Přátelé, před nějakým časem jsem slyšel zajímavý životní příběh. Byl jeden americký voják, který po skončení
války odešel do civilu. Při odchodu dostal od velitelství americké armády dopis na rozloučenou. Pro něho
odchodem z armády začal trpký životní příběh, protože se mu nepodařilo zapojit do normálního života.
Žil mnoho let
na ulici jako člověk ztracený a bez naděje. Po čase se dal s ním do řečí cizí člověk, který
si nechal vyprávět jeho životní příběh. Dostali se až bodu, kdy mu bývalý voják prozradil, že dostal na konci
své vojenské existence dopis, který nikdy neotevřel. Bývalý voják nosil neotevřený dopis
u sebe jako vzácnou relikvii.
Na naléhání cizince se dopis po mnoha létech otevřel. Nestačili se divit obsahu. Armáda se v něm zaručila,
že bude vojákovi po předložení dopisu na určitém úřadu vyplacena pravidelně každý měsíc až do smrti životní renta.
Jak příběh pokračoval? Věci se pohnuly, voják uplatnil svůj nárok a je tma se obrátila ve světlo.
Přátelé, proč ten příběh? Velká část světa žije v beznaději a zoufalství. Říkají, že kdyby byl Bůh, pak by to tak nenechal.
Jenomže Bůh nám zanechal dopis o doživotní rentě, který je možno uplatnit. Tím dopisem je
Boží slovo či biblický příběh, který máme možná doma založený mezi ostatními knihami. Uvnitř je napsané,
že člověk může získat "doživotní rentu", když slovu uvěří a bude ho aplikovat do vlastního života.
Apoštol Pavel řekl, že Evangelium je Boží nástroj k naší záchraně. Nějak to souvisí s pravdou, kterou
neznáme a proto žijeme ve tmě. Zrovna od neděle 15.7.2018 probíhá ve Smilovicích křesťanský týden sledovatelný
v přímém přenosu na www.xcamp.cz. Bude se tam odkrývat slovo, jenž je světlo pro náš život. Dnes je den, kdy ho můžeš otevřít,
uděláš to? Chceš poznat
a setkat s Bohem, který má pro člověka velké věci? Zkus to a běž po tom.
Pěkný týden přeje M.
Přátelé, jelikož se občas octnu jakožto zaměstnanec kostela při pohřbu, mohu zaslechnout zprávu o zesnulém - jak žil, co dělal, co ho bavilo a tak. Zprávu dávají dohromady pozůstalí a snaží se jí sestavit tak, aby si ostatní mysleli o zemřelém jen to nejlepší. Občas si ale řeknu, a co spása toho člověka, myslel na záchranu své duše? K čemu mu byly všechny ty krásné zážitky v životě, když zapomněl na to, že bude jednou stát před Bohem něco jako před maturitní komisí? Představte si, že by zprávu o vás psal někdo, kdo by byl vám naprosto nezaujatý a měl by napsat o vás všechno, tj. dobré i zlé a čemu jste věnovali v životě svá srdce. Pak by se to četlo na veřejnosti. Četlo by se to a ačkoliv by si všichni mysleli, že jste po smrti, vy byste u toho čtení byli. Podle Bible všichni jednou budeme postaveni před Boha a otevře se náš život či životopis. Možná mnohým bude líto, že nevzali svůj život více zodpovědně a nekonfrontovali ho s Božím pohledem. Budeme si možná myslet, že naše koníč...
Komentáře
Okomentovat