Přátelé, většina lidí v civilizovaném světě nějak asi tuší, že vědění je pro lidský život velmi důležité. Když člověk ví, dostane se do dalšího kola, pokud neví, nepustí ho to dále a má problém. Často neví, že neví, ačkoliv kolem má hromadu jím neotevřených moudrých knih. Nejrůznějších témat je všude kolem dostatek, problém je, že lidi většinou nemají čas věci zkoumat a studovat, i když se to týká jejich životů a smrti. Před nějakým časem se mi do rukou dostala nejčtenější kniha na zeměkouli - Bible. Nebudu teď rozebírat, zdali je to kniha pravdivá či nikoliv. Určitě je mnoho knih - učení, které jsou vedle, jak ta jedle. Dnes se zaměřím na obsah, na to, jak jsem to pochopil já: Bible je kniha určena pro každého člověka tj. i pro tebe a má pro nás neuvěřitelně důležité poselství: Říká, že pokud tuto Boží knihu ignoruješ, žiješ v rebelii proti Bohu. Něco jako neposlušnost. Jezdíš autem a přitom ignoruješ všechny předpisy. Netušíš, že tě dříve či později Bůh nechá napospas vlastní zkaženosti, co člověk zasévá, to i jednou sklidí. Ježíš říkal o tom, že za hřích bude muset člověk zaplatit vysokou cenu. Nemocný člověk potřebuje účinný lék, Bible říká, že hříšník potřebuje Ježíše Krista, který přišel, aby nás vytáhnul z beznadějné situace. Potřebuješ zachránit, dokud je ještě čas a Ježíš je tím klíčem. Pokud je to pravda, je to klíčová věc, o které bys měl každý den přemýšlet. Mnozí už to pochopili a přijali Ježíšovou ruku záchrany, možná, že patříš mezi ně. Pak patříš mezi lidi, kteří jdou po cestě k věčnému životu. Je to nejlepší věc, kterou může člověk získat. Samozřejmě je třena se na té cestě života udržet. Ale to už určitě všichni dobře víte.
Přátelé, jelikož se občas octnu jakožto zaměstnanec kostela při pohřbu, mohu zaslechnout zprávu o zesnulém - jak žil, co dělal, co ho bavilo a tak. Zprávu dávají dohromady pozůstalí a snaží se jí sestavit tak, aby si ostatní mysleli o zemřelém jen to nejlepší. Občas si ale řeknu, a co spása toho člověka, myslel na záchranu své duše? K čemu mu byly všechny ty krásné zážitky v životě, když zapomněl na to, že bude jednou stát před Bohem něco jako před maturitní komisí? Představte si, že by zprávu o vás psal někdo, kdo by byl vám naprosto nezaujatý a měl by napsat o vás všechno, tj. dobré i zlé a čemu jste věnovali v životě svá srdce. Pak by se to četlo na veřejnosti. Četlo by se to a ačkoliv by si všichni mysleli, že jste po smrti, vy byste u toho čtení byli. Podle Bible všichni jednou budeme postaveni před Boha a otevře se náš život či životopis. Možná mnohým bude líto, že nevzali svůj život více zodpovědně a nekonfrontovali ho s Božím pohledem. Budeme si možná myslet, že naše koníč...
Komentáře
Okomentovat