Přátelé, občas zaslechnu od křesťanů, že věřit je dobré, protože nám pak je z toho dobře. Je mnoho různých skutečností v historií, které jsou pravdivé ale my si přitom myslíme, že jsou nepravdou a opačně. Náš omyl nám většinou nemusí způsobit žádné větší následky. Jsou však skutečnosti, kdy za náš omyl platíme velkou cenu. Svědci z Bible zjevují člověku, že Ježíš Kristus je cesta k Bohu, jeho ignorace nás stojí Boží zatracení. V Novém zákoně je mimo jiné popsána Ježíšova škola, kým se máme stát a co máme dělat, abych jednou nepropadli. Naší jedinou naději života s dobrým koncem je stát se učedníkem Ježíše Krista. Na počátku to začíná vírou, že se věci s Ježíšem skutečně udály.
Přátelé, jelikož se občas octnu jakožto zaměstnanec kostela při pohřbu, mohu zaslechnout zprávu o zesnulém - jak žil, co dělal, co ho bavilo a tak. Zprávu dávají dohromady pozůstalí a snaží se jí sestavit tak, aby si ostatní mysleli o zemřelém jen to nejlepší. Občas si ale řeknu, a co spása toho člověka, myslel na záchranu své duše? K čemu mu byly všechny ty krásné zážitky v životě, když zapomněl na to, že bude jednou stát před Bohem něco jako před maturitní komisí? Představte si, že by zprávu o vás psal někdo, kdo by byl vám naprosto nezaujatý a měl by napsat o vás všechno, tj. dobré i zlé a čemu jste věnovali v životě svá srdce. Pak by se to četlo na veřejnosti. Četlo by se to a ačkoliv by si všichni mysleli, že jste po smrti, vy byste u toho čtení byli. Podle Bible všichni jednou budeme postaveni před Boha a otevře se náš život či životopis. Možná mnohým bude líto, že nevzali svůj život více zodpovědně a nekonfrontovali ho s Božím pohledem. Budeme si možná myslet, že naše koníč...
Komentáře
Okomentovat