Přátelé, slyšel jsem zajímavou myšlenku-odpověď na dotaz "Co je v životě dobré?"
Odpověď byla: "Dobré je to, co má dobrý konec." Svatá pravda, řekl by klasik.
Slyším často pozdrav "Jak se máte?" Mít se dobře je v pořádku a mít se nedobře není v pořádku, toť většinový názor mého okolí. Může to být ale v životě opačně. Klíčová je totiž naše budoucnost, s tím souvisí určité poznání a ochota o danou budoucnost zabojovat. Při boji můžeme prožívat dočasně obtíže. Platí však, že dobré je to, co má dobrou budoucnost a na to bychom nikdy neměli zapomenout.
Přátelé, jelikož se občas octnu jakožto zaměstnanec kostela při pohřbu, mohu zaslechnout zprávu o zesnulém - jak žil, co dělal, co ho bavilo a tak. Zprávu dávají dohromady pozůstalí a snaží se jí sestavit tak, aby si ostatní mysleli o zemřelém jen to nejlepší. Občas si ale řeknu, a co spása toho člověka, myslel na záchranu své duše? K čemu mu byly všechny ty krásné zážitky v životě, když zapomněl na to, že bude jednou stát před Bohem něco jako před maturitní komisí? Představte si, že by zprávu o vás psal někdo, kdo by byl vám naprosto nezaujatý a měl by napsat o vás všechno, tj. dobré i zlé a čemu jste věnovali v životě svá srdce. Pak by se to četlo na veřejnosti. Četlo by se to a ačkoliv by si všichni mysleli, že jste po smrti, vy byste u toho čtení byli. Podle Bible všichni jednou budeme postaveni před Boha a otevře se náš život či životopis. Možná mnohým bude líto, že nevzali svůj život více zodpovědně a nekonfrontovali ho s Božím pohledem. Budeme si možná myslet, že naše koníč...
Komentáře
Okomentovat