Pokrač. 17

Přátelé, pokračujeme ve čtení Matoušova evangelia. Jaký to má smysl? Evangelium je boží mocí k záchraně každého hříšníka. Možná, že někdo z čtenářů těmto příběhům uvěří a skutečně bude zachráněn od velkého zoufalství. Pak měla tato práce smysl. 9. kap.:

Uzdravení ochrnutého:
1 Ježíš vstoupil na loď, přeplavil se na druhou stranu a přišel do svého města. 2 A hle, přinesli k němu ochrnutého, ležícího na lůžku. Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: ”Buď dobré mysli, synu, odpouštějí se ti hříchy.“ 3 Ale někteří ze zákoníků si řekli: ”Ten člověk se rouhá!“ 4 Ježíš však poznal jejich myšlenky a řekl: ”Proč o tom smýšlíte tak zle? 5 Je snadnější říci ‚odpouštějí se ti hříchy‘, nebo říci ‚vstaň a choď‘? 6 Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy“ – tu řekne ochrnutému: ”Vstaň, vezmi své lože a jdi domů!“ 7 On vstal a odešel domů. 8 Když to uviděly zástupy, zmocnila se jich bázeň a chválili Boha, že dal takovou moc lidem.

Povolání celníka:
9 Když šel Ježíš odtud dál, viděl v celnici sedět člověka jménem Matouš a řekl mu: ”Pojď za mnou!“ On vstal a šel za ním. 10 Když potom seděl u stolu v domě, hle, mnoho celníků a jiných hříšníků stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky. 11 Farizeové to uviděli a řekli jeho učedníkům: ”Jak to, že váš Mistr  jí s celníky a hříšníky?“ 12 On to uslyšel a řekl: ”Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. 13 Jděte a učte se, co to je: ‚Milosrdenství chci, a ne oběť.‘ Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky.“