a proto tomu podřídím svůj životní styl, toto jsem si řekl před roky na počátku vysoké školy. Bojoval jsem a moc mi to nešlo. Čím méně mi to šlo, tím více jsem zápasil. Někteří spolužáci mi řekli, abych to moc nepřeháněl. S každém novým semestrem se náš počet snižoval. Ti, kteří to nechtěli přehánět, se pomalu vytráceli. Na konci školy nás z počátečního počtu x zůstalo pár. Já, s odřenýma ušima, ale jako vítěz. Nenechal jsem se odradit. I nejbližší mi párkrát řekli, že pokud by mě to mělo moc trápit, ať toho nechám. Přátelé, každého z nás čeká těžká maturita - je to známý Biblický soud Boží. Učební látka je v Novém zákoně. Nenech se nikým odradit, mnoho, možná všichni z těch odrazovačů neprojdou a nebudou zachránění, protože ačkoliv slyšeli pravdu, neuvěřili ji a tudíž tato pravda je nezachránila.
Přátelé, jelikož se občas octnu jakožto zaměstnanec kostela při pohřbu, mohu zaslechnout zprávu o zesnulém - jak žil, co dělal, co ho bavilo a tak. Zprávu dávají dohromady pozůstalí a snaží se jí sestavit tak, aby si ostatní mysleli o zemřelém jen to nejlepší. Občas si ale řeknu, a co spása toho člověka, myslel na záchranu své duše? K čemu mu byly všechny ty krásné zážitky v životě, když zapomněl na to, že bude jednou stát před Bohem něco jako před maturitní komisí? Představte si, že by zprávu o vás psal někdo, kdo by byl vám naprosto nezaujatý a měl by napsat o vás všechno, tj. dobré i zlé a čemu jste věnovali v životě svá srdce. Pak by se to četlo na veřejnosti. Četlo by se to a ačkoliv by si všichni mysleli, že jste po smrti, vy byste u toho čtení byli. Podle Bible všichni jednou budeme postaveni před Boha a otevře se náš život či životopis. Možná mnohým bude líto, že nevzali svůj život více zodpovědně a nekonfrontovali ho s Božím pohledem. Budeme si možná myslet, že naše koníč...
Komentáře
Okomentovat