16. týden - velikonoční

Přátelé, před cca 2000 lety se odehrála klíčová událost pro všechny lidi žijící od roku cca 33. Přibližně v tomto roku byl ukřižován Ježíš Kristus. Klíčová je v tom, že náš postoj dnes k ní rozhoduje o tom, kde budeme trávit svou věčnost v budoucnosti, jenž už začala naším narozením. Uvěřením, pokáním, změnou našeho životního stylu a vyznáním víry svými ústy se můžeme nechat Bohem zapsat do knihy života, jinak zůstáváme zapsáni v knize smrti - i ta smrt je podle Bible určitý druh existence. Už jste někdy viděli chodícího "mrtvého" člověka"? Toto je biblické poselství. Pokud v tom nemáme jasno, můžeme prosit či volat k Bohu, aby nám ukázal, zdali je to pravda či nikoliv. Kousek z velikonočního příběhu, Matouš 27:

Cestou potkali jednoho člověka z Kyrény, jménem Šimona; toho přinutili, aby nesl jeho (Ježíšův) kříž. Když přišli na místo zvané Golgota, to znamená "Lebka", dali mu napít vína smíchaného se žlučí; ale když je okusil, nechtěl pít. Ukřižovali ho a losem si rozdělili jeho šaty; pak se tam posadili a střežili ho. Nad hlavu mu dali nápis o jeho provinění: "To je Ježíš, král Židů." S ním byli ukřižováni dva povstalci, jeden po pravici a druhý po levici. Kolemjdoucí ho uráželi; potřásali hlavou a říkali: "Když chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej postavit, zachraň sám sebe; jsi-li Syn Boží, sestup s kříže!" Podobně se mu posmívali i velekněží spolu se zákoníky a staršími. Říkali: "Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je král izraelský – ať nyní sestoupí z kříže a uvěříme v něho! Spolehl na Boha, ať ho vysvobodí, stojí-li o něj. Vždyť řekl: ‚Jsem Boží Syn!" Stejně ho tupili i povstalci spolu s ním ukřižovaní. Víte, jak to dopadlo? Příště...