Přeskočit na hlavní obsah

Markovo evangelium, 2. kap.

Marek 2
1 Když se po několika dnech vrátil do Kafarnaum, proslechlo se, že je doma.
2 Sešlo se tolik lidí, že už ani přede dveřmi nebylo k hnutí. A mluvil k nim.
3 Tu k němu přišli s ochrnutým; čtyři ho nesli.
4 Protože se pro zástup nemohli k němu dostat, odkryli střechu tam, kde byl Ježíš, prorazili otvor a spustili dolů nosítka, na kterých ochrnutý ležel.
5 Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: "Synu, odpouštějí se ti hříchy."
6 Seděli tam někteří ze zákoníků a v duchu uvažovali:
7 "Co to ten člověk říká? Rouhá se! Kdo jiný může odpouštět hříchy než Bůh?"
8 Ježíš hned svým duchem poznal, o čem přemýšlejí, a řekl jim: "Jak to, že tak uvažujete?
9 Je snadnější říci ochrnutému: `Odpouštějí se ti hříchy,´ anebo říci: `Vstaň, vezmi své lože a choď?´
10 Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy" - řekne ochrnutému:
11 "Pravím ti, vstaň, vezmi své lože a jdi domů!"
12 On vstal, vzal hned své lože a vyšel před očima všech, takže všichni žasli a chválili Boha: "Něco takového jsme ještě nikdy neviděli."
13 Vyšel opět k moři. Všechen lid k němu přicházel a on je učil.
14 A když šel dál, viděl Leviho, syna Alfeova, jak sedí v celnici, a řekl mu: "Pojď za mnou." On vstal a šel za ním.
15 Když byl u stolu v jeho domě, stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky mnoho celníků a jiných hříšníků; bylo jich totiž mnoho mezi těmi, kteří ho následovali.
16 Když zákoníci z farizejské strany viděli, že jí s hříšníky a celníky, říkali jeho učedníkům: "Jak to, že jí s celníky a hříšníky?"
17 Ježíš to uslyšel a řekl jim: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky."
18 Učedníci Janovi a farizeové se postili. Přišli k němu a ptali se: "Jak to, že se učedníci Janovi a učedníci farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?"
19 Ježíš jim řekl: "Mohou se hosté na svatbě postit, když je ženich s nimi? Pokud mají ženicha mezi sebou, nemohou se postit.
20 Přijdou však dny, kdy od nich ženich bude vzat; potom, v ten den, se budou postit.
21 Nikdo nepřišívá záplatu z neseprané látky na starý šat, jinak se ten přišitý kus vytrhne, nové od starého, a díra bude ještě větší.
22 A nikdo nedává mladé víno do starých měchů, jinak víno roztrhne měchy a měchy i víno přijdou nazmar. Nové víno do nových měchů!"
23 Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou mnout zrní z klasů.
24 Farizeové mu řekli: "Jak to, že dělají v sobotu, co se nesmí!"
25 Odpověděl jim: "Nikdy jste nečetli, co udělal David, když měl hlad a neměl co jíst, on i ti, kdo byli s ním?
26 Jak za velekněze Abiatara vešel do domu Božího a jedl posvátné chleby, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i těm, kdo ho provázeli?"
27 A řekl jim: "Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu.
28 Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou."

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Životopis, který se čte na pohřbech

 Přátelé, jelikož se občas octnu jakožto zaměstnanec kostela při pohřbu, mohu zaslechnout zprávu o zesnulém - jak žil, co dělal, co ho bavilo a tak. Zprávu dávají dohromady pozůstalí a snaží se jí sestavit tak, aby si ostatní mysleli o zemřelém jen to nejlepší. Občas si ale řeknu, a co spása toho člověka, myslel na záchranu své duše? K čemu mu byly všechny ty krásné zážitky v životě, když zapomněl na to, že bude jednou stát před Bohem něco jako před maturitní komisí? Představte si, že by zprávu o vás psal někdo, kdo by byl vám naprosto nezaujatý a měl by napsat o vás všechno, tj. dobré i zlé a čemu jste věnovali v životě svá srdce. Pak by se to četlo na veřejnosti. Četlo by se to a ačkoliv by si všichni mysleli, že jste po smrti, vy byste u toho čtení byli. Podle Bible všichni jednou budeme postaveni před Boha a otevře se náš život či životopis. Možná mnohým bude líto, že nevzali svůj život více zodpovědně a nekonfrontovali ho s Božím pohledem. Budeme si možná myslet, že naše koníč...

Moje novoroční předsevzetí

 Přátelé, na počátku nového roku někdy přemýšlím nad starým. Udělal jsem všechno to, co jsem mohl udělat? Využil jsem smysluplně ten čas, který mi byl dán nebo jsem věnoval svou pozornost hloupostem, které mě připravily o věci, který bych jinak mohl získat, kdybych ...? Abychom něco mohli získat, je třeba se pro to rozhodnout a pak tomu věnovat svůj drahý čas. Může to být třeba výuka cizího jazyka. Bez rozhodnutí to nejde a bez sebedisciplíny jakbysmet. Kdysi mi povídala jedna známá, že jeli na výlet na jednu horu (Lysou horu) ale že tam nedošli, protože ji nenašli. Nenašli jí proto, že během cesty ztratili zájem se na tu horu dostat. Přestali chtít. Co byste chtěli se sebou letos udělat vy? Co byste chtěli získat? Je dobré si to občas ujasnit, jinak promrháme čas blbostmi. Můj letošní cíl cíl je myslet často na jeden biblický verš a to "Hledej blaho v Hospodinu a dá ti vše, oč požádá tvé srdce". Věřím tomu, že je to rada dobrá a je od Boha. Bůh vlastně říká - dělej tohle a j...