Přátelé, posloucháte či sledujete občas zprávy? Médií nedávno proběhla zpráva, že v Jižní Americe spadlo letadlo s brazilskými fotbalisty. Co byste řekli člověku, jenž by vám řekl, že tomu nevěří a že žádné letadlo nespadlo? Co byste si o takovém člověku mysleli? Určitě se může někdy objevit ve zprávách zpráva lživá, časem ji však většinou dojde dech a pravda vyjde ven. Pravda je něco jako světlo, když se objeví, tma či lež vyklízí pozice. Lži občas věří a pravdě nevěří jedinci, jenž mají k tomu zvláštní důvod - může to být třeba zvláštní druh protestu či nějaké špatnosti či lehkomyslnosti, možná nezájem o danou věc. Před 2000 léty se narodil Ježíš a ačkoliv tehdy nebyl internet ani noviny v dnešní podobě, zpráva byla předána skoro celému světu. Ten Ježíš něco řekl, zapsalo to několik jedinců a bylo to předáno opět skoro celému světu. Existenci Ježíše předpovídalo několik proroků mnoho let před jeho příchodem na Zem. Je to zpráva jako hrom, sice starší, ale je. Čím to je, že mnoho lidí v dnešní době tvrdí: "Této zprávě nevěřím"? Bible říká, že kdo neuvěří v Ježíše Krista, označuje vlastně Boha za lháře. A Bůh to tak nenechá, možná dnes to tak ještě nechá. Blíží se Vánoce a opět v koledách uslyšíme zprávu, že někdo obětoval sám sebe, aby nás zachránil. Někdo nás vykoupil - zaplatil krví, abychom my krev nemuseli prolít. Přišel nás spasit - proto mu říkáme Spasitel. Nevírou a neodpuštěním hříchů podepisujeme sami sobě těžký ale spravedlivý soud.
Odpustit dluhy nám může jedině Bůh, k tomu musíme splnit jednu nezbytně nutnou podmínku: Uvěřit té zprávě staré 2000 let a činit pokání či lítost ze svých hříchů. Věříte tomu? Pokud ano, pak to přepošlete svým známým, protože je to zpráva sice stará, ale klíčová pro každého hříšníka.
Přátelé, jelikož se občas octnu jakožto zaměstnanec kostela při pohřbu, mohu zaslechnout zprávu o zesnulém - jak žil, co dělal, co ho bavilo a tak. Zprávu dávají dohromady pozůstalí a snaží se jí sestavit tak, aby si ostatní mysleli o zemřelém jen to nejlepší. Občas si ale řeknu, a co spása toho člověka, myslel na záchranu své duše? K čemu mu byly všechny ty krásné zážitky v životě, když zapomněl na to, že bude jednou stát před Bohem něco jako před maturitní komisí? Představte si, že by zprávu o vás psal někdo, kdo by byl vám naprosto nezaujatý a měl by napsat o vás všechno, tj. dobré i zlé a čemu jste věnovali v životě svá srdce. Pak by se to četlo na veřejnosti. Četlo by se to a ačkoliv by si všichni mysleli, že jste po smrti, vy byste u toho čtení byli. Podle Bible všichni jednou budeme postaveni před Boha a otevře se náš život či životopis. Možná mnohým bude líto, že nevzali svůj život více zodpovědně a nekonfrontovali ho s Božím pohledem. Budeme si možná myslet, že naše koníč...
Komentáře
Okomentovat