Poselství Bible pro nás aneb co bychom měli vědět, kdybychom tušili.

Všechny pozdravuji. Přátelé, přemýšleli jste někdy o tom, že náš životní příběh je nám známý, co se týče minulosti, ale již méně známý, co se týče budoucnosti? Teď si představte, že by náš příběh již byl někde zaznamenám na videu od počátku až do konce. Pustili byste si ho? Jsem přesvědčen, že Bůh člověku odhaluje v Bibli naši budoucnost nějak takto: Odkrývá, proč se kolem nás děje, co se děje, proč jsme na světě, jak HO můžeme poznat, ale také co je před námi, pokud... Je tady jedno pokud, jelikož Bůh nechává volbu na nás a odkrývá souvislosti mezi volbou a jejím důsledkem. Zkrátka a dobře, důležité je, abychom si dobře vybrali životní cestu a šli po ní. Ačkoliv člověk podle Bible sám svou duši odsoudil ke smrti, má to totiž v povaze, Bůh mu nabízí očištění či spravedlnost vírou v Ježíše Krista. O tom je poselství Bible. Můžeme se zachránit tak, že uvěříme, že Bůh sám na kříži zaplatil za naši špatnost a tím nás vykoupil z určitého prokletí. Naši budoucnost nejen po smrti určíme ví

Ahoj přátelé, jak jste prožili týden? Doufám, že hezky a rozumně. Žít rozumně je moc důležité, protože podle toho pak i vypadá náš život. Rozumný středoškolský student myslí během studia na maturitu a jeho trávený čas podle toho vypadá. Nechce totiž u zkoušek propadnout. Ví, že případný neúspěch by mu přinesl mnohé těžkosti v dalších letech. Naše rozumnost a na druhé straně naše lehkomyslnost a neznalost zákonitostí lidského života vygenerují za nějaký čas odlišné životní situace. Bible o tom hodně mluví. Obsahuje funkční návody na to, jak mít život pěkný, ale také návody, co je třeba, aby člověk sklízel za nějaký čas trpké ovoce. Kdo podle Bible bude sklízet trpké ovoce? Člověk, jenž ruku natahuje a říká DEJ, DEJ a nedá nikomu nic, člověk, který myslí jenom na sebe, člověk bez lásky k druhým, zloděj, ten, kdo lže, kdo dluží a nechce vracet, ten, kdo má pusu dole svěšenou, když je požádán o pomoc a další. Občas se někdo dostane do slepé životní uličky a ztratí naději, že se

Ahoj přátelé, pokračujeme. Co myslíte, kdyby se nám dnes zjevil sám Bůh, co by nám asi řekl? Je to zvláštní, ale ve většině případech Bůh čeká, až naše srdce po něm zatouží. Pak k nám začne mluvit. Občas skrze napsané biblické slovo. Možná by nám řekl: "čti Bibli". Já jsem se dnes dostal do zajímavého místa, o kterém vás chci informovat, možná, že je to zrovna slovo od Boha pro vás. Ve 2. listu Korintským se píše: Jsme totiž jakoby vůní kadidla (věřící křesťané), jež Kristus obětuje Bohu; ta vůně proniká k těm, kteří docházejí spásy, i k těm, kteří spějí k zahynutí. Moje chápání: Kristus nás (věřící křesťany) vykoupil pro Boha a tak patříme Bohu. Nespějeme k záhubě, pokud věříme, že JKristus přišel a zaplatil smrtí - každý, kdo v něho věří, nezahyne. Zdali uvěříme či nikoliv, nechává na nás, protože jinak by Ježíš neřekl, abychom šli a kázali evangelium na odpuštění hříchů - pro naši záchranu. Všechny pozdravuji, Milan

Ahoj všichni, jestliže máte chvilku, přečtěte si pár myšlenek. Nerad bych si je nechával pro sebe a třeba někomu přinesou užitek. Dnešní téma je "heslo = veslo". Hrál jsem s děcky jednu hru a byla u toho velká sranda. Seděl jsem v otevřených dveřích mezi dvěma místnostmi a rukou jsem udělal závoru. Kdo chtěl projít, musel říci správné heslo. Kdo řekl VESLO, toho jsem pustil. Dva menší ve věku 2 let VESLO nějak řekli a tak jsem jim "závoru" otevřel, ten větší, pětiletý, ač heslo znal, pokusil se s menší či větší silou zábranu vždycky prorazit. Občas se mu to povedlo. Jsem jenom člověk. Když jsme si takto hráli, vzpomněl jsem si, že v Bibli, v Matoušově evangeliu je podobné podobenství o široké a úzké bráně. Ježíš tam říká: Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí. Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá. Zdá se mi, že je to výzva pro každého člověka. Jednou b