44. týden, pokračujeme
Dnešní téma je "heslo = veslo".
Hrál jsem s děcky jednu hru a byla u toho velká sranda. Seděl jsem v otevřených dveřích mezi dvěma místnostmi a rukou jsem udělal závoru. Kdo chtěl projít, musel říci správné heslo. Kdo řekl VESLO, toho jsem pustil. Dva menší ve věku 2 let VESLO nějak řekli a tak jsem jim "závoru" otevřel, ten větší, pětiletý, ač heslo znal, pokusil se s menší či větší silou zábranu vždycky prorazit. Občas se mu to povedlo. Jsem jenom člověk. Když jsme si takto hráli, vzpomněl jsem si, že v Bibli, v Matoušově evangeliu je podobné podobenství o široké a úzké bráně. Ježíš tam říká:
Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí. Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá.
Zdá se mi, že je to výzva pro každého člověka. Jednou budeme stát před "Boží bránou" a vstoupí jenom ti, kteří budou znát správné heslo. To heslo souvisí s tím, zdali budeme před Bohem uznání jako "hříšník, který přijal Boží slitování", nebo jako "hříšník, který slitování nepřijal". Apoštol Pavel říká, že víra v Ježíše Krista je naše "heslo" do nebe. Jak jí však získat? Je jedna spolehlivá cesta: Investovat čas do studia alespoň Nového zákona a hledat tam zachraňující křesťanskou víru, tj. heslo do nebe. Bez práce totiž nejsou koláče. Přeji hodně zdaru a nalezení správného hesla k věčnému životu.
Komentáře
Okomentovat