Přátelé, byla jednou velká povodeň a probíhala velká evakuace. V jednom domku přebýval človíček. Dům byl odsouzen k zániku velkou vodou. Přijeli záchranáři a pokoušeli se obyvatele domku zachránit. Přemlouvali, prosili, varovali. Marně. A přišla voda a byl konec. V odkazu Vánoc je podobná zpráva: Přišel, aby zachránil. Většina řekla NE.
Lidstvo často zapomíná, že život je vlastně cesta, která někam vede. Bůh nás skrze proroky nabádá, abychom vybrali cestu života a opustili cestu širokou vedoucí ke zkáze. Přál bych všem do nového roku, abychom o tom přemýšleli a zatoužili po vědění, kam vlastně vede ta vaše cestička, čili co je na jejím konci, a pokud by vedla do pekla, abyste ji zaměnili za cestu, jenž vede k záchraně.
Přátelé, asi máme každý svou vlastní představu, na které "karty" bychom měli v životě vsadit, abychom jednou nemuseli plakat. Možná se nám někdy snažili poradit lidé kolem, občas každý něco jiného. Kdyby měl pro vás tip samotný Stvořitel Vesmíru, poslechli byste ho? Ježíš má pro nás radu, viz Matoušovo evangelium: A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je (říká Ježíš), bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále. Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a vrhly se na ten dům; ale nepadl, neboť měl základy na skále. Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku. A spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a obořily se na ten dům; a padl, a jeho pád byl veliký. Když Ježíš dokončil tato slova, zástupy žasly nad jeho učením; 29 neboť je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako jejich zákoníci. Nějaký závěr pro nás: Je dobré brát vážně existenci Boha a seznámit se...
Komentáře
Okomentovat