Přátelé, znáte ten kousek s Werichem coby císařem, který měl obrazy Mony Lisy a nevěděl, která je ta pravá? Jelikož mu to nikdo nebyl schopen říci, opatroval či schraňoval všechny tj. i ty falešné. Občas nějak podobně je tomu s naší vírou - věříme i těm falešným či vymýšleným bohům a to nás za nějaké čas zavede do slepé uličky. No jo, ale jak poznat tu pravou od těch vymýšlených? Ježíš kdysi řekl, že přišel na svět také proto, aby vydal pravdu o svém otci tj. Bohu a o sobě jako o Božím synu Mesiáši. Dokázal to zázraky. Jeho příchod a život předvídalo několik starozákonních proroků. Věříte mu, že co řekl, je pravda? Ježíš také řekl, že kdo mu nevěří je na tom stejně, jako by o Bohu řekl, že je lhář. Takže pravdu už máme, co s tím dál?
Přátelé, jelikož se občas octnu jakožto zaměstnanec kostela při pohřbu, mohu zaslechnout zprávu o zesnulém - jak žil, co dělal, co ho bavilo a tak. Zprávu dávají dohromady pozůstalí a snaží se jí sestavit tak, aby si ostatní mysleli o zemřelém jen to nejlepší. Občas si ale řeknu, a co spása toho člověka, myslel na záchranu své duše? K čemu mu byly všechny ty krásné zážitky v životě, když zapomněl na to, že bude jednou stát před Bohem něco jako před maturitní komisí? Představte si, že by zprávu o vás psal někdo, kdo by byl vám naprosto nezaujatý a měl by napsat o vás všechno, tj. dobré i zlé a čemu jste věnovali v životě svá srdce. Pak by se to četlo na veřejnosti. Četlo by se to a ačkoliv by si všichni mysleli, že jste po smrti, vy byste u toho čtení byli. Podle Bible všichni jednou budeme postaveni před Boha a otevře se náš život či životopis. Možná mnohým bude líto, že nevzali svůj život více zodpovědně a nekonfrontovali ho s Božím pohledem. Budeme si možná myslet, že naše koníč...
Komentáře
Okomentovat