Přátelé, zrovna jsem slyšel zajímavý postřeh jednoho staršího člověka, který jako dítě
chodil do kostela coby ministrant. Jejich katecheta byl na ně moc tvrdý,
což způsobilo, že dotyčný věc víry vypudil ze svého života.
Je to velká tragégie pro obě strany, když ten, který by měl ostatní vést k Bohu
a Ježíši Kristu, způsobí pravý opak. Podobných případů je asi hodně. Přesto
všechno bychom měli my jako křesťané připomínat ostatním, že pointou křesťanské
víry je to, že Bůh nám nabízí odpuštění hříchů a čeká na náš souhlas, tj. naši víru,
že výkupné bylo zaplaceno Ježíšovou obětí na kříži. Bůh nabízí člověku MILOST,
bez našeho ANO není možná záchrana. Křesťanská víra nabízí člověku mimo setkávání se
s živým Bohem zrušení prokletí, která nad námi visí a která jsou způsobena lidskou špatností.
Někdy naše představa špatnosti je někde jinde než to, co si o tom myslí Bůh, který nám to zjevil v Bibli.
Přátelé, jelikož se občas octnu jakožto zaměstnanec kostela při pohřbu, mohu zaslechnout zprávu o zesnulém - jak žil, co dělal, co ho bavilo a tak. Zprávu dávají dohromady pozůstalí a snaží se jí sestavit tak, aby si ostatní mysleli o zemřelém jen to nejlepší. Občas si ale řeknu, a co spása toho člověka, myslel na záchranu své duše? K čemu mu byly všechny ty krásné zážitky v životě, když zapomněl na to, že bude jednou stát před Bohem něco jako před maturitní komisí? Představte si, že by zprávu o vás psal někdo, kdo by byl vám naprosto nezaujatý a měl by napsat o vás všechno, tj. dobré i zlé a čemu jste věnovali v životě svá srdce. Pak by se to četlo na veřejnosti. Četlo by se to a ačkoliv by si všichni mysleli, že jste po smrti, vy byste u toho čtení byli. Podle Bible všichni jednou budeme postaveni před Boha a otevře se náš život či životopis. Možná mnohým bude líto, že nevzali svůj život více zodpovědně a nekonfrontovali ho s Božím pohledem. Budeme si možná myslet, že naše koníč...
Komentáře
Okomentovat