Přeskočit na hlavní obsah

Markovo evangelium, 2. kap.

Marek 2
1 Když se po několika dnech vrátil do Kafarnaum, proslechlo se, že je doma.
2 Sešlo se tolik lidí, že už ani přede dveřmi nebylo k hnutí. A mluvil k nim.
3 Tu k němu přišli s ochrnutým; čtyři ho nesli.
4 Protože se pro zástup nemohli k němu dostat, odkryli střechu tam, kde byl Ježíš, prorazili otvor a spustili dolů nosítka, na kterých ochrnutý ležel.
5 Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: "Synu, odpouštějí se ti hříchy."
6 Seděli tam někteří ze zákoníků a v duchu uvažovali:
7 "Co to ten člověk říká? Rouhá se! Kdo jiný může odpouštět hříchy než Bůh?"
8 Ježíš hned svým duchem poznal, o čem přemýšlejí, a řekl jim: "Jak to, že tak uvažujete?
9 Je snadnější říci ochrnutému: `Odpouštějí se ti hříchy,´ anebo říci: `Vstaň, vezmi své lože a choď?´
10 Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy" - řekne ochrnutému:
11 "Pravím ti, vstaň, vezmi své lože a jdi domů!"
12 On vstal, vzal hned své lože a vyšel před očima všech, takže všichni žasli a chválili Boha: "Něco takového jsme ještě nikdy neviděli."
13 Vyšel opět k moři. Všechen lid k němu přicházel a on je učil.
14 A když šel dál, viděl Leviho, syna Alfeova, jak sedí v celnici, a řekl mu: "Pojď za mnou." On vstal a šel za ním.
15 Když byl u stolu v jeho domě, stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky mnoho celníků a jiných hříšníků; bylo jich totiž mnoho mezi těmi, kteří ho následovali.
16 Když zákoníci z farizejské strany viděli, že jí s hříšníky a celníky, říkali jeho učedníkům: "Jak to, že jí s celníky a hříšníky?"
17 Ježíš to uslyšel a řekl jim: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky."
18 Učedníci Janovi a farizeové se postili. Přišli k němu a ptali se: "Jak to, že se učedníci Janovi a učedníci farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?"
19 Ježíš jim řekl: "Mohou se hosté na svatbě postit, když je ženich s nimi? Pokud mají ženicha mezi sebou, nemohou se postit.
20 Přijdou však dny, kdy od nich ženich bude vzat; potom, v ten den, se budou postit.
21 Nikdo nepřišívá záplatu z neseprané látky na starý šat, jinak se ten přišitý kus vytrhne, nové od starého, a díra bude ještě větší.
22 A nikdo nedává mladé víno do starých měchů, jinak víno roztrhne měchy a měchy i víno přijdou nazmar. Nové víno do nových měchů!"
23 Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou mnout zrní z klasů.
24 Farizeové mu řekli: "Jak to, že dělají v sobotu, co se nesmí!"
25 Odpověděl jim: "Nikdy jste nečetli, co udělal David, když měl hlad a neměl co jíst, on i ti, kdo byli s ním?
26 Jak za velekněze Abiatara vešel do domu Božího a jedl posvátné chleby, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i těm, kdo ho provázeli?"
27 A řekl jim: "Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu.
28 Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou."

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tady se krást nebude aneb Velikonoce a sněhová kalamita

Přátelé, co vás napadlo ráno ve Velikonoční neděli při pohledu z okna na sněhovou kalamitu? Mně jedna věc: "Tady se krást nebude." Ne, neutíkejte prosím od počítače, hned vám to vysvětlím. Když se podíváte na média kolem včetně ČTV vysílání (většina pořadů až na malé výjimky), téměř všude můžete vidět a číst, že Velikonoce jsou vlastně svátky příchodu jara apod. Velikonoce ale jsou svátky toho, jenž porazil smrt tím, že vstal před 2000 léty z hrobu jako vzkříšený vítěz. Nevěřící ukradli Velikonoce našemu Pánu a udělali z nich svátky jara. Jenomže Pán si nikdy nenechá nic ukrást, proto nejspíše poslal takové kvanta sněhu ráno ve Velikonoční neděli, aby těm zlodějům řekl: "fajn, tak běžte si slavit jarní svátky, běžte si sázet kytky, běžte se kochat jarní přírodou, běžte okopávat záhonky." Ne, ne, přátelé, Bible jasně říká, že Bohu se nikdo nebude posmívat, jak bych si dovolil přidat poznámku, že Bohu se ani nic nebude krást. Takže pěkné Velikonoce, svátky, jenž patří...

22. týden - do čeho v životě investovat

Přátelé, asi máme každý svou vlastní představu, na které "karty" bychom měli v životě vsadit, abychom jednou nemuseli plakat. Možná se nám někdy snažili poradit lidé kolem, občas každý něco jiného. Kdyby měl pro vás tip samotný Stvořitel Vesmíru, poslechli byste ho? Ježíš má pro nás radu, viz Matoušovo evangelium: A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je (říká Ježíš), bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále. Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a vrhly se na ten dům; ale nepadl, neboť měl základy na skále. Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku. A spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a obořily se na ten dům; a padl, a jeho pád byl veliký. Když Ježíš dokončil tato slova, zástupy žasly nad jeho učením; 29 neboť je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako jejich zákoníci. Nějaký závěr pro nás: Je dobré brát vážně existenci Boha a seznámit se...