Přátelé, Bible na mnoha místech mluví o tom, že každý člověk se může nacházet buď na cestě A nebo cestě B. Platí zde, že co člověk v životě zasévá, bude jednou bude sklízet.
Ježíš "vykolíkoval" jednu cestu, jenž vede do nebe. Každý člověk se na tuto cestu může vydat. Začíná to přiznáním se Bohu, že jsme hříšníci. Pak je třeba přijmout či uvěřit v Ježíšovu smrt na kříži pro naše vykoupení z otroctví hříchu. Hřích je náš otrokář, který nás vede pomalu ale jistě do pekla. Pokud uvěříme v Ježíše Krista jako našeho zachránce a rozhodneme se jít za ním, jsme na cestě do nebe. Tak nějak nám to Bible sděluje. Bůh nám nabízí nebe, my musíme říci ano naší vírou a poslušností.
Přátelé, jelikož se občas octnu jakožto zaměstnanec kostela při pohřbu, mohu zaslechnout zprávu o zesnulém - jak žil, co dělal, co ho bavilo a tak. Zprávu dávají dohromady pozůstalí a snaží se jí sestavit tak, aby si ostatní mysleli o zemřelém jen to nejlepší. Občas si ale řeknu, a co spása toho člověka, myslel na záchranu své duše? K čemu mu byly všechny ty krásné zážitky v životě, když zapomněl na to, že bude jednou stát před Bohem něco jako před maturitní komisí? Představte si, že by zprávu o vás psal někdo, kdo by byl vám naprosto nezaujatý a měl by napsat o vás všechno, tj. dobré i zlé a čemu jste věnovali v životě svá srdce. Pak by se to četlo na veřejnosti. Četlo by se to a ačkoliv by si všichni mysleli, že jste po smrti, vy byste u toho čtení byli. Podle Bible všichni jednou budeme postaveni před Boha a otevře se náš život či životopis. Možná mnohým bude líto, že nevzali svůj život více zodpovědně a nekonfrontovali ho s Božím pohledem. Budeme si možná myslet, že naše koníč...
Komentáře
Okomentovat