Přátelé, k volbám už bylo asi řečeno všechno, možná biblický pohled však nezazněl.
Český premiér řekl, že vyhrál ten nejlepší, tj. strana ANO. Otázkou je, jaká
jsou jeho kritéria nejlepšího, jaká jsou kritéria nejlepšího jeho straníků a co je nejlepší
pro danou obec či město, které budou vítězové spravovat. Ježíš má na to jedno klíčové hodnocení:
Podle ovoce se pozná strom. Když je ovoce špatné, pak i strom je špatný. Když je ovoce dobré,
pak je i strom dobrý. Jaké má být dobré ovoce správce obce či města?
Čas ukáže, jestli správci obcí a měst obstáli před Bohem a městem či obcí, či nikoliv.
Uvidíme ovoce. Pohled dopředu se však dá trochu pootevřít, pokud budeme sledovat historii.
Pokud jste četli příběhy izraelského národa v době před Kristem, pak asi víte,
že kdykoliv zemi spravoval král ignorující Boha a Mojžíšovy zákony, země se brzy dostala
do krize - vojenské, existenční a další. Společným jmenovatele pak byla morální devastace většiny národa.
Občas se však k vládě dostal král, jenž bral Boha a Mojžíšovy zákony vážně, pak země prospívala.
Kdy se nacházíme zrovna my? Podle mého blíže k stavu smrti než života. Proč? Většina ignoruje existenci Boha.
Správci či vítězové voleb jsou jenom zrcadlovým obrazem většinové společnosti.
Jestliže bude v nějaké společnosti většina darebáků a zlodějů, vedení nebude jiné a škoda přijde
pro většinu až za nějaký čas. Určitě však neplatí, že všichni politici či zastupitelé jsou stejní.
A kde se nacházíme my?
Až se za nějaký čas bude hodnotit naše ovoce, jaké bude? Asi bychom se měli zajímat o to, jaké motivy
motivy vedly kandidáty k tomu, že do toho šli - tj. proč se chtěli podílet na správě obcí a měst?
Klíčové parametry by měly asi být: charakter a cit pro spravedlnost,
moudrost a potřebná
kvalifikace, zájem o dobro ne svoje ale obce či města.
V motivu se také skrývá láska k lidem.
Jednou budeme všichni skládat před Bohem účet i z toho, jaké ovoce jsme přinášeli.
Může se možná někomu pak stát,
že závěrečná známka bude - neužitečný a škodlivý tvor. Tak kde se nacházíme my?
Přátelé, jelikož se občas octnu jakožto zaměstnanec kostela při pohřbu, mohu zaslechnout zprávu o zesnulém - jak žil, co dělal, co ho bavilo a tak. Zprávu dávají dohromady pozůstalí a snaží se jí sestavit tak, aby si ostatní mysleli o zemřelém jen to nejlepší. Občas si ale řeknu, a co spása toho člověka, myslel na záchranu své duše? K čemu mu byly všechny ty krásné zážitky v životě, když zapomněl na to, že bude jednou stát před Bohem něco jako před maturitní komisí? Představte si, že by zprávu o vás psal někdo, kdo by byl vám naprosto nezaujatý a měl by napsat o vás všechno, tj. dobré i zlé a čemu jste věnovali v životě svá srdce. Pak by se to četlo na veřejnosti. Četlo by se to a ačkoliv by si všichni mysleli, že jste po smrti, vy byste u toho čtení byli. Podle Bible všichni jednou budeme postaveni před Boha a otevře se náš život či životopis. Možná mnohým bude líto, že nevzali svůj život více zodpovědně a nekonfrontovali ho s Božím pohledem. Budeme si možná myslet, že naše koníč...
Komentáře
Okomentovat