1. upomínka
Přátelé, když jsem byl dítko školou povinné, dostal jsem jednou z knihovny 1. upomínku, abych vrátil vypůjčené knihy.
Když tak občas přemýšlím o tom, co nám chce Bůh ve své knize knih říci, tak asi něco podobného: Bůh nám připomíná, že jsme hříšníci odsouzení ke spravedlivému trestu a že pokud se s Ním nesmíříme, stihne nás spravedlivý trest, u knih to byla nějaká pokuta. Jak? No přece známým: "Vyznáváte-li hříchy před Bohem, budou Vám odpuštěny."
Kdyby se mně někdo zeptal, která věc má pro člověka nejvyšší hodnotu, jenž může získat?, víte, co bych mu řekl? Odpuštění hříchů. Před tím to chce splnit jednu podmínku - musíme chtít poznat pravdu o Bohu a o nás, ať to stojí, co to stojí.
Když tak občas přemýšlím o tom, co nám chce Bůh ve své knize knih říci, tak asi něco podobného: Bůh nám připomíná, že jsme hříšníci odsouzení ke spravedlivému trestu a že pokud se s Ním nesmíříme, stihne nás spravedlivý trest, u knih to byla nějaká pokuta. Jak? No přece známým: "Vyznáváte-li hříchy před Bohem, budou Vám odpuštěny."
Kdyby se mně někdo zeptal, která věc má pro člověka nejvyšší hodnotu, jenž může získat?, víte, co bych mu řekl? Odpuštění hříchů. Před tím to chce splnit jednu podmínku - musíme chtít poznat pravdu o Bohu a o nás, ať to stojí, co to stojí.
Komentáře
Okomentovat