Poselství Bible pro nás aneb co bychom měli vědět, kdybychom tušili.

Výborné povídání Joyce Meyer https://youtu.be/GD8AA6VnxTM

Přátelé, zrovna jsem slyšel zajímavý postřeh jednoho staršího člověka, který jako dítě chodil do kostela coby ministrant. Jejich katecheta byl na ně moc tvrdý, což způsobilo, že dotyčný věc víry vypudil ze svého života. Je to velká tragégie pro obě strany, když ten, který by měl ostatní vést k Bohu a Ježíši Kristu, způsobí pravý opak. Podobných případů je asi hodně. Přesto všechno bychom měli my jako křesťané připomínat ostatním, že pointou křesťanské víry je to, že Bůh nám nabízí odpuštění hříchů a čeká na náš souhlas, tj. naši víru, že výkupné bylo zaplaceno Ježíšovou obětí na kříži. Bůh nabízí člověku MILOST, bez našeho ANO není možná záchrana. Křesťanská víra nabízí člověku mimo setkávání se s živým Bohem zrušení prokletí, která nad námi visí a která jsou způsobena lidskou špatností. Někdy naše představa špatnosti je někde jinde než to, co si o tom myslí Bůh, který nám to zjevil v Bibli.

Přátelé, určitě jste v životě občas přemýšleli o tom, zdali člověk je schopen rozlišit mezi mnohými zprávami pravdu od lži a zdalipak poznání pravdy nějak může ovlivnit lidský život. Řeknu vám svůj pohled: Jsou věci nepodstatné a pokud v těchto případech neuvěříme pravdě, či opačně, tj. uvěříme lži, nezpůsobí nám to žádnou škodu ani prospěch. Jsou ale témata klíčová. Pravda se podle mého dá najít či poznat, musíme však chtít a investovat do toho určitě úsilí. Pravda je tam, kde slovo odpovídá realitě, jinak řečeno, kde tvrzení funguje - může to být pohled na to, jak spravit pokažený vysavač. Pravdu má ten, komu se to podaří a stroj uvede do chodu. Bible je knihou nejen naplněných proroctví - na internetu můžete hledat články na téma "naplněná a nenaplněná biblická proroctví". Historie popře či potvrdí, zdali Bible měla a má pravdu, zdali "funguje", nebo nefunguje. Samozřejmě nedá se historicky ověřit ve všech bodech. Těžko se třeba ověřuje, jak Bůh vymyslel, vy

Přátelé, kdybyste v životě potkali někoho moudřejšího než sami jste, nechali byste si mluvit do života? Kdyby vás někdo moudřejší chtěl napomenout, aby vás ušetřil případné životní škodě, přijali byste to? Asi občas se ke každému to nějaké moudré slovo dostane, problém je v tom, že většina z nás si o sobě myslí, že nám nemá nikdo co radit, jelikož jsme přece nejlepší. V Bibli jsou mnohá moudrá slova, jež nás mohou uchránit od mnohé škody, má to ale jeden háček, tím je náš postoj - my jsme přece ti, kteří všechno víme. V Matoušově evangeliu je zajímavý text, Ježíš mluví k učedníkům a také k nám: 24 A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále. 25 Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a vrhly se na ten dům; ale nepadl, neboť měl základy na skále. 26 Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku. 27 A spadl příval, přihnaly se vody, z

Přátelé, chtěl bych vás opět povzbudit či ukázat jeden klíčový životní cíl, o který se můžeš v životě poprat. Je o tom Matoušovo evangelium, 6. kap: 19 Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou. 20 Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou. 21 Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce. 22 Světlem těla je oko. Je-li tedy tvé oko čisté, celé tvé tělo bude mít světlo. 23 Je-li však tvé oko špatné, celé tvé tělo bude ve tmě. Jestliže i světlo v tobě je temné, jak velká bude potom tma? 24 Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět a druhého milovat, k jednomu se přidá a druhým potom pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku. 25 Proto vám pravím: Nemějte starost o svůj život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Což není život víc než pokrm a tělo víc než oděv? 26 Pohleďte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Ot

Přátelé, Velikonoce asi slaví nějakým způsobem v naší společnosti každý člověk. Je velká část spoluobčanů, pro které je víra v Ježíše Krista nepřijatelná. Proto asi někdo z jejich předků vymyslel či spíše nedomyslel z Velikonoc udělat svátky jara. Nedomyslel to, protože když skoro mrzne či sněží, svátky jara se slaví "ztuha". Řekl bych, že je to určitý druh schizofrenie - něco tvrdím a přitom vidím, že tomu je jinak. Co tedy s tím mají nevěřící dělat? Počkat, až bude skutečně venku jarní počasí? Asi by si měli slaviči jara vymyslet pro velikonoční svátky jinou příčinu. Já bych jim poradil - ať se seznámí s historií izraelského národa. Před přibližně 2000 lety šel Ježíš se svými učedníky slavit Velikonoce do Jeruzaléma. Byly totiž staré židovské svátky. Izraelci si na svátky připomínali den získání SVOBODY. Egyptský faraón - jejich silně brutální otrokář, byl zlomen a Židé byli po 400 létech opět svobodní. Právě na velikonoční svátky zemřel Ježíš na kříži a po třech dnech vyš