"Dobře, ale může to být příčinou mého neštěstí v budoucnosti", odpověděl jsem pohotově dnes na pozdrav mé známé.
Přátelé, občas se setkám s lidmi, jejichž životním cílem je mít se dobře. Nikoho ale nezajímá, kde a jak jednou skončí.
Představte si situaci: Potkáte kamaráda jedoucího na kole. "Kam jedeš?" Zeptáte se. "Nevím, ale jede se mi dobře". Nebo ve vlaku: "Jak se máš?" Dobře. "Kam jedeš?" "Nevím a ani mě to nezajímá."
Takhle občas přemýšlíme.
Přeženu příklad: Dialog ve vlaku do koncentračního tábora: "Jak se máte?" "Ujde to." "A kam to vlastně jedeme?" Nestarejte se, nějak bylo, nějak bude."
Přátelé, důležitá je naše budoucnost. S tím souvisí naše vědění. Kde můžeme skončit? Můžeme to ovlivnit?
Můžeme zjistit skutečnou pravdu o těchto věcech? Podle mého pravdivé odpovědi najdeme v Novém zákoně, např. v Matoušově evangeliu. Takže už jste přemýšleli, kde jednou skončíte? Jsme ti, jenž zatím můžeme změnit směr a vydat se k jinému cíli, ten je důležitý, nikoliv to, zdali máme plný žaludek či poloprázdný.
Žádné komentáře:
Okomentovat