Přátelé, byl jednou jeden člověk, který měl na zahradě zakopaný poklad. Nevěděl o tom a za nějaký čas umřel hladem. Soused se ho sice snažil za života přesvědčit, aby se pustil do kopání, ale člověk se nedal. O Vánocích si připomínáme narození Ježíše. Přišel, aby nám ukázal, že se máme navzájem milovat jinak že si zničíme život a také přišel, abych zemřel či zaplatil za naše hříchy. Čeká nás totiž všechny Boží soud. Jedním soudem procházíme nebo budeme procházet během života, další soud nás čeká poté, kdy budeme všichni najednou vzkříšení. To je odkaz Božích proroků, jenž je uvedený v Bibli. Co myslíte, kdo uteče před svými špatnými skutky? Řešení a naděje se ukrývá v odkazu Vánoc. Je třeba ale začít kopat poklad, možná zrovna o těchto Vánocích.
Přátelé, jelikož se občas octnu jakožto zaměstnanec kostela při pohřbu, mohu zaslechnout zprávu o zesnulém - jak žil, co dělal, co ho bavilo a tak. Zprávu dávají dohromady pozůstalí a snaží se jí sestavit tak, aby si ostatní mysleli o zemřelém jen to nejlepší. Občas si ale řeknu, a co spása toho člověka, myslel na záchranu své duše? K čemu mu byly všechny ty krásné zážitky v životě, když zapomněl na to, že bude jednou stát před Bohem něco jako před maturitní komisí? Představte si, že by zprávu o vás psal někdo, kdo by byl vám naprosto nezaujatý a měl by napsat o vás všechno, tj. dobré i zlé a čemu jste věnovali v životě svá srdce. Pak by se to četlo na veřejnosti. Četlo by se to a ačkoliv by si všichni mysleli, že jste po smrti, vy byste u toho čtení byli. Podle Bible všichni jednou budeme postaveni před Boha a otevře se náš život či životopis. Možná mnohým bude líto, že nevzali svůj život více zodpovědně a nekonfrontovali ho s Božím pohledem. Budeme si možná myslet, že naše koníč...
Komentáře
Okomentovat