Pokračujeme aneb zachraň se, kdo můžeš

Přátelé, zima je za dveřmi. Doufám, že jste to postřehli a rozumně zareagovali. Já jsem si pořídil novou zimní bundu. Zima mě nedostane. Když skončí jedno období a začne druhé, člověk si občas uvědomí, že náš čas se posunul kupředu a délka našich životů se opět o kousek zkrátila. Nejsme tady navěky. Bible nás napomíná, abychom si dali do pořádku nikoliv zimní oblečení, ale naši duši. Někdy zapomínáme na to, že jsme tady na omezený čas a pak se může stát, že tomu přestaneme věřit. Najednou pak přijde Zloděj a bude katastrofa. Bůh nabízí člověku, uzavření "smíru" s Bohem. Člověk obtěžkán hříchy je v podobné situaci, jako když řidič jezdí autem bez dokladů a netuší, kdy se před ním vynoří policejní hlídka. Dnes člověk může činit přiznání před Bohem, že je hříšník a může toho litovat. Může prosit Boha o odpuštění hříchů a může uvěřit, že za naše hříchy zaplatil Ježíš na kříži. Po tomto vyznání či přiznání získáváme "doklad" o zaplacení našich pohledávek. Evangelium tj. příběh o Ježíši je mocí Boží k záchraně hříšníka, řekl apoštol Pavel. Toť připomínka od Boha, která se zrovna dostala i k tobě. Pokud jsi to ještě neudělal, uvěř Bohu, uvěř Ježíši Kristu, čiň pokání a nezahyneš. V Lukáši v 15. kap. můžeme číst tento text:

Nebo má-li nějaká žena deset stříbrných mincí a ztratí jednu z nich, což nerozsvítí lampu, nevymete dům a nehledá pečlivě, dokud ji nenajde? A když ji nalezne, svolá své přítelkyně a sousedky a řekne: ‚Radujte se se mnou, poněvadž jsem nalezla peníz, který jsem ztratila.‘ Pravím vám, právě tak je radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem, který činí pokání.“

Dobré kázání o naději a víře

Zaujalo mne

http://www.tv7.cz/?vid=6271

Curry Blake v Ostravě

Mým cílem je ...

Přátelé, dost často se mně někdo ptá, jak se mám. Já na to většinou odpovídám, že pro mně je to nepodstatná otázka. Ocenil bych, kdyby se mně lidi ptali, do čeho investuji svůj život. Náš životní cíl či směr, ten je totiž klíčovým. Téma "Jak se máme", nic nevypovídá o tom, kam směřujeme. Bible píše, že cílem křesťanské víry je odpuštění hříchů a život s Bohem. Neodpuštěné hříchy nás totiž směřují k "co člověk zasévá, to bude i jednou sklízet". Žít s Bohem pak znamená milovat Boha tak moc, že budeme akceptovat jeho slovo a žít podle něho. Často nás to něco stojí - možná pohodlí, jindy to vyžaduje mnoho sebedisciplíny. Biblické slovo je slovo života, proto mně to zajímá. Můj směr je tedy brát vážně Boha a jeho slovo zjevené v Bibli, s tím souvisí moje každodenní studium Bible. Tímto člověk mění svůj osud. Dalo by se říci, že investuji do Boha a hledání jeho vůle. Čím jsme pak Bohu blíže, tím dále jsme od lži a klamu. A lež a klam zabíjí. Bůh je život, lež či nevíra pak smrt. Nakonec Ježíš o sobě řekl, že on je ta pravda, cesta, život. Pokud se člověk mine s pravdou, veškeré jeho snažení vyjde vniveč.

Uvěřili jste v Ježíše Krista? Bible mluví, jaký máte z toho užitek

Jste zachráněni milostí skrze víru; a ta záchrana není z vás – je to Boží dar.
Efezským 2,8 (CSP)

O čem že to je řeč? Bůh nám odpustí hříchy tak, že uvěříme v Ježíše a jeho smrt pro nás či za nás.

Něco o víře, z Listů Židům

Židům 11

1 Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme.
2 K takové víře předků se Bůh přiznal svým svědectvím.
3 Ve víře chápeme, že Božím slovem byly založeny světy, takže to, na co hledíme, nevzniklo z viditelného.
4 Ábel věřil, a proto přinesl Bohu lepší oběť než Kain a dostalo se mu svědectví, že je spravedlivý, když Bůh přijal jeho dary; protože věřil, `ještě mluví, ač zemřel´.
5 Henoch věřil, a proto nespatřil smrt, ale Bůh ho vzal k sobě. `Nebyl nalezen, protože ho Bůh přijal.´ Ještě než ho přijal, dostalo se Henochovi svědectví, že v něm Bůh našel zalíbení.
6 Bez víry však není možné zalíbit se Bohu. Kdo k němu přistupuje, musí věřit, že Bůh jest a že se odměňuje těm, kdo ho hledají.
7 Noé věřil, a proto pokorně přijal, co mu Bůh oznámil a co ještě nebylo vidět, a připravil koráb k záchraně své rodiny. Svou vírou vynesl soud nad světem a získal podíl na spravedlnosti založené ve víře.
8 Abraham věřil, a proto uposlechl, když byl povolán, aby šel do země, kterou měl dostat za úděl; a vydal se na cestu, ačkoli nevěděl, kam jde.
9 Věřil, a proto žil v zemi zaslíbené jako cizinec, bydlil ve stanech s Izákem a Jákobem, pro které platilo totéž zaslíbení,
10 a upínal naději k městu s pevnými základy, jehož stavitelem a tvůrcem je sám Bůh.
11 Také Sára věřila, a proto přijala od Boha moc, aby se stala matkou, ačkoliv už překročila svůj čas; pevně věřila tomu, kdo jí dal zaslíbení.
12 Tak z jednoho muže, a to už starce, vzešlo tolik potomků, `jako bezpočtu je hvězd na nebi a jako je písku na mořském břehu´.
13 Ve víře zemřeli ti všichni, i když se splnění slibů nedožili, nýbrž jen zdálky je zahlédli a pozdravili, vyznávajíce, že jsou na zemi jen cizinci a přistěhovalci.
14 Tím dávají najevo, že po pravé vlasti teprve touží.
15 Kdyby měli na mysli zemi, z níž vykročili, měli možnost se tam vrátit.
16 Ale oni toužili po lepší vlasti, po vlasti nebeské. Proto sám Bůh se nestydí nazývat se jejich Bohem. Vždyť jim připravil své město.
17 Abraham věřil, a proto šel obětovat Izáka, když byl podroben zkoušce. Svého jediného syna byl hotov obětovat, ačkoli se mu dostalo zaslíbení a bylo mu řečeno:
18 `Z Izáka bude pocházet tvé potomstvo.´
19 Počítal s tím, že Bůh je mocen vzkřísit i mrtvé. Proto dostal Izáka zpět jako předobraz budoucího vzkříšení.
20 Izák věřil, a proto Jákobovi a Ezauovi dal požehnání v pohledu do budoucna.
21 Jákob věřil, a když umíral, požehnal oběma Josefovým synům a poklonil se přitom k vrcholu své berly.
22 Josef věřil, a na sklonku svého života řekl, že synové izraelští vyjdou z Egypta, a nařídil, co se má stát s jeho kostmi.
23 Mojžíšovi rodiče věřili, a proto svého syna tři měsíce po narození ukrývali; viděli, že je to vyvolené dítě, a nezalekli se královského rozkazu.
24 Mojžíš věřil, a proto, když dospěl, odepřel nazývat se synem faraónovy dcery.
25 Raději chtěl snášet příkoří s Božím lidem, než na čas žít příjemně v hříchu;
26 a Kristovo pohanění pokládal za větší bohatství než všechny poklady Egypta, neboť upíral svou mysl k budoucí odplatě.
27 Věřil, a proto vyšel z Egypta a nedal se zastrašit královým hněvem; zůstal pevný, jako by Neviditelného viděl.
28 Věřil, a proto ustanovil hod beránka a dal pokropit dveře jeho krví, aby se zhoubce nemohl dotknout prvorozených.
29 Izraelští věřili, a proto prošli Rudým mořem jako po suché zemi, ale když se o to pokusili Egypťané, pohltily je vlny.
30 Izraelští věřili, a proto před nimi padly hradby Jericha, když je obcházeli po sedm dní.
31 Nevěstka Rachab věřila, a proto přátelsky přijala vyzvědače a nezahynula s nevěřícími.
32 Mám ještě pokračovat? Vždyť by mi nestačil čas, kdybych měl vypravovat o Gedeónovi, Barákovi, Samsonovi, Jeftovi, Davidovi, Samuelovi a prorocích,
33 kteří svou vírou dobývali království, uskutečňovali Boží spravedlnost, dosáhli toho, co jim bylo zaslíbeno;
34 zavírali tlamy lvům, krotili plameny ohně, unikali ostří meče, v slabosti nabývali síly, vedli si hrdinsky v boji, zaháněli na útěk vojska cizinců;
35 ženám se jejich mrtví vraceli vzkříšení. Jiní byli mučeni a odmítli se zachránit, protože chtěli dosáhnout něčeho lepšího, totiž vzkříšení.
36 Jiní zakusili výsměch a bičování, ba i okovy a žalář.
37 Byli kamenováni, mučeni, řezáni pilou, umírali pod ostřím meče. Chodili v ovčích a kozích kůžích, trpěli nouzi, zakoušeli útisk a soužení.
38 Svět jich nebyl hoden, bloudili po pouštích a horách, skrývali se v jeskyních a roklinách země.
39 A ti všichni, ačkoliv osvědčili svou víru, nedočkali se splnění toho, co bylo zaslíbeno,
40 neboť Bůh, který zamýšlel pro nás něco lepšího, nechtěl, aby dosáhli cíle bez nás.

Něco o víře

Videopozdrav

Myšlenka na nový týden

Přátelé, kdysi jsem slyšel příběh či vtip o člověku, jenž běhal na stavbě tam a zpět s prázdnými kolečky. Dál to asi znáte. Od tohoto bodu mám pro vás novou verzi: "Jak se máš v práci?", ptají se dotyčného doma. "Dobře, moc mě to baví, užívám si."
Přátelé, zkuste domyslet další pokračování příběhu. Závěr či poučení? Ne vždycky naše cesta končí dobře, nestačí dělat v životě věci, které nás baví.

Zajímavé místo k tomuto tématu je v Listech Římanům, v 10. kap.:
Bratří, toužím z celého srdce a modlím se k Bohu, aby Izrael došel spásy.
Vždyť jim mohu dosvědčit, že jsou plni horlivosti pro Boha, jenže bez pravého poznání.
Nevědí, že spravedlnost je od Boha, a chtějí uplatnit svou vlastní; proto se spravedlnosti Boží nepodřídili.
Vždyť Kristus je konec zákona, aby spravedlnosti došel každý, kdo věří.

Jsem přesvědčen, že slova apoštola Pavla by mohla platit i pro každého člověka čili i nás a nakonec v Bibli je psáno, že Bůh chce, aby každý člověk poznal pravdu a nezahynul. Tou pravdou je příběh Ježíše Krista, naši vírou, že se tak stalo, získáváme u Boha spravedlnost (či odpuštění hříchů), následek je, že NEZAHYNEME. Bez víry v JK podle Bible určitě zahyneme.

Dobrá rada

Mějte v nenávisti zlo a milujte dobro. Podporujte spravedlnost a právo. Jedině tehdy se snad Hospodin, Všemocný Bůh, nad vámi smiluje.

Kniha Ámos 5,15

Co je to mít křesťanskou víru

Pokračujeme

Přátelé, občas v životě narazíme na klíčové slovo, jenž nás může, ale také nemusí nasměrovat správným směrem. V Bibli je mnoho různým podobenství, kde nám "Někdo" klade na srdce, co máme udělat, abychom neutrpěli škodu. Asi všichni známe mnoho moudrých přísloví, "Když budeš dělat toto a přemýšlet takto, získáš toto nebo tamhleto. Když nedáš, nedostaneš" atd. Zrovna dnes jsem narazil na pěkné místo v Lukášově evangeliu. Co si myslíte, co nám ten Někdo chtěl tímto říci?

Ježíš mu řekl: "Jeden člověk pořádal velikou večeři a pozval mnohé.
A v hodinu večeře poslal svého otroka říci pozvaným: ,Pojďte, protože vše už je připraveno.'
I začali se všichni stejně vymlouvat. První mu řekl: ,Koupil jsem pole a musím se na ně jít podívat. Prosím tě, přijmi mou omluvu.'
A druhý řekl: ,Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, přijmi mou omluvu.'
A další řekl: ,Oženil jsem se, a proto nemohu přijít.'
Když otrok přišel, oznámil to svému pánu. Tu se hospodář rozhněval a řekl svému otroku: ,Vyjdi rychle na náměstí a do ulic města a přiveď sem chudé, zmrzačené, slepé a chromé.'
A otrok řekl: ,Pane, stalo se, co jsi přikázal, a ještě je místo.'
A pán řekl otroku: ,Vyjdi na cesty a k ohradám a přinuť je vejít, aby se můj dům naplnil.
Neboť vám pravím, že nikdo z těch mužů (určitě i žen - poznámka MK), kteří jsou pozváni, neokusí mé večeře.'"

Moc pěkný pohled na Měsíc na obloze

Přátelé, šel jsem večer po setmění moc pěkným místem od města vzdáleným a mohl jsem trochu koukat a obdivovat večerní oblohu posetou hvězdami a Měsícem. Zaujal mně Měsíc. Uvědomil jsem si jeho putování po oběžné dráze kolem Země obrovskou rychlostí, aniž bychom to nějak postřehli. Drží svoji trasu a ta je zakřivená. Za měsíc se přibližně dostane na stejné místo. Kouká na nás stejnou stranou. Přímý rovnoměrný směr pohybu v prostoru bez vzduchu byl byl pochopitelnější. Když do něčeho strčíte, většinou se to pohybuje přímým směrem stejnou rychlostí. Pohyb po kružnici či elipse ve vzduchoprázdnu není až tak jednoduchou záležitosti. Pokud je rotující předmět upevněn na pevné klice, pak je to jiná písnička. Měsíc má vzdálenost od Země přesně takovou, že odstředivá síla a přitažlivá musí být skoro stejné. Skoro, protože i další tělesa působí na Měsíc a stejně tak i na Zemi. Několik nebeských těles mezi sebou se navzájem přitahují a také odpuzují (to v případě, že se cizí těleso nachází vně křivky), a výsledek? Rovnovážný stav. Nikoliv skoro rovnovážný, ale tak moc rovnovážný, že do roka a do dne to bude fungovat stejně jako dnes. Umíte si představit, co by se stalo, kdyby např. Měsíc trochu zpomalil nebo zrychlil? Mimochodem, kolik by to muselo být? Celý ten nebeský orloj je zkrátka systém, který by se po výbuchu neměl šanci rozběhnout. A co Země a jeho jednoroční cestování kolem Slunce? Přemýšlejte o tom a napište, co si o tom myslíte. Může vůbec něco takového vzniknout a fungovat na principu náhodného výbuchu?. Bible praví, že na počátku bylo Slovo (nápad či záměr?) a pak se teprve něco začalo dít, nikoliv opačně. Možná někdo postavil chalupu, aniž by chtěl, mně se to ale zdá jako naprostá šílenost. O Bohu a jeho projevech bylo toho napsáno mnoho, Bůh udělal mnoho velkých věci a dělá i dnes. My jsme někdy natvrdo. Ale máme rozum, abychom přemýšleli. Přemýšlíme? Ježíš vydal o Bohu srozumitelné svědectví. Podle B se můžes setkat s živým Bohem - tím klíčem je, že uvěříš, že Ježíš Kristus byl poslaný Bohem na Zem, aby... ale to už jste všechno slyšeli. Přeji hodně přemýšlení nad Božím dílem a požehnaný týden, M