Přátelé, asi každý rodič by si přál, aby jednou jejich dospělé děti žily tak, aby z nich měli otec i matka radost a byli na ně hrdí. Přemýšleli jste někdy o tom, že v reálném životě tomu tak mnohdy není? Zanedbalo se něco? První věcí, kterou je třeba dětem zajistit, je určitě jídlo, oblečení a střecha nad hlavou. Pak přichází věci, jenž se týkají myšlení a charakteru. Tam už to začíná někdy skřípat. Špatný charakter = špatné konce. Nezbytnou podmínkou pro to, aby rodiče jednou nebyli zklamání, je, aby své děti přivedli k Bohu a k božímu slovu, děti by se měly dozvědět, že moudrost pochází z respektu a z lásky k Bohu. Můžeme mít 10 vysokých škol a přesto můžeme být nejnešťastnějšími lidmi za zeměkouli. Opakem moudrosti je totiž hloupost a vzdělání se s hloupostí nevylučuje. Můžeme toho hodně vědět, ale pokud nemáme moudrost, častokrát to použijeme ke své škodě.
Přátelé, jelikož se občas octnu jakožto zaměstnanec kostela při pohřbu, mohu zaslechnout zprávu o zesnulém - jak žil, co dělal, co ho bavilo a tak. Zprávu dávají dohromady pozůstalí a snaží se jí sestavit tak, aby si ostatní mysleli o zemřelém jen to nejlepší. Občas si ale řeknu, a co spása toho člověka, myslel na záchranu své duše? K čemu mu byly všechny ty krásné zážitky v životě, když zapomněl na to, že bude jednou stát před Bohem něco jako před maturitní komisí? Představte si, že by zprávu o vás psal někdo, kdo by byl vám naprosto nezaujatý a měl by napsat o vás všechno, tj. dobré i zlé a čemu jste věnovali v životě svá srdce. Pak by se to četlo na veřejnosti. Četlo by se to a ačkoliv by si všichni mysleli, že jste po smrti, vy byste u toho čtení byli. Podle Bible všichni jednou budeme postaveni před Boha a otevře se náš život či životopis. Možná mnohým bude líto, že nevzali svůj život více zodpovědně a nekonfrontovali ho s Božím pohledem. Budeme si možná myslet, že naše koníč...
Komentáře
Okomentovat