Trošku hudby

Ignorujeme pravdu?

Přátelé, už se vám někdy stalo, že jste ignorovali pravdu? Co to je? Měli jste např. k určitému datu zaplatit splátku a neučinili jste to. Nebo vám někdo řekl, že máte špatně seřízené brzdy u auta a vy jste to ignorovali. Ignorování pravdy lidem přináší problémy. Historie k nám často mluví a varuje nás. My se někdy chováme, jako bychom neslyšeli. Nechceme slyšet a nechceme ověřovat pravdivost varování. Chceme jít za každou cenu svou cestou ať to stojí co to stojí. Varování říkáme přesvědčování a přesvědčování bereme jako velkou špatnost. Kolik Židů by neskončilo v koncentračních táborech, kdyby se nechali přesvědčit pár slušnými lidmi, že Hitler a jeho sebranka nejsou lidi ale zrůdy mající velkou moc? Bible nás nabádá, abychom hledali Boha, dokud je čas a abychom si urovnali naše hříchy či dluhy vůči Němu. Lidí ale nechtějí. Nechtějí ověřovat, zdali je to pravda či nikoliv a jedou dál svou stejnou cestou do záhuby. Chtějí se mít dobře teď a netuší, kde jejich životní cesta vede. Raději věří tomu, že člověk má předky mezi opicemi a že na počátku nebylo slovo či myšlenka ale výbuch s detonací. Důsledky jsou před námi. Žalmista říká, že naše nepravosti nás jednou doženou. V Bibli máme návod, jak se zachránit.

Určitě si poslechněte Ivana Hoffmana z CR2

ZDE

Biblický příběh, který bychom měli nejenom znát

Byl jeden bohatý člověk, nádherně a vybraně se strojil a den co den skvěle hodoval. U vrat jeho domu lehával nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů, a toužil nasytit se aspoň tím, co spadlo ze stolu toho boháče; dokonce přibíhali psi a olizovali jeho vředy. I umřel ten chudák a andělé ho přenesli k Abrahamovi; zemřel i ten boháč a byl pohřben. A když v pekle pozdvihl v mukách oči, uviděl v dáli Abrahama a u něho Lazara. Tu zvolal: ‚Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň špičku prstu ve vodě a svlaží mé rty, neboť se trápím v tomto plameni.‘ Abraham řekl: ‚Synu, vzpomeň si, že se ti dostalo všeho dobrého už za tvého života, a Lazarovi naopak všeho zlého. Nyní on se tu raduje, a ty trpíš. A nad to vše jest mezi námi a vámi veliká propast, takže nikdo – i kdyby chtěl – nemůže přejít odtud k vám ani překročit od vás k nám.‘ Řekl: ‚Prosím tě tedy, otče, pošli jej do mého rodného domu, neboť mám pět bratrů, ať je varuje, aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.‘ Ale Abraham mu odpověděl: ‚Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají!‘ On řekl: ‚Ne tak, otče Abrahame, ale přijde-li k nim někdo z mrtvých, budou činit pokání.‘ Řekl mu: ‚Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.‘“

Pěkné svědectví si přečtěte Z

ZDE

Povídání o Izraeli

zájemci mrkněte na

Určitě mrkněte na

videosvědectví na www.svedectvi.net

Myšlenka, hmota a přírodní síly

Přátelé, jsou některé důležité věci v životě, které když člověk pochopí, volí určitý životní styl či cestu, když to nepochopí, jeho cesta je jiná. Každá cesta někam vede. Budeme chvilku přemýšlet o stavbě domu. Co potřebujeme k tomu, aby dům stál? 1) Stavební materiál 2) Energii (dělníky) 3) Vůli a představu domek postavit. Co člověk potřebuje, aby se stavba rozpadla? Jenom dlouhodobé působení přírodních zákonů. Postavení chalupy bez chtění a představy je fantasmagorie. Rozpad chalupy bez vůle a chtění je normální. A teď si představte např. člověka: Může se rozpadnout v prach působením přírodních sil? Může. Ale může z ničeho nebo z něčeho neživého vzniknout bez vůle a představy? Nemůže. Přírodní síly jsou na to zkrátka krátké. Podle mého veškerá beznaděj světa kolem má jedinou příčinu - člověk uvěřil největší lži světa a to, že vznikl působením přírodních sil a odmítá akceptovat svědectví o Božím jednání s izraelským národem, odmítá uvěřit příběhu o Ježíši Kristu. Stanoví si svoje pravidla hry a ty ho přivádějí k sebedestrukci. Odmítá radu - pomoc Boží. Je to velké neštěstí, které je kolem vidět a to nevidíme neštěstí, které je připraveno po smrti pro ty, jenž popírají existenci Boha a oběť Ježíše Krista na kříži.

Něco z Matouše

Jak těsná je brána a zúžená cesta, která vede do života, a málo je těch, kdo ji nalézají! Matouš 7,14
Přátelé, jak málo je těch, kteří pochopí tento kousek z Matouše. Pojďme se nad tím zamyslet: Asi každý člověk časem dojde k závěru, že je strůjcem svého budoucího štěstí či neštěstí a že to nějak souvisí s poznáním a moudrostí. Prvně je třeba umět rozlišit dobré od škodlivého a pak mít sílu dělat věci často i nepříjemné, ale takové, jenž člověku přinesou za nějaký čas užitek a nikoliv škodu. Matouš ukazuje na Ježíšovu cestu, jenž vede k životu a nikoliv ke zmaru. Ta Cesta úzká je popsaná v Novém zákoně. Je to cesta následování. Podobně je tomu ve sportu: Chcete být dobrým hokejistou? Musíte zvolit určitý životní styl (tréning, zdravá strava pod.).

Příběh zachráněného kluka z židovské rodiny

si přečtěte zde xx

Kousek z knihy Pláč

Dobrý je Hospodin k těm, kdo v něho naději složí, k duši, jež se na jeho vůli dotazuje. Je dobré, když člověk potichu čeká na spásu od Hospodina. Dobré je muži, jestliže nosil jho už ve svém mládí.

Oblíbený (politik)

Přátelé, občas člověk z médií zaslechne mezi řádky, že oblíbený politik znamená dobrý politik. Je tomu skutečně tak? Pokud je člověk moudrý a záležím mu na budoucnosti národa, volí často takové kroky, které mu způsobí neoblíbenost. Počítají se totiž výsledky a nikoliv oblíbenost či neoblíbenost. Hodně oblíbených politiků přivedlo své země na pokraj hladomoru ale občas se v historii objevil moudrý a odvážný člověk - neoblíbený, který přivedl zemi k pokroku a blahobytu. Hodnocení těch druhých bychom měli vždycky nechat až na konec (volebního období). Ukaž nám výsledky a my ti řekneme, zdali jsi vítěz nebo budeš muset po zbytek života chodit kanály. Poznámka: Prosím nespojovat s p. Kalouskem, tam je podle mého další kombinace: Pýcha + cokoliv = špatné výsledky. Neoblíbenost v tomto případě budiž přičtena jako polehčující okolnost na konci jeho konání.

KRIZE

Přátelé, kde se podíváme kolem, vidíme jedno - krize, problémy, beznaděj. Existuje nějaké řešení? Je ještě nějaká pomoc? Ano, je. Když začneme brát vážně existenci Boha, začneme přemýšlet o tom, co napsali staří historici-biblisté v Bibli. A co že tam napsali? Napsali pár příběhů Božího jednání s pozemským lidem a napsali také, že pokud budeme volat k Bohu, tak se snad Bůh nad námi smiluje. On je totiž ten, který žehná ale také žehnání odebírá. Zatím ale požehnání nepotřebujeme, usuzuji tak z prázdných kostelů a nezájmu společnosti o živou vodu, jenž se nachází u Boha a jenž se k nám může dostat studiem Božího slova.

Důkaz Boha

Přátelé, občas zaslechnu názor, že existenci Boha se nedá dokázat. Podle mého je to nesmysl. Lze. Je to podobné, jako kdybyste chtěli dokázat existenci sama sebe. Jak byste to udělali? Asi byste se ukázali pár lidem, řekli jim, tak se mrkni na mně, toť je důkaz. Několik škodolibců by vám možná řeklo, že se jedná o optický klam. Bůh, ačkoliv je Duch, sám sebe již na Zemi mockrát nějak svou existenci prokázal (Abrahámovi, Mojžíšovi atd.). Starý Zákon o tom píše. A pak, je tady Ježíš Kristus a svědectví o něm z mnoha stran. A jsou tady svědectví mnoha křesťanů. Podle mého příčinou, proč tolik lidí popírá existenci Boha je, že se rozhodli to brát jako nesmysl. Ale Bible praví, že za tento přístup, tj.odmítnutí chtít poznat skutečnou pravdu, čeká lidí těžký trest. Vypadá to tak, že nakonec každý člověk bude konfrontován s Boží existenci, někteří pak odejdou jako vítězové ale většina zatvrzelců jako těžce poražení. Byli varování a to jim bude připočteno k újmě.

Občas lidem vrtá hlavou, kam půjdeme po smrti

moc zajímavý článek na toto téma jsem našel zde http://vit.blog.idnes.cz/c/262492/Duchovni-sfery-kolem-nas-i-mimo-nas.html

Co bychom mohli mít, kdybychom věděli

Přátelé, mladý človíček získávaje více a více rozumu a znalostí přehodnocuje svoje životní touhy a cíle. Cíle, které ještě včera měly hodnotu supervysokou se v okamžiku otevření nových obzorů stávají maličkými. Měli bychom všichni vědět, že každý člověk může získat poklad nejdražší a tím je, že získá společenství s Bohem skrze Ježíše Krista, což mu otevře cestu do nebe. Tajemství je skryto v Novém zákoně, klíčové slovo je Ježíš Kristus. Odhalte toto velkolepé tajemství, je tam klíč k vlastnímu životu a velkému pokladu.

"Nemám ráda, když mi někdo říká, jak mám žít!"

mi bylo řečeno aniž bych cokoliv naznačil. Ale, možná jsem naznačil aniž bych si to uvědomil. Zareagoval jsem poznámkou: "To bych si nikdy nedovolil." Později jsem o tom přemýšlel. Čím to je, že si nechceme v životě od nikoho poradit i kdyby to byl sám Pán Bůh? Podle mého je v tom pýcha spojena s hloupostí. Nejsem ten, který má dostatek moudrosti na to, aby někomu radil, jak má žít, ale... Co Bible a Kniha moudrosti? Co Ježíšovo učení? Co ty čtenáři, kdyby ti někdo moudřejší a zkušenější chtěl něco říci do tvého života, co bys udělal? Ježíše za to ukřižovali, když se totiž lidem hloupým řekne, že jsou hloupí, většinou místo toho, aby začali na sobě makat, urazí se nebo zaútočí a tak to je dneska pořád stejné.

Spravedlnost nevysvobodí spravedlivého v den jeho nevěrnosti, svévole nezpůsobí pád svévolníka v den, kdy se odvrátí od své svévole.

Přátelé, každý den se přede mnou na monitoru objeví kousek textu z Bible. Jsou to Hesla Jednoty bratrské. Určitě si to nainstalujte, čtěte a přemýšlejte. V dnešním textu je návod, jenž nám zanechal prorok Ezechiel, jak být ušetřen za své špatnosti. Máme se od ní odvrátit. Tak to zkusme.

Povídání

O starostech

Přátelé, občas, když máme starosti, hledáme pomoc u svých blízkých. Všichni věřící však mají jednoho duchovního otce nebeského - Hospodina, který nás miluje skutečnou nepodmíněnou láskou a ke kterému můžeme volat v kterýkoliv čas. Petr v Novém zákoně dí: "Všechnu svou starost vložte na něj, neboť mu na vás záleží!"  a jinde píše prorok Amos: "Dotazujte se mne (Hospodina) a budete žít!"