše? K čemu mu byly všechny ty krásné zážitky v životě, když zapomněl na to, že bude jednou stát před Bohem něco jako před maturitní komisí? Představte si, že by zprávu o vás psal někdo, kdo by byl vám naprosto nezaujatý a měl by napsat o vás všechno, tj. dobré i zlé a čemu jste věnovali v životě svá srdce. Pak by se to četlo na veřejnosti. Četlo by se to a ačkoliv by si všichni mysleli, že jste po smrti, vy byste u toho čtení byli. Podle Bible všichni jednou budeme postaveni před Boha a otevře se náš život či životopis. Možná mnohým bude líto, že nevzali svůj život více zodpovědně a nekonfrontovali ho s Božím pohledem. Budeme si možná myslet, že naše koníč...
Komentáře
Okomentovat